Vládní koalice chce v parlamentu odsouhlasit tunel na budoucnost.

 

        Vládní koalice odsouhlasila minulý týden v Parlamentu ČR v druhém čtení zákon „O majetkovém vyrovnání s církvemi ...“, který bude tunelovat přítomnost, ale i budoucnost občanů ČR. Právě dnes proto zahájila ČSSD a KSČM v parlamentu bojkot, s cílem se pokusit zabránit jeho přijetí ve třetím čtení.

        Tento zákon významně zvýši výdaje státního rozpočtu nejen v současné ekonomické krizi, ale i na desetiletí do budoucnosti.  Bude rovněž znamenat významnou sociální nespravedlnost, kdy na úkor menšiny bude postižena většina společnosti, bez záruky dosažení finanční nezávislostí církví na státu.

        K zákonu „O majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi .."- sněmovní tisk č. 580/0, bylo již ve sdělovacích prostředcích mnoho napsáno. Proto zde připomenu jen ty nejdůležitější důvody, pro které považuje KSČM a většina opozice zákon za špatný:

• Z historicky právních důvodů je pochybné  zda majetek, který církev nárokuje, byl jejím skutečným vlastnictvím, nebo zda např. nebyl majetkem veřejným, resp. zda jej církev pouze „držela“, ale nevlastnila – viz např. ZDE nebo ZDE

• Zákon jde nad původní záměry majetkových restitucí jen fyzickým osobám. Majetek má být vydáván právnickým osobám a zákon rovněž nabourává restituční hranici 25. února 1948, což může vyvolat žaloby dalších právnických osob dožadujících se stejného zacházení.

• Není specifikovaný majetek, který má být vydán přímo a zejména majetek, který nebude vydán, ale bude z něj vyplacena náhrada. Náhrady pro i ty nejmenší církve se počítají na stovky mil. Kč a v nemálo případech i miliardy Kč. Kde vzaly nekatolické církve (např. pravoslavná církev 1,1 mld. Kč – podrobná tabulka peněžních úhrad je ZDE) tak velký majetek? Je někde tento majetek doložen?  Jak zamezíme vůbec dvojím platbám – tj. že majetek bude fyzicky vydán a navíc bude za něj placena finanční náhrada, když není přesně specifikován způsob náhrady?

• Zákon překračuje restituční hranici 25.2.1948, restituován má být i majetek odňatý zákonem 142/1947 Sb a 1. pozemkovou reformou v roce v roce 1919, zákon  navíc definuje okolnosti neoprávněného (např. v tísni nebo za nevýhodných finančních podmínek) odnětí majetku církvím, což je po 65 letech neprokazatelné  

• Návrh zákona rovněž neřeší problémy, které očividně nastanou. Finanční náhrady budou přidělovány ústředím jednotlivých církvím a v zákoně se neřeší, jak budou rozdělovány jejím jednotlivým náboženským sdružením, kdy si centrum může tyto náhrady ponechat pro soukromé potřeby svých členů. V případě finančních náhrad taky není zřejmé, jak se bude řešit situace, kdy příslušná církev téměř zanikne – to se budou vyplácet obrovské částky několika zbylým členům? Nepovede pak zákon nejen tunelování státu ale i církví? Podobných nesrovnalostí a chyb je v zákoně více a naskýtá se podezření, zda to není úmyslné, tak jak to bylo při privatizacích z počátku 90-let.

 

Zpracoval: Jan Jančura, Ostrava-Poruba