Hlas zdravého rozumu

 

Tak by se dalo označit vyznění projevu nového prezidenta Miloše Zemana k velvyslancům akreditovaným v naší zemi. Jak vzácný to hlas! Oproti knížecí často odnárodněné politice Černínského paláce, která úslužně naslouchá každému špitnutí v USA a NATO, hlas reagující na potřeby této země.

V čem je rozdíl? Především je to akcent na mezinárodní právo. Zemanův požadavek vzájemného respektu a nevměšování se do vnitřních záležitostí států je nevyslovenou výtkou některým politikům ve Washingtonu a Paříži. Snad přispěje k tomu, že Praha přestane s podporou politiky násilné změny režimů, které se tomu kterému západnímu politikovi zrovna dnes nelíbí - byť třeba včera od něho bral příspěvky na volební kampaň (např. Libye). Že zahraniční politika Česka bude pomáhat hledání kompromisů mezi oprávněnými zájmy znesvářených stran. Snad i česká diplomacie pochopí, že demokracie – to není chaos ve vybombardovaných městech, války klanů a svoboda pro západní firmy na drancování surovinového bohatství v bývalých koloniích. Že lidská práva – to není privatizace hotelů na kubánských plážích.

Druhé vymezení se vůči ministerstvu zahraničních věcí bylo v Zemanově akcentu na ekonomickou diplomacii. Planá gesta, která tak milují ti, jimž jsou bližší zájmy spojeneckých mocností než zájmy země, kterou mají zastupovat, musí nahradit podpora české ekonomiky. Především proto, že naše hospodářství to potřebuje. Stagnující ekonomika Evropské unie není zrovna tím prostředím, v němž nabereme novou dynamiku. Potřebujeme ekonomickou politiku bez předsudků. Potenciál k novému rozvoji zde je, neboť, jak uvedl Zeman, „Česká republika disponuje vysoce kvalifikovanou, ale bohužel levnou pracovní silou“. Potřebujeme diplomacii, která umí šetřit, ale je aktivní tam, kde vidí výhodné prostředí pro české podnikatele. Musíme mít diplomacii, která není zastoupena všude, ale ví o všem, co se děje v geopolitických ohniscích a na místech, kde je velký a solventní trh. Třeba v ropné velmoci Venezuele, kde Česko zrušilo své zastoupení. Oficiálně v rámci úspor – neoficiálně, aby opozice mohla říci, že režim Hugo Chavese je v mezinárodní izolaci. Tím, kdo na takovouto politiku doplácí, je Česko.

I třetí prezidentovo téma je důležité, boj proti terorismu by měl sjednocovat země bez ohledu světadíly, politické názory či na členství v té které organizaci.

Rozum, ne předsudky. Zájmy této země, ne zájmy vybraných aristokratických skupin. Tak promluvil Miloš Zeman k velvyslancům. Za dolních deset miliónů.

 

Kateřina Konečná, poslankyně a místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR