Chomsky: USA největším ohrožením míru

Bývá označován za jednoho z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, patří též k nejcitovanějším autorům. Americký lingvista a levicově zaměřený politický aktivista Noam Chomsky proslul zejména kritikou amerického kapitalismu, globalizace i způsobu života země, v níž žije. USA jsou podle něj nejagresivnější mocností světa a největším ohrožením míru.

Chomsky sám sebe označuje za příznivce anarchosyndikalismu a libertariánského socialismu. Zítra mu bude úctyhodných 90 let.

Nejvýznamnější žijící jazykovědec a zakladatel moderní jazykovědy Chomsky, který napsal desítky knih, byl do roku 2017 emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT), ještě letos začal učit na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Jeho teorie generativní gramatiky bývá považována za největší přínos teoretické lingvistiky 20. století.

Přesto má řadu kritiků. Menší pozdvižení způsobil Chomsky i při své dosud jediné návštěvě ČR v roce 2014, kdy obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR. Na lingvistické konferenci v Olomouci řekl, že »disidenti v komunistických státech východní Evropy byli protežováni západními velmocemi a jejich utrpení nebylo ve srovnání například s odpůrci režimů v Latinské Americe nijak výjimečné«. Dokreslil to projevem Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. Havel v Kongresu vystoupil se svým projevem krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. »Vzápětí na to přijel Havel do Spojených států, kde měl projev před Kongresem, za který sklidil obrovský úspěch a aplaus. Vlastně tam chválil USA jako obránce svobody,« uvedl Chomsky, který první politický pamflet napsal už jako desetiletý.

Hlásí se ke svobodně organizovanému životu menších komunit. Věří, že přitažlivost anarchismu spočívá v »nespokojenosti lidí cítících, že nemají kontrolu nad rozhodnutími, která se jich dotýkají«. Není divu, že oslovil mnoho intelektuálů a pokrokových politiků. Vedle někdejšího místopředsedy ÚV KSČM a (euro)poslance Miloslava Ransdorfa například ikona »socialismu 21. století«, zesnulý venezuelský prezident Hugo Rafael Chávez Frías, se vůči Chomskému vyznal, že by chtěl svému idolu »alespoň stisknout ruku«.

Chomského zdobí i málo vídaná odvaha nepapouškovat oficiální propagandu západních masmédií. Ohlas vyvolalo např. odmítavé stanovisko ke zprávám o údajných etnických čistkách v bosenské Srebrenici. Jindy zase řekl, že »největší zločiny v Kosovu se odehrály v důsledku bombardování paktem NATO«. Před časem se vyslovil i k finanční krizi. »Americké vládní zásahy do finančního sektoru opět odhalují hluboce nedemokratický charakter státních kapitalistických institucí, jejichž účelem je hlavně přenášet náklady a rizika na celou společnost a privatizovat zisky,« všiml si.

Requiem za americkým snem

Přede dvěma lety Chomsky vydal knihu Requiem za americkým snem, ve které zesumíroval svůj pohled na kapitalismus a ekonomiku nerovnosti. Ve stejném roce kupříkladu ostře kritizoval kontroverzního amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého trefně nazval ignorantem a přecitlivělým megalomaniakem. Na otázku stran možného ovlivňování amerických prezidentských voleb ruskými hackery řekl: »Je to možné, v USA to ale působí nepatřičně. Spojené státy po desetiletí ovlivňovaly a podkopávaly volby po celém světě a ještě na to byly pyšné!«

Rodiče z Ukrajiny a Bílé Rusi

Avram Noam Chomsky se narodil 7. prosince 1928 poblíž Philadelphie v Pensylvánii v rodině židovských imigrantů z východní Evropy (otec pocházel z Ukrajiny, matka z nynějšího Běloruska). Vystudoval filozofii a lingvistiku na Pensylvánské univerzitě, kde získal v roce 1954 doktorát za práci Transformační analýza, jejíž teze se objevily ve studii Syntaktické struktury (1957), dodnes jeho nejznámější lingvistické práci. O rok později se stal členem sboru MIT, kde byl v roce 1961 jmenován profesorem.

USA by pomohla denacifikace

Celosvětovou proslulost si nicméně podle ČTK získal až koncem 60. let, když se začal kriticky věnovat americké zahraniční politice. V knize Americká moc a noví mandaríni z roku 1969 Chomsky říká, že »Spojeným státům by pomohl jistý druh denacifikace... Spojené státy se staly nejagresivnější mocností světa, jsou největším ohrožením míru, národního sebeurčení a mezinárodní spolupráce.« Je až pozoruhodné, jak i po půl století jsou tyto úvahy stále aktuální…

Česky vyšly mj. Chomského knihy Syntaktické struktury; Perspektivy moci; 11. 9.; Hegemonie nebo přežití; Tajnosti, lži a demokracie či Člověk, moc a spravedlnost.

Roman JANOUCH