Grebeníček: Pracovní místa a veřejný prospěch kontra zisky

Člověk se stává tím, čím je, že si osvojuje určité společenské formy chování, přičemž čím je zralejší, tím více má toto osvojování aktivní výběrový a tvůrčí charakter. V našem životě se tak kříží a proplétá mnoho různorodých vlivů a velmi záleží na tom, co si s těmito vlivy počneme, jak je zpracujeme, které přijmeme a které odmítneme.

V České republice je oficiálně na 550 tisíc nezaměstnaných, další statisíce lidí nemohou pracovat, přestože by výdělek potřebovaly a jsou vyřazeny z evidence nezaměstnaných z nejrůznějších důvodů. Mimo jiné proto, že nemohou za prací cestovat přes půl republiky, platit předražené ubytování, nebo proto, že chybí desetitisíce míst v mateřských školách a že zcela úzkoprofilovým artiklem se v českém kapitalismu staly i jesle.

Tam, kde by práce byla zapotřebí, chybí dnes v důsledku tunelování veřejných prostředků potřebné finanční prostředky státu a obcí na společensky účelné investice a pracovní místa. A naproti tomu v mnoha případech zase dochází k ohromnému plýtvání investičními prostředky na enormně předražené projekty. Obecně je známé, že velmi snadno se rozhazují takzvané evropské peníze. Při omezené zaměstnanosti tak nejrůznějšími formami včetně nadstandardních platů a výhod manažerů odplynou velké peníze do nenávratna. Nemravné a neodůvodněné zisky z podivně rozdělovaných veřejných zakázek nutně zatěžují celou společnost. Občané jako spotřebitelé, ale i zaměstnanci, celá veřejná sféra a malé a střední podniky doplácejí desítky a stovky miliard korun na to, že monopolní dodavatelé si diktují nemravné ceny. Předraženými službami bank počínaje, přes předražené stavby dálnic a silniční infrastruktury až po monopolně drahé energie a dodávanou vodu, ale i takové »drobnosti«, jako jsou v rámci Evropy jedny z nejdražších telefonických služeb a připojení k internetu, se Česká republika stává zlatodolem pro vyvolené. Přínos pro ekonomiku a pro udržení a tvorbu nových pracovních míst je ale z takového »tureckého« a leckdy přímo mafiánského hospodaření mizivý.

Na příští vládu a nové složení Poslanecké sněmovny, které vzejde z předčasných voleb, tak čeká jako jeden z nejnaléhavějších úkolů právě řešení ohromné nezaměstnanosti. Té nezaměstnanosti, která vyřazuje z aktivního života statisíce práceschopných občanů a která zvlášť těžce dopadá na absolventy škol, mladé rodiny a generaci po padesátce. 
Troufám si přitom s plnou odpovědností tvrdit, že nelze nalézt východisko bez řešení neúnosné situace kolem předražených veřejných zakázek, bez prosazení účinných postupů státu a celé veřejné sféry proti monopolním dodavatelům, kteří zneužívají svého postavení k dojení občanů, státu, obcí, zaměstnanců, drobných a středních podnikatelů.

Je také samozřejmé, že se hledání receptů na nezaměstnanost a na ozdravení stagnující ekonomiky a veřejných rozpočtů neobejde bez ucpání kriminálních a korupčních děr a tunelů. Těch tunelů, které za léta svého vládnutí prorazily do veřejných rozpočtů i do legislativy klientelistické a kmotrovské mafie a nejrůznější sponzoři, jejichž zájmy nadřadila zájmům republiky a občanů prokorupční a svými kmotry řízená pravicová koalice.

Ne, slušný člověk nemůže být lhostejný, když lidé, kteří se dříve usmívali, zvážněli těžkými existenčními starostmi.