Jak česká pravice stvořila Golema
V posledních dnech pravicoví politici a novináři hromadně kritizují prezidenta Zemana za to, že nectí ústavní zvyklosti, za „putinizaci“ republiky, rozklad politických stran apod. Začínají nastolovat nutnost urychlené změny ústavy. S arogancí vlastní politikům z ODS a TOP 09 se však nezmiňují o tom, kdo a proč připravil schválenou podobu ústavního zákona o přímé volbě prezidenta, který tuto situaci vyvolal.
Pod vlivem narůstajícího odcizení politiky občanům požaduje naše občanská společnost již delší dobu a v narůstající míře větší podíl na řízení státu v podobě přímé demokracie – zejména v podobě lidových referend, odvolatelnosti poslanců a přímé volby prezidenta, hejtmanů a starostů. Politici, zejména pravicoví, to však striktně odmítají pod různými falešnými záminkami, i když v řadě demokracií se různé formy přímé demokracie pozitivně projevily zejména v lepší identifikaci občanů se státem. Příkladem může být např. Švýcarsko. Přímá volba prezidenta a starostů byla zavedena v řadě evropských států, například v sousedním Slovensku. Pod tímto tlakem a z obav o výsledky voleb se i česká pravice rozhodla slíbit občanům, ve volebních programech pro parlamentní volby v roce 2010, alespoň přímou volbu prezidenta.
K přípravě ústavního zákona však vládnoucí pravicová koalice přistupovala velmi liknavě, takže nakonec hrozila ostuda, že přímá volba prezidenta se nestihne do voleb v říjnu roku 2012. V polovině roku 2011 se navíc začaly projevovat rozpory v názorech ČSSD a ODS – podrobněji viz ZDE. ODS chtěla změnit pouze proces volby, ČSSD chtěla přesněji vymezit pravomoci prezidenta. ČSSD nakonec v zájmu odsouhlasení přímé volby ustoupila od většiny svých požadavků. Poslanecká sněmovna ústavní zákon č. 71/2012 Sb schválila 14.12.2011 (pro bylo 159 poslanců, proti byli jen 3 poslanci z ODS, všichni poslanci za KSČM se zdrželi hlasování z důvodu nevyjasněnosti pravomocí prezidenta – viz ZDE). Senát jej schválil 8.2.2012 (pro bylo 49 poslanců, proti bylo 22 poslanců z ODS, KDÚ-ČSL, TOP 09 a nezařazených - viz ZDE). Ústavní zákon o přímé volbě prezidenta vstoupil v účinnost 1.10.2012 - plné znění viz ZDE.
Jak je všem známo, byl prvním přímo zvoleným prezidentem zvolen 8.1.2013 Miloš Zeman. Volbou silné osobnosti v podobě Miloše Zemana se lid pomstil politikům za to, že se od občanské společnosti naprosto odtrhli, že ji nejsou schopni naslouchat. V Zemanovi viděli zkušeného levicového politika, který jim slíbil, že splní jejich hlavní požadavky – např. „že s ním přijde zákon“. Zvolili tím politického Golema. Proč Golem ? Mandát prezidenta se odvozuje přímo od lidu a v tom má postavení shodné s postavením parlamentu a dle platné ústavy není prezident nikomu zodpovědný. Jeho odvolání je dle ústavy velmi obtížné – musí o něj požádat u Ústavního soudu 2/3 senátu se souhlasem 2/3 parlamentu. A v podstatě touto zásadní změnou ústavy je možno chápat, že i tzv. ústavní zvyklosti se znovu nastavují. Prostě parlament schválením nedotažené ústavní novely o přímé volbě prezidenta ponechal golemův šém v rukou samotného prezidenta.
Koalice díky Nečasově aféře a pádu jeho vlády nahrála Zemanovi možnost splnit jeho další volební slib - jmenováním Rusňokovy vlády zamezil návratu Nečasově vládě bez Nečase. ODS a TOP 09 nepochopila, že ji lid již nechce a prezident zodpovědný pouze lidu, návrat této zkorumpované koalice nemůže umožnit. Pravice křičí, že Zeman se pohybuje mimo demokracii, že chce nastolit prezidentský režim apod., ale k rychlé nápravě rozpuštěním sněmovny nechce z různých zištných důvodů přistoupit. Naivně se domnívá, že si ji tím podaří Zemana donutit, aby její vládu znovu jmenoval. Navíc doufá v zázrak, že si ji nějakým záhadným způsobem podaří zlepšit do řádných voleb její volební preference.
Levici proto nebude zbývat nic jiného, než Zemanovi vyhovět a hlasovat pro důvěru Rusňokově vládě a pokud možno ji podporovat, jinak by umožnila návrat vlády ODS a TOP 09. Myslím si také, že obavy z údajné snahy o rozložení ČSSD jsou liché, pokud strana bude postupovat promyšleně a jednotně. Zeman bude silnou a jednotnou ČSSD potřebovat k prosazení svého volebního programu, který se v mnohém shoduje s jejím programem.
Co lze očekávat dále je obtížné předpovídat. Předčasné volby nelze v blízké době předpokládat. V každém případě pro Zemana i levici by bylo výhodné, kdyby Rusňokova vláda dostala důvěru. To by ji umožnilo daleko lépe prosazovat rozumné reformy, například za podpory parlamentního institutu - kdy se poslanecká sněmovna neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona s nímž vláda spojila otázku důvěry – viz čl. 35, odst. 1b ústavy. I pokud by Rusňokova vláda nezískala důvěru, by ODS a TOP09 neměla žádné nástroje, kromě vyvolání předčasných voleb, zamezit ji vládnout v demisi, resp. zabránit pověření Sobotky sestavením druhé vlády. Na urychlenou změnu ústavy popř. žalobu na prezidenta u ústavního soudu levicový senát nepřistoupí. ODS a TOP 09 může jedině zamítat všechny zákony vč. rozpočtu, navržené vládou, což nakonec může paradoxně, dle výše citovaného článku, vést i k předčasným volbám. Velice pochybuji o tom, že by si v současné ekonomické situaci ODS a TOP 09 zlepšily preference tímto bojkotem. Preferencím levicových stran by podpora rozumných zákonů naopak spíše prospěla.
Jak to nakonec s přímou volbou prezidenta dopadne? Zřejmě časem dojde k upřesnění prezidentských pravomocí, ale žádná stran se k tomu neodhodlá, pokud neposílí prvky přímé demokracie. Při tom by bylo vhodné ponechat určité pravomoci prezidentovi pro případ „zabetonování“ politické situace, což se u nás často stává. Myslím si, že český národ je oproti všeobecném despektu k němu, dosti vyspělý – viz klidné rozdělení ČSFR, tzv. sametová revoluce apod., aby si zasloužil víc přímé demokracie. Pokud si ji nevynutí, budeme stále ve vládních krizích vyvolaným „nedospělými“ politickými stranami a politiky.
Ing. Jan Jančura, důchodce, Ostrava-Poruba