Informace z Poslanecké sněmovny netradičně

Práce poslance neznamená jen hlasování, ale i komunikaci s občany. Obdržel jsem otázku, týkající se bezvízového styku se zeměmi tzv. Východního partnerství Ukrajiny a Gruzie, dále pak Kosova a Turecka. Zkrácenou odpovědí vám zprostředkující svůj názor:

K aktuální situaci v regionu je možno mít mnoho výhrad a obav. U Ukrajiny vnímáte riziko přílivu nekvalifikovaných pracovníků a spolu s Kosovem se obáváte hlavně zločineckých a mafiánských struktur organizovaného zločinu.

K Turecku jsem uvedl, že vidím hlavní obavu z účelovosti takového kroku z pohledu migrační krize a možností Turecka toto zneužívat. Nejsem příznivcem otevření hranic EU zemím, které přinesou ještě více problémů do současné situace v Evropě. Více než milion migrantů za rok 2015 vytvořil obrovský problém a Evropa ukázala svou neschopnost toto řešit. Úplně rezignovala na postupy stanovené Vídeňskou konvencí a Úmluvou o uprchlicích. Evropa pod dojmem své neomylnosti zapomněla na postupy, které jsou léty ověřeny a vznikly trpkou zkušeností světových válek. Je také nutno připomenout naši spoluzodpovědnost za stav světové bezpečnosti. Ano jsme to i my, Česká republika, která v rámci členství v NATO stála na počátku tohoto marasmu. Občané mlčeli, když jejich generálové v NATO svrhli Saddama Husaina v Iráku pod dojmem lživých tvrzení o zbraních hromadného ničení prefabrikovaných tajnými službami. Jak nyní přiznávají aspiranti na prezidentskou funkci v USA, nikdy by neposílali americké vojáky do této války. A anglický premiér Tony Blair se svým občanům omluvil za "chybné" informace o válce v Iráku. Afganistan již dlouhé roky zažívá in natura náš boj o demokratizaci islámské společnosti pod dojmem boje proti Al-Káidě. Výsledkem je bezměrné utrpení civilního obyvatelstva bez vyhlídky na dlouhodobý mír. V jejich očích je NATO, včetně českých vojáků agresorem a okupantem. Řešením je aplikace Vídeňských úmluv. Jako přímí účastníci bojů máme za povinnost vytvořit demilitarizované zóny, ve kterých mohou občané žít a nemuset migrovat. Tento postup aplikovaný i v Libyi a Sýrii je jediným legálním postupem zvládnutí migrační krize. Představa, že Turecko toto udělá za nás výměnou za miliardy euro a sliby přístupových rozhovoru EU, je mylná.

Ale zpět k vízové povinnosti, která je regulačním opatřením bránícím vnitřní trh. Bohužel tím, že se z Evropského hospodářského prostoru stal politický projekt Evropské unie, je tato oblast přirozené touhy lidí po vyšší životní úrovni silně zneužívána k politickým cílům. V tomto konkrétním případě Východního partnerství vede k oklešťování Ruské federace nátlakem a sliby bývalým členům Sovětského svazu. Dle mého názoru je právě situace na Ukrajině dalším nedomyšleným projektem, který se "vymkl z rukou" a už i největší ochránci ideí takzvaného Majdanu jsou opatrní v představách budoucnosti. Stejně tak i představitelé tvrdého křídla EU šlápli na brzdu a vzkázali Ukrajině:

„Klíčovou prioritou - udržitelné provádění legislativního a institucionálního rámce, a to zejména v oblasti azylu, boje proti korupci, organizovanému zločinu, obchodování s lidmi a diskriminací. Splněním nutných kroků v této zprávě umožní Ukrajině dokončení implementace všech kritérií ve druhé fázi akčního plánu pro uvolnění vízového režimu,“ sdělila Evropská komise. Pod dojmem nynější migrační krize lze tedy předpokládat výraznou zdrženlivost v otázkách přílišného zpřístupnění pracovních trhů formou uvolnění vízového režimu. Toto ovšem nelze zaměňovat s krátkodobými pobyty turistického a vzdělávacího charakteru, jejichž umožnění je zřejmě žádoucí. Konkrétní situace v České republice z pohledu víz z dotčených výše jmenovaných zemí je již nyní ve stavu, kdy více než sto tisíc ukrajinských občanů pracuje na českém trhu, nemluvě o desítkách tisíc občanů Ruska, Vietnamu, Běloruska, ale i Albánie, Kosova a balkánských zemí obecně.

Zde si dovolím poznamenat, že v maximální míře poctivě a tvrdě pracují. Většinová společnost nevnímá tyto pracující jako problém. Čili kritika z EU ohledně xenofobního přístupu Česka k přerozdělování migrantů je scestná. Ohledně organizovaného nebo i individuálního zločinu na našem území, který páchají cizinci, je situace již nyní velice tristní, a to bez ohledu na víza. Zločin prostě nezná hranic a vízovou povinností mu nejsme schopni zabránit.

Leo Luzar, poslanec PS PČR za KSČM