Kalendárium

 

01.04.  1848:   Brněnští nezaměstnaní dělníci zaútočili na obuvnickou továrnu. Dělnické vystoupení bylo  brutálně potlačeno vojskem.

02.04.  Mezinárodní den dětské knihy

04.04,1968:     Ve Spojených státech amerických byl v Memphisu, městě státu Tennessee, zastřelen nájemným vrahem přední černošský církevní kazatel a bojovník za rovnoprávnost  Martin Luther King.

05.04.1848:     V Praze vyšlo první číslo Národních novin, prvního českého politického deníku. Jeho redaktorem byl Karel Havlíček Borovský, zakladatel české politické žurnalistiky.

07.04.1348:     Český král a římský císař Karel IV. Lucemburský podepsal a vydal zakládací listinu pražského vysokého učení. Universita Karlova byla prvou universitou ve střední Evropě a měla fakulty: artistickou, lékařskou, právnickou a teologickou.

1878:   V Praze-Břevnově v hostinci U kaštanů se uskutečnil na tajném zasedání ustavující sjezd Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (Čs. SDSD). Delegáti schválili program strany, organizační řád a zvolili ústřední výbor.

08. 04.1943:   Sovětská strana zahájila přípravy na Kurskou bitvu

08. 04.1973:    Zemřel Pablo Picasso, vlastním jménem Pablo Ruiny, španělský malíř, grafik, sochař a keramik baskického původu. Jeho obraz Guernica, se stal v mžiku světoznámým. Byl mírovým aktivistou. Byl členem Komunistické strany Španělska, ale k socialismu tíhnul spíše živelně. (*25.10.1881)

17.04.1948:     Tohoto dne bylo vydáno Prohlášení o sjednocení Komunistické strany Československa a Československé sociální demokracie.

19.04.1943:     Ve varšavském židovském ghettu vypuklo povstání poté, co se je Němci pokusili vyhladovět. Po            vstání bylo krvavě potlačeno.

24.04.1938:     V Karlových Varech uspořádala Sudetoněmecká strana sjezd, na němž Konrad Henlein vyslovil 8 provokačních požadavků vůči československé vládě.

30. 04.1945:     Osvobození centra Ostravy Rudou armádou za účasti 1. československé samostatné tankové brigády v SSSR, jejímž velitelem byl pplk. Vladimír Janko. O urputnosti bojů svědčí i fakt, že z 65 tanků jich do Ostravy dojelo jen 7. V samotné Ostravě při osvobozovacích bojích padli ještě 2 českoslovenští tankisté, zahynulo tu 659 rudoarmějců a 321 občanů města.

Připravili: Igor Mačejovský, Oldřich Jakubek