Kalendárium – červen

1. 6.

Mezinárodní den dětí

1848:

Karl Marx začal v Köln am Rhein (Kolíně nad Rýnem) vydávat Neue Rheinische Zeitung (Nové rýnské noviny) jako orgán demokratické levice, který věnoval mimořádnou pozornost specifickým třídním zájmům proletariátu.

1848:

V prezidentských volbách na Kubě zvítězil kandidát Autentické republikánské aliance Carlos Prio Socarrás. Za jeho vlády v letech 1948 – 1952 se kubánská vnitřní politika dostala znovu plně pod kontrolu Spojených států amerických.

2. 6. 1848:

V Praze na Žofínském ostrově se ve dnech 2. – 12. 6. 1848 uskutečnil prvý Slovanský sjezd. Pro široké mezinárodní zastoupení Slovanů je považován též za 1. všeslovanský sjezd.

1918:

U 71. pluku v Kragujevaci v Srbsku, složeného vesměs ze slovenských vojáků, vypukla vzpoura. Hlavní úlohu při její přípravě sehráli navrátilci ze sovětského Ruska. 8. 6. 1918 byla definitivně potlačena. Popraveno zastřelením 9. 6. 1918 bylo 44 jejích účastníků. Stalo se tak bez soudu, když bylo určeno, že každý desátý voják má vystoupit.

1998:

V Praze se přesně po 150 letech od konání prvého Slovanského sjezdu, sešel ve dnech 2. – 5. 6. 1998 již 7. všeslovanský sjezd. Navázal na „slavnou tradici“. Stalo se tak v době po rozbití Československa, SSSR a Jugoslávie – tragických důsledků nového nástupu kapitálu. Na sjezdu byl ustaven Mezinárodní slovanský výbor (MSV). Předsedou byl zvolen profesor Břetislav Chvála, předseda Českého slovanského výboru.

7. 6. 1933:

Při demonstraci dřevařských dělníků v Čierném Balogu na Horehroní proti snižování mezd byli 3 dělníci těžce zraněni. Boje dělníků za mzdové požadavky nabyly v roce 1933 velkého rozsahu na Slovensku i Podkarpatské Rusi.

1848:

Na zasedání vlády ČSR přečetl premiér Klement Gottwald abdikační dopis prezidenta republiky Edvarda Beneše.

11. 6. 1948:

Senát USA přijal tzv. Vanderbergovu rezoluci, která umožnila Spojeným státům účast ve vojenských blocích a aliancích mimo americký kontinent.

12. 6. 1848:

V Praze probíhalo ve dnech 12. – 17. 6. 1848 povstání studentů a dělníků vedené radikálními demokraty. Povstání bylo potlačeno Windischgrätzovým vojskem. Pod vlivem zpráv o pražském povstání došlo ve středních, severovýchodních a východních Čechách k lidovým nepokojům a organizování výprav na pomoc Praze. Nad Prahou byl vyhlášen od 18. 6. 1848 do 20. 7. 1948 stav obležení.

13. 6. 1848

V Brně propukly hladové bouře. Proti demonstrantům zasáhla národní garda.

24. 6. 1848

V Paříži propuklo povstání dělníků vyprovokované zrušením národních dílen. Trvalo do 26. 6. 1848, kdy bylo utopeno v krvi. Bylo však prvým samostatným vystoupením dělnictva ve francouzské buržoazní revoluci.

1948:

SSSR vyhlásil blokádu Západního Berlína. Byla to rychlá a účinná reakce na postup záp. mocností, které začaly ve sloučených oblastech svých sektorů v Německu i Berlíně provádět 20. 6. 1948 měnovou reformu. Šlo o hrubé porušení Postupimské dohody. Blokáda byla zrušena 12. 5. 1949 po dohodě velmocí, že se vzájemně nenapadnou.

27. 6. 1948:

V pražské Lucerně došlo ke sloučení KSČ a Československé strany sociálně demokratické (ČSSD), přičemž nová takto utvořená strana si ponechala název většinové KSČ. Do KSČ tak přešlo na 100 000 členů bývalé ČSSD.

30. 6. 1968:

Prezidentem ČSSR byl Národním shromážděním zvolen generál Ludvík Svoboda.