Nečasova zoufalá nezodpovědnost
Vyjádření poslankyně Parlamentu ČR a stínové ministryně KSČM pro rezort životního prostředí Kateřiny Konečné k roli premiéra Petra Nečase při projednávání horního zákona.
Jak vlastně poznáme zodpovědného politika? Těžko, chce se mi říct. Nemožné to ale určitě není. Každopádně si občané České republiky zaslouží, aby tuto zemi vedli lidé, kteří nepovyšují své osobní zájmy nad prospěch a bezpečnost současných i budoucích generací. Premiér Petr Nečas nás bohužel opakovaně přesvědčuje, že jej jiné než osobní zájmy nezajímají a že je za každý den, kdy se udrží u moci, ochoten obětovat cokoli.
V souvislosti s projednávaným "horním zákonem" jsme mohli v přímém přenosu vidět nejenom komedii v podání předsedy poslaneckého klubu ODS hraničící s pohrdáním parlamentem, ale především další díl arogantního a cynického politického kšeftování, ve kterém hrají hlavní roli premiér Nečas a poslanec Milan Šťovíček.
„Uslintaně“ zoufalá snaha schválit špatnou novelu horního zákona pouze a jenom proto, aby vládě loajální poslanec Šťovíček získal několik voličů v Horním Jiřetíně, je další smutnou ukázkou nezodpovědně kšeftařského pojetí politiky premiéra Nečase.
Osobně přeji panu Šťovíčkovi hodně spokojených voličů. Nemohu ale souhlasit, když je prospěch jednoho politika vykoupen rizikem, že o využívání strategických surovin této země budou neomezeně rozhodovat vlastníci malých pozemků bez jakéhokoliv ohledu na surovinovou a energetickou bezpečnost všech obyvatel našeho státu.
Výsledkem dnešního politického kšeftu premiéra Nečase tak není pouze další důkaz jeho politické krátkozrakosti a nezodpovědnosti. Výsledkem je reálné nebezpečí, že v příštích letech, a pravděpodobně i desetiletích, ztratí vláda této země reálnou možnost ovlivňovat využívání surovinových a energetických zdrojů České republiky. Dopady tohoto kroku na celé ekonomické sektory a především na energetickou soběstačnost, a tedy i bezpečnost České republiky, mohou být fatální.
Chápu, když je premiér Nečas v situaci psa zatlačeného do kouta, ochoten udělat cokoliv, co jej ještě chvíli udrží u moci. Nechápu ale další politiky, kteří odmítají slyšet odborně podložená varování a kteří se svojí "poslaneckou zodpovědností" nezodpovědně kšeftují.
Autor: Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Parlamentu ČR a stínová ministryně KSČM pro rezort životního prostředí Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM
>
Pavel KOVÁČIK, předseda Poslaneckého klubu KSČM
Dovolte, abych podal několik krátkých sdělení k aktuální politické situaci a také k tomu, co je v Poslanecké sněmovně nyní po ruce.
Zrovna v těchto chvílích probíhá na pražském Klárově demonstrace občanů proti církevním restitucím, která vyústí v předání petice proti těmto restitucím sněmovnímu petičnímu výboru. S potěšením sděluji, že za dobu, po kterou tato petice běží, tj. necelých šest týdnů, bylo sebráno zhruba 36 tisíc podpisů, přičemž další a další každou hodinu přibývají. Myslím si, že je to taková síla, která má přinejmenším k zamyšlení přimět všechny, kdo by tento návrh zákona chtěli dále prosazovat. Je to zcela v souladu s tím, co říkají průzkumy veřejného mínění, podle kterých má převážná většina spoluobčanů o tomto zákoně pochybnosti.
Nyní krátce k tzv. metanolové aféře. Chci vyslovit jménem KSČM soustrast a účast rodinám zemřelých, rodinám obětí této aféry. Pro nás je prvotní příčinou kauzy dlouhodobé podceňování kontrolních funkcí státu a jeho institucí. Naši odborníci na tuto oblast už v roce 2004 v okamžicích, kdy se nám nepodařilo tyto návrhy prosadit v příslušných zákonech, upozorňovali předsedu vlády, ministra financí, předsedy obou komor parlamentu a další význačné činitele. Ty všechny se snažili přesvědčit o tom, že tu existuje jisté riziko, pokud se něco neudělá s černým trhem a nelegální výrobou alkoholu - riziko ohrožující zdraví a život občanů. Už tehdy jsme navrhovali konkrétní opatření, jakým způsobem by se problém dal řešit. S tímto jsme se v roce 2004 obrátili na premiéra Špidlu a poté i na premiéra Topolánka a jeho lidi. Ovšem vždy bez jakékoliv odezvy.
A jaká KSČM navrhovala a stále navrhuje opatření? Podporujeme aktuální akutní opatření, která jsou v běhu. Za současné situace ani nelze dělat nic jiného. Možná měla vláda jednat rychleji a ne teprve poté, co si metanol vyžádal svou šestnáctou oběť. Na rozdíl od vlády ale příslušní krajští funkcionáři reagovali velmi rychle.
Co se týká koncepčních opatření, je třeba urychleně a koordinovaně stanovit postup a na základě toho pak přijmout příslušné právní předpisy, a to hned ve třech oblastech. V první řadě je nutné – a shodneme se na tom všichni, včetně vládních stran – výrazně posílit kontrolní funkce státu. Kontrola má začínat při výrobě alkoholických nápojů, a to nejenom při destilaci v pálenicích, ale i v míchacích procesech, které probíhají legálně i nelegálně. Kontrolní mechanismy by měly fungovat i v oblasti distribuce – jak na výrobu, tak na prodej alkoholu by měly být vydávány licence, které by se při nejmenším pochybení odebíraly. Kontrola se zaměří také na značení alkoholu, kolky by přitom měly být opatřeny ochrannými prvky. Technická řešení se přitom najdou, nejdůležitější je ale to, že kolek musí být nositelem spotřební daně, podobně, jako je tomu u tabákových výrobků. Pak by se jich tolik z firem neztrácelo do šedé zóny. Musí být použit institut minimální ceny, tzn. že cena nesmí být nižší než náklady na výrobu a distribuci, daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Musí být diskutováno maximální spotřebitelské balení. My se přikláníme k názoru, že dva litry je ona hranice, která je tak akorát, aby v případě, že dojde k porušení technologické kázně – ať vědomému či nevědomému – nebyly důsledky tak fatální. A legální láhev by se od té ilegální dala rozlišit malým číslem - datem plnění, kterým by byly opatřeny legální láhve.
Třetí oblast je oblast daňová. Podle našeho soudu je třeba, aby ministr financí velmi urychleně začal uvažovat o tom, že těm, legálním výrobcům, kteří se teď zařadili mezi ty, kterým vznikla škoda, odloží splátku daně z přidané hodnoty a spotřební daně v nejbližším možném splátkovém termínu. A bude třeba se zamyslet také nad tím, jakým způsobem upravit zejména spotřební daň u alkoholu, poznamenávám, že po posledním zvýšení spotřební daně výběr nestoupl, leč spotřeba neklesla. To znamená, že zákon je třeba upravit tak, aby se zefektivnil výběr spotřební daně, když je vypsána, a aby se zmenšil prostor pro nelegální výrobce.
Co se týče programu nadcházející schůze, a už to tu paní místopředsedkyně přede mnou říkala, do přednostního projednávání bychom rádi prosadili alespoň zrušení stropů a majetková přiznání. To jsou ty nejbolavější věci, které je třeba co nejdříve projednat. Nebudeme zdržovat projednávání daňového balíčku – je třeba jej projednat co nejdříve, aby došlo k hlasování o osudu této vlády. Čím dříve, tím lépe!
Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM