Historický verdikt padne v pondělí

V pondělí s největší pravděpodobností padne rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o návrhu na zrušení tzv. církevních restitucí. Toto rozhodnutí ovlivní osud země na mnoho let dopředu, ba určí její základní charakter.

 

Více než hodinu včera trvalo jen čtení zprávy o dosavadním průběhu řízení. Pak dostaly tři skupiny kritiků církevních restitucí prostor k vyjádření, soudci také jejich zástupcům položili několik dotazů. Skupinu poslanců KSČM na plénu zastupovala poslankyně a stínová ministryně pro legislativu Zuzka Bebarová-Rujbrová.

 

 

Krok zpět

 

»Realizace zákona vrátí naši společnost o mnoho let zpět,« uvedla Bebarová-Rujbrová v úvodu své závěrečné řeči. »Už jen fakt, že ve stejné věci existují tři návrhy, ukazuje, že zákon je špatný, z politického i občanského hlediska,« řekla. Bebarová-Rujbrová svou konkrétní argumentaci opřela o právně-historickou expertizu Univerzity Karlovy, podle níž církev v minulosti majetkem nedisponovala v moderním smyslu slova. Její disponování s majetkem bylo omezeno konkrétním účelem.

 

Poslankyně poukázala, že katolická církev nebyla díky svému mezinárodnímu rozměru uznávána za subjekt majetkoprávních vztahů, tím byly jednotlivé kostely, diecéze apod. Dohoda státu s církvemi přesto dává majetek církvi jako právnické osobě.

 

Církev dle Bebarové-Rujbrové mohla v minulosti vlastnit majetek, ale dispozici s ním měla veřejným právem velmi omezenou. »Například budova kostela byla považována za věc veřejnou, právo církve ji užívat k účelům bohoslužebným bylo zvláštním právem povahy jednoznačně veřejnoprávní,« citovala stínová ministryně závěry akademiků.

 

 

Toto nejsou restituce!

 

Poslankyně též upozornila, že zákon z roku 1949 sice změnil některé předpisy o užívání majetku církvemi, ale charakter tohoto užívání v podstatě zachoval, povaha předpisů se změnila teprve v roce 1992. Nakonec Bebarová-Rujbrová zdůraznila závěr odborníků Univerzity Karlovy, že vrácení majetku katolické církvi dle dohody vlády s církvemi by nebylo restitucí, protože odňat byl majetek s omezeným právem nakládání, kdežto vracen by byl majetek, s nímž by bylo možno nakládat zcela volně.

 

Za velký problém Bebarová-Rujbrová též označila skutečnost, že vláda upustila od záměru vrátit majetek na základě výčtového zákona. Od té chvíle je totiž na vodě i stanovení nemajetkové kompenzace – musí tomu tak být, když není jasné, jaký majetek bude nakonec vydán.

 

Také oceňování vraceného majetku bylo dle zástupkyně KSČM krajně pochybné. Probíhalo zcela jinak než u všech ostatních restituentů. »Zcela opomíjeno je bohužel též to, že blokovaný majetek byl v uplynulých letech státem nejen udržován, ale mnohdy i výrazně zhodnocován,«prohlásila Bebarová-Rujbrová na plénu ÚS. Nakonec poslankyně označila za podivné i okolnosti, za nichž byl zákon schválen ve sněmovně.

 

 

ÚS svědky nepovolil

 

Těmto okolnostem se široce věnoval i zástupce skupiny senátorů advokát Karol Hrádela. Poukázal především na to, že zákon byl ve sněmovně schválen ve chvíli, kdy část poslanců odešla ze sálu poté, co požádala o přestávku na jednání klubu, avšak této žádosti nebylo bez jejich vědomí – prvně v historii sněmovny – vyhověno. Upozornil též, že některým poslancům bylo v rozpravě odňato slovo, například když chtěli uvést detaily o historii církevního majetku.»Věřím, že Ústavní soud nedovolí pošlapání základních demokratických principů našeho státu,« řekl závěrem Hrádela.

 

Třetím účastníkem jednání na straně těch, kdo žádali zrušení zákona, byl místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten žádal, aby ÚS vyslechl šestici svědků, mj. ministryni kultury Alenu Hanákovou (TOP 09), ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), či olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Zaorálek chtěl, aby vyjasnili okolnosti oceňování majetku a vzniku dohody mezi státem a církvemi. ÚS však svědky nepřipustil. Odmítl rovněž předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, jak Zaorálek navrhoval. Tento postup Zaorálek v emotivní závěrečné řeči označil za velké zklamání. »Nikdo nám nikdy neřekl, jak se vlastně majetek oceňoval. Bohužel se to nedozvíme ani zde, u Ústavního soudu,« komentoval to poslanec ČSSD. »Zákon je neústavní v řadě ohledů. Vytváří exkluzivní klub církví, které jsou zvýhodněny vůči jiným,« uvedl též během jednání. Vládu naopak zastupoval ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady Petr Mlsna. Uvedl, že hlavním smyslem zákona je »definitivní odpoutání se od komunistické minulosti«. Svou závěrečnou řeč uzavřel slovy: »Církve přečkaly tisíciletí, přečkají i dnešní den...« Bebarová-Rujbrová Mlsnovu argumentaci označila za tristní a nepochopitelnou. Stále doufá, že ÚS zákon zruší, byť nepřipuštění svědků naznačilo, že názor má již hotový a nepřikládá řízení až takovou váhu. »Pokládala bych za ostudu, aby v téměř ateistickém státě vlastnily církve tak nehorázně obrovský majetek – navíc v podstatě ten majetek, o který připravily svým historicky proslaveným vydřidušstvím naše předky,« řekla Haló novinám poslankyně po jednání ÚS.