Evropský parlament včera podpořil krácení letošních přímých plateb unijním zemědělcům, které by nejvíce postihlo ty české. Podle návrhu má ČR přijít o 4,5 procenta z celkových dotací, tedy zhruba o 900 milionů korun. Kvůli způsobu škrtů by Češi tratili procentuálně nejvíce v Evropské unii.
»Zpráva z Bruselu o tom, že na nové rozdělení peněz nejvíce doplatí čeští zemědělci, je jen dalším dokladem pokračující faktické nerovnosti na takzvaně jednotném evropském trhu,«sdělil včera Haló novinám poslanec Pavel Kováčik, stínový ministr KSČM pro resort zemědělství. »Bude to znamenat další omezení pracovních příležitostí jak na venkově, tak i ve zpracovatelském průmyslu. Pro KSČM je tento stav nepřijatelný. Zapříčinila jej Nečasova pravicová vláda, která nebyla ochotna vyjednat lepší podmínky. Řešení je v nových volbách, jejichž výsledkem bude podstatná změna orientace vlády směrem ke skutečné obhajobě národních zájmů.« Navrhovaná úprava plateb počítá s tím, že postiženy budou hlavně země s většími zemědělskými podniky a těch je v ČR hodně. Při předpokládané výši přímých plateb okolo 21 miliard korun by čeští zemědělští podnikatelé přišli o více než o 900 milionů.
Proč nepodpořili změny unijní politiky v zemědělství, sdělili Haló novinám europoslanci za KSČM
Miloslav Ransdorf,
Vladimír Remek,
Jiří Maštálka a
Jaromír Kohlíček:
»Společná zemědělská politika je jednou z nejvýznamnějších položek evropského unijního rozpočtu, představující řádově dvě pětiny vynakládaných prostředků. Čeští europoslanci opakovaně kritizovali snahy zastropovat přímé platby, na čemž by prodělaly země s vyšší průměrnou výměrou hospodařící jednotky (v ČR 77 ha, v Rakousku 12 ha). Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy, CAP) odpoutala dotace od zemědělské produkce a připoutala je k půdě. Byla a je výhodná pro země s rozdrobenou strukturou hospodařících jednotek jako Francie, Rakousko, Polsko. Česká republika bojovala proti zastropování přímých plateb (což se nepodařilo úplně odvrátit) a pro zachování druhého pilíře CAP, tedy dotací na krajinotvorbu (podle původních českých představ měla být asi 20%). Čeští poslanci hlasovali v souladu s oficiální pozicí České republiky. Vývoj hlasování byl nepříznivý, preferované pozměňovací návrhy neprošly. Nezbylo nám tedy, než hlasovat proti zprávě Capoulase Santose. Byli jsme, bohužel, přehlasováni. Nyní nás čeká vyčkání na stanovisko Evropské rady a poté nastane pravděpodobně třístranné jednání parlamentu, komise a Evropské rady. Je tedy ještě šance korekci tohoto nepříznivého vývoje.«
Autor: RedakceZdroj: Haló noviny
