Dukovany pod tlakem konkurence

 

Spory obhájců a odpůrců jádra v energetice jsou tak letité jako samo její využívání.

Zaznamenáváme argumenty o výhodách čistoty provozu jaderných elektráren stejně jako jejich protiváhy o nebezpečí výroby elektřiny z jádra a nedořešeném ukládání vyhořelého paliva. Méně pak je slyšet reálná řešení čím jádro nahradit, aby se výroba energie dala vůbec zaplatit a efekt přenést ke spotřebiteli.

Bylo svého času IN, COOL a TRENDY připojit se k aktivistům zevlujícím okolo Temelína a podpora těch adrenalinem posedlých demonstrantů, co se uvazovali k hrazení vstupních bran. Nejeden politik přihřál si na takových akcích svoji polívčičku. Hornorakouská vláda horečně utápěla svůj čas v obraně před nebezpečím Temelína a ten stával se pomalu symbolem akutní jaderné katastrofy. Násilná srovnání s Černobylem a pak i Fukušimou tomu jen přihrávala a jsou stále na pořadu dne. Nikoho pak ovšem již netrápí, že v Černobylu šlo o zcela jiný reaktor ani to, že fukušimskou katastrofu zavinilo tsunami vzedmuté moře, které u nás, jak je ovšem docela známo, není – ale to nevadí – stačí poukázat na následky takové havárie a o strach je postaráno.

Nyní na pořad dne přichází atak na Jadernou elektrárnu v Dukovanech. Jako by to dlouho zrálo. Na paškále byl stále jen Temelín, Dukovany jako by nebyly, ale nyní se objevila možnost atakovat i je. Jsou stále poháněny reaktory sovětské produkce VVER-440 a ty jsou prý nespolehlivé. No aby ne, vždyť jsou  přece sovětské! To dá rozum. Co od čerta pochází, to čertem smrdí a s ním také zachází. No, takoví bigotní hlupáci snad ani u nás nejsou, aby na to dali!

Nic na tom, že „podle řady odborníků Dukovany naopak patří k nejbezpečnějším elektrárnám na světě“, jak píše např. E15. To asi budou ti agenti a časopis E15 publikuje beztoho v žoldu KGB – tak to zapadá do konceptu slaboduchého útoku proti Dukovanům. Mimo tyto nepodložené tlaky, jejichž komerční podtext leze autorům jako sláma z bot, ovšem provoz Dukovan reálně ohrožuje nová skutečnost.  Záminkou pro větší tlak na odstavení Dukovan se stal fakt, že společnost ČEZ v této elektrárně využívá palivo obohacované v Rusku, tedy mimo území EU. To odporuje Evropské deklarací z Korfu z roku 1994.

"ČEZ měl smlouvu na dodávky paliva pro elektrárnu Dukovany podepsanou už před vstupem Česka do EU. Tato smlouva byla spolu s naším vstupem akceptována i ze strany Zásobovací agentury Euratomu ESA," uvádí mluvčí firmy L. Kříž. Nyní se posuzuje dodatek ke smlouvě mezi firmou ČEZ a ruským dodavatelem Tvel, který se týká dodávek paliva a jeho ceny i po roce 2018 - tedy po termínu sjednaném v původní smlouvě. Fakticky je to stále stejný kontrakt, takže by ČEZ problém mít neměl. Odpůrci Dukovan chtějí ale argumentovat tím, že Finsko si kvůli podobnému případu elektrárny Loviisa před svým vstupem do EU vyjednalo výjimku z korfské deklarace. A Česko tak neučinilo.

Jestli je to skutečně tak a smlouvy s ruským dodavatelem budou zpochybněny jen proto, že stát zaspal, pak potěš europánbůh. Jistě se to projeví na cenách, a jistě ne jejich slevou.

Komunističtí zastupitelé v obci Dukovany i Kraji Vysočina taková nebezpečí registrují a vidí souvislosti také v dopadech na zaměstnanost obyvatel z obce i jejího širokého okolí, a tak nejen nesdílejí obavy z „odborných argumentů“ lobbistů zakuklených do pouzdra odpůrců atomu, ale podporují další rozvoj elektrárny výstavbou pátého výrobního bloku.

V podobných situacích se zdá, že selhání státu zavinila neodbornost, liknavost a diletantství vrcholových politiků a státních úředníků. Mám však stále neodbytněji na mysli jiné vysvětlení – možná se prostě s konkurencí o vývar z takových kšeftíků „šábují“, jak se v okolí Dukovan mezi lidmi trefně říká.

 

Drahoslav Oulehla, zastupitel Kraje Vysočina a občan Dukovan (KSČM)