Budeme si vážit sami sebe?

Kdo by teď v dubnu přemýšlel o prosinci? No možná ti, kdo v něm slaví narozeniny. Patřím mezi ně. A shodou okolností jsem zjistil, že ve stejný den, 28. prosince, je datum narození I. S. Koněva, maršála Sovětského svazu. Narodil jsem se 75 let po něm. Tak mi ta číslovka padla do oka a připadá mi symbolická v době, kdy si připomínáme 75. výročí konce II. světové války. Odstranění sochy tohoto člověka, osvoboditele Prahy a mnoha desítek dalších evropských měst od německých nacistických agresorů, mě pobouřilo. Nerad dělám ukvapené závěry, tak jsem si dal chvilku na srovnání faktů a krátkou úvahu. Ivan Stěpanovič Koněv byl za svůj život a skutky oceněn desítkami vyznamenání. A to jak domácími, tak zahraničními. Jsou mezi nimi vysoká státní vyznamenání Spojených států, polská, britská, francouzská, maďarská i československá. To je pro mě dostatečná informace o posouzení jeho vlastností a schopností jako vojáka. On sám by možná za nejvyšší vyznamenání považoval to, že mu přezdívali »maršál vojáků« sami vojáci. Ti, kteří stáli v první linii bojů a kteří každý den stáli na prahu smrti. Proto mě jako člověka uráží způsob, jakým vedení Prahy 6 postupovalo při odstranění jeho sochy z místa, kam si desítky let chodí lidé připomínat a oslavovat konec války. Mám obavu z toho, co napadne někoho dalšího ve snaze se zviditelnit. Budou se odstraňovat další sochy, památníky, hroby? Co když někoho napadne odstranit sousoší v Lidicích? Památníky v Ležákách, Jevíčku, Ploštině, Hrabyni nebo jinde? Nebo možná někdo jiný pod příslibem peněz z fondů z Evropské unie přijde s nápadem »rekonstruovat« stávající expozice v muzeích a památnících a nahradit původní dokumenty a informace příběhy »nových« hrdinů. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Bohužel se to již v některých zemích děje. Chci, aby se nejen mí synové měli možnost seznámit s historií tak, jak se odehrála. Snaha o přepisování dějin dnes přímo vybízí některé skupiny lidí k poškozování památníků padlých, jak jsme se o tom, bohužel, měli možnost přesvědčit v loňském roce v Brně a Ostravě. Proto se domnívám, že je nejvyšší čas právě teď vyhlásit moratorium na ničení historických památek připomínajících naše osvobození. Jsem přesvědčen, že tisíce padlých si zaslouží naši úctu a připomenutí pro budoucnost. Věřím, že si na toto téma najde prostor i vláda ČR nebo prezident. A i když právě řeší problémy se zákeřnou nemocí, najdou způsob, jak v předvečer 75. výročí osvobození naší vlasti sdělit své stanovisko veřejnosti.