Kalendárium – září

01. 09.

Světový den míru

1939:

Nacistické Německo přepadlo Polsko – operace Fall Weiss (Plán bílý). Toto datum bývá obvykle uváděno jako začátek 2. světové války.

1939:

Sovětský svaz reagoval na přepadení Polska tím, že Nejvyšší sovět SSSR na mimořádném 4. zasedání přijal zákon o zavedení všeobecné branné povinnosti.

1944:

Z ilegality vystoupila Slovenská národná rada (SNR) a na svém „ustavujícím“, resp. prvém legálním zasedání v síni Obchodní a průmyslové komory v Banské Bystrici přijala Deklaráciu Slovenskej národnej rady vyhlašující převzetí zákonodárné a výkonné moci na Slovensku, a rovněž své programové cíle.

1969:

V Libyi zvítězila nekrvavá revoluce vedená Organizací svobodných důstojníků, jejímž heslem bylo „svoboda, socialismus a jednota“, v jejichž čele stáli plukovník Abú Šuairíb a kapitán Mu´ammar Abu al-Minyar Kaddáfí (Muammar Kaddáfí – 28 let).

03. 09. 1939:

Teprve tento den se Velká Británie a Francie odhodlaly vyhlásit Německu válku a tak alespoň formálně splnit své spojenecké závazky vzhledem k Polsku.

09. 09.

Den horníků a energetiků. Jeho smyslem bylo upozornit na důležitost a nezastupitelnost náročného hornického povolání. Snaha po dosažení energetické soběstačnosti, která je jedním z nejdůležitějších strategických úkolů každé země.

18. 09. 1934:

Sovětský svaz se stal členem Společnosti národů. Ihned tu začal provádět mírovou politiku. Usiloval o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě.

21. 09. 1949:

Sovětský svaz provedl svůj prvý test jaderné bomby.

25. 09. 1944:

Prvá část Československé paradesantní brigády v SSSR přistála na slovenském letišti Tri Duby, kam přiletěla na pomoc Slovenskému národnímu povstání (SNP). Již 28.9.1944 přiletěli i někteří českoslovenští političtí představitelé se sovětským plukovníkem N. A. Asmolovem.

28. 09.

Den české státnosti

929:

Ve Staré Boleslavi byl zavražděn svým bratrem Boleslavem český kníže Václav. Stalo se tak v pondělí 28.9.929 - dle tehdy platného juliánského kalendáře. Po Václavově smrti nastoupil právě Boleslav na knížecí stolec. Později byl známý jako kníže Boleslav I. Knížete Václava zase následně katolická církev prohlásila za svatého. Založil Chrám svatého Víta, hlavní katedrálu knížectví.