Imunita až za hrob snad už skončí

19.01.2013 10:38

 

Omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců pouze na dobu jejich mandátu by nemělo stát nic v cestě. Obdobné návrhy vyšly ze sněmovny i ze Senátu, oběma dali včera zelenou poslanci ústavně právního výboru.


Poslaneckou změnu ústavy podepsali zástupci všech klubů a včera prošlo ve výboru doporučení celé sněmovně jednohlasně. Předloha, stejně jako ta ze Senátu, ruší tzv. doživotní imunitu. Dnes platí, že pokud parlamentní komora svého člena nevydá, nemůže být v téže věci už nikdy trestně stíhán. To chtějí zákonodárci odbourat, imunita by trvala jen po dobu výkonu mandátu. Dále by platilo, že zákonodárce nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem.

 
O širší diskusi se postaraly dva pozměňující návrhy. Žádný výbor nedoporučil. O velmi populistický se postaral ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Chtěl téměř absolutní omezení imunity – podle něj by se měla vztahovat jen na projevy pronesené ve sněmovně a v Senátu. Poslanci prý stejně při vydávání kolegů na imunitu rezignovali, a ta se stala předmětem politického boje, vydají každého, o koho policie požádá. »Imunitu jsem nikdy nevnímal jako privilegium, jak ji chápe veřejnost, ale jako nezbytný instrument, který zajišťuje nezávislou práci poslance a který může zabránit nějakému účelovému stíhání či šikaně,« uvedl s tím, že sněmovna už to stejně nezkoumá. Proto považuje instrument imunity za zbytečný. Podporu získal pouze u dvou spolustraníků, ostatní ho prokoukli. Jeroným Tejc (ČSSD) označil Kalouskův návrh za součást prezidentské kampaně předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga.»Jde o naprosté plácnutí do vody,« reagoval Viktor Paggio (LIDEM). Místopředseda výboruStanislav Grospič (KSČM) ve shodě s dalšími poznamenal, že komunisté respektují politickou dohodu, která by neměla být zmařena jakýmkoli požadavkem na změnu. »Panu ministrovi jde možná především o to, aby k žádné shodě nedošlo,« konstatoval.
 
Diskusi vyvolal i návrh předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby o stíhání ústavních soudců nerozhodoval jako dosud Senát, ale plénum ústavních soudců. Většina poslanců míní, že politici nesou za rozhodnutí odpovědnost a musí je veřejnosti vysvětlovat, ústavní soudci nikoli. »Propojení se Senátem má své opodstatnění,« uvedl Grospič.
 
Stejnou poslaneckou novelu sněmovna schválila loni v únoru. Senátoři ji však kvůli malému počtu přítomných nepřijali o dva hlasy. Projednávání senátní verze výbor včera formálně přerušil. Pokud by neprošla poslanecká, vrátil by se k senátní. »Zapomeňme na to, zda vyhraje poslanecký nebo senátní návrh,« poznamenal senátor Miroslav Nenutil (ČSSD). Ať přijde do Senátu jakákoli z obou verzí, podpoří ji.
 
 
Autor: RedakceZdroj: Haló noviny