Informace z 3. zasedání ÚV KSČM ze dne 15. září 2012
Na úvod jednání k současné politické situaci vystoupil předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Konstatoval, že úkolem zasedání je připravit stranu na jeden z rozhodujících politických střetů v letošním roce. Hovořil i k otázce prezidentské volby s tím, že o postupu KSČM bude rozhodnuto až po krajských a senátních volbách. Zdůraznil, že je doba zlomu a je nutné předkládat návrhy, které přesvědčí občany, aby volili KSČM. Vládní strany ztrácejí, mají celkem jen kolem 20-25 % a lidé se orientují na někoho jiného. Je i prací KSČM, aby upozornila, že některé programy jsou nesplnitelné, prohlubují krizi, či na to, že někteří „recyklovaní“ politici se jen tváří, že jsou noví. Proto je program KSČM zpracován právě pro toto období a KSČM se může postavit těm, kteří žádnou pozitivní změnu přinést nemohou.
Upozornil i na snahu vnášet zástupné problémy. K nim nepatří církevní restituce nebo zvyšování DPH, protože zásadně ovlivní život občanů. Ale vláda je nekompetentní, o řadě problémů nemají její členové znalosti a postupují sporně a z hlediska právního státu nepřípustně – jako při odvolání policejního prezidenta nebo ředitele Národního divadla. Vláda není schopna odolávat tlakům ze zahraničí. Spor mezi premiérem a ministrem zahraničních věcí je směšný. V době krize se nelze uplatnit na trzích EU, ale kdo chce uplatnit naše zboží na rozvíjejících se trzích v Asii, Africe, Jižní Americe, je okamžitě osočován. V. Filip konstatoval, že se potvrzuje správnost postupu KSČM na VIII. sjezdu. Hlavní bylo předložit vizi, program pro běžné občany, a to KSČM udělala. Hlavními programovými body, které schválil sjezd, jsme se strefili do černého. Nenavrhujeme jen věci zrušit, ale navrhujeme, jak je změnit (místo řečí o boji proti korupci – zákon o majetkovém přiznání, místo zvyšování nepřímých daní – progresivní zdanění atd.). Předseda připomněl, že už dříve strana např. navrhovala i konkrétní opatření pro boj s nelegálním trhem s alkoholem, které nebyly přijaty. V podmínkách zcela liberálního trhu i v této oblasti to nemohlo dopadnout jinak. Konstatoval, že termín „deforma“, který jsme poprvé použili v roce 2007, je pravdivý, deformace společenských systémů je zcela zřejmá a lidé si termín osvojili. Na závěr předseda vyzval k věcnému jednání – v tomto období je nutné, aby bylo členy KSČM vidět co nejvíce mezi lidmi.
K projednávanému stanovisku k současné politické situaci vystoupil místopředseda ÚV KSČMJiří Dolejš, který mj. sumarizoval, jak může probíhat vývoj v nejbližším období, s tím, že to vláda ustát nemusí a může dojít i k rozpuštění sněmovny. Došlo i k diskusi o prohibici – J. Dolejš reagoval, že nejde o systémové řešení, které vyřeší problém, má to smysl jen jako krátkodobé opatření, než se dohledá závadný destilát.
Miloslav Ransdorf souhlasil, že pro úspěch komunistů byl vždy důležitý program. Nestačí ale myšlenku formulovat. Levice uspěje, pokud bude prosazovat modernizaci, nepodléhat nostalgii, ale obhajovat lidská práva a lidskou důstojnost. Kriticky se vyjádřil např. k zaměření části evropské levice proti jaderné energii, nanotechnologiím atd. Prosazovat je nutné myšlenky, které jsou srozumitelné – např. aby práce šla za lidmi, nikoli lidé za prací nebo nastolit otázku rovnosti podmínek občanů žijících v různých regionech. Lidi dnes uráží, že místo práce se cení víc kořistění a nevyplácí se přijít např. s novými technickými nápady, ale ukrajovat víc z obecného krajíce. Dana Lysáková upozornila na nebezpečí tzv. nových uskupení, která se prezentují jako bojovníci proti korupci, ale jejichž jednání v řadě otázek je sporné. Týká se to např. Změny pro Liberecký kraj, ale v řadě regionů i Starostů, kteří se v regionech tváří, jako by nebyli spojeni s TOP 09 a vládní koalicí. Tento názor podpořili i další diskutující. Marta Semelová připomněla plánovanou akci proti církevním restitucím 18. 9. v Praze na Klárově a vyzvala zástupce mimopražských okresů ke spoluúčasti na ní. Zdeněk Štefek ocenil kampaň proti církevním restitucím, zejména schopnost strany se zmobilizovat tak, že se podařilo během pár týdnů shromáždit tolik podpisů. Upozornil, v čem je podle něj nutné další kampaně do budoucna zlepšit - od širší propagace a využití sociálních sítí až po stánky na náměstích ve všech okresech.
Zasedání ÚV KSČM rovněž projednávalo materiál zpřesňující přístup KSČM k vysokým školám. J. Dolejš na úvod konstatoval nutnost reagovat v této oblasti na změny jak národního, tak globálního prostředí. Reformy ve školství vidí KSČM jinak než vláda – měly by odstranit bariéry pro schopné (zvýšit kvalitu na školách) a nevytvořit bariéry ekonomické (nediskriminovat ekonomicky, např. školným či zápisným). VŠ zákon po roce 1998 umožnil velmi extenzivní rozvoj systému, který vedl i ke zhoršení kvality. Materiál vyhodnocuje možné důsledky školného, návrhy MŠMT a NERV na financování škol aj. KSČM neodmítá např. spoluúčast firem na financování škol, ale zcela odmítá jakékoli návrhy, které by prohlubovaly nerovnost studentů v přístupu ke vzdělání. Naopak chce propracovat státní podpůrný systém, zahrnující sociální a prospěchová stipendia, dostupné koleje a menzy. K materiálu vystoupila iM. Semelová, vedoucí odborné sekce, jež se na zpracování materiálu podílela. Hovořila nejen o materiálu, ale také o nutnosti podpořit některé protestní akce týkající se školství. K materiálu vystoupili i další diskutující, kteří se zaměřili např. na otázku kvality vzdělávání (Václav Šenkýř) či na provázanost vzdělání s výrobou (František Pešek) atd.
Členové ÚV KSČM projednali také některé ekonomické a organizační otázky, včetně plánu rozpracování úkolů VIII. sjezdu KSČM.
Autor: Věra ŽEŽULKOVÁ, vedoucí Mediálního úseku ÚV KSČM
Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM