Každá ostuda by měla jednou skončit

07.12.2012 15:04

 

My Češi jsme stáli u zrodu státu Izrael. Ti, kteří pozorně studovali historii poválečného Československa, to dobře vědí. Bohužel, mladší generace, ke které patří i premiér Petr Nečas, zřejmě tuto kapitolu naší novodobé historie zřejmě příliš pozorně nestudovala. V roce 1947, v návaznosti na jednání vedená v Radě bezpečnosti OSN, bylo připraveno vyhlášení dvou států na britském mandátním území Palestina. Poválečné Československo v té době operativně vycvičilo a vyzbrojilo tzv. Gottwaldovu brigádu a tato vojenská jednotka se stala rozhodující silou při jednostranném vyhlášení státu Izrael. Od té doby každý, kdo se chce zodpovědně zabývat zahraniční politikou, musí cítit i zodpovědnost nás, Čechů, za kroky státu Izrael. Až do konce 60. let se tato zodpovědnost často vyznačovala až nekritickou podporou. A mám dojem, že pan premiér nechtěně na Gottwalda a Zápotockého v tomto ohledu navazuje.  Chtěl bych jej na to zcela nezištně upozornit, protože vím, že když pravicovým politikům teče do bot, vytáhnou obvykle na svého soupeře ten nejtěžší kalibr – antikomunismus. A pan ministerský předseda se nyní vystavuje i velkému nebezpečí ve vztahu k vnitřní opozici v ODS, která by se této paralely mohla chytit.

Osobně mám ke státu Izrael vcelku pozitivní vztah. Ale sám jsem se zúčastnil mírového pochodu napříč Jeruzalémem a vzpomínám si, že vždycky v dějinách to bylo právě mírové řešení, které vedlo k trvalé stabilizaci jakéhokoli exponovaného území. A Blízký východ mezi takováto území nesporně patří. Vážím si kultury, kterou řada našich občanů s sebou přinesla i do Izraele a vzpomínám si i na několik hezkých večerů u mých rodičů v Mariánských lázních, kdy jsme seděli s Ludvíkem Aškenázy. S tímto starým pánem jsme měli velmi dobrý vztah. V dalších letech jsem s chutí četl práce jeho i jiných židovských autorů. Vážím si výkonu řady izraelských umělců i sportovců a závidím státu Izrael první místo ve světovém řebříčku výdajů na vědu a výzkum. Kéž by se vláda ČR inspirovala spíše tímto přístupem Izraele a kéž by naše země dosahovala alespoň poloviny z těchto 7 % HDP!

Vzhledem k tomu, že hlavní osou zahraniční politiky současné vlády je zdůrazňování lidskoprávní problematiky, rád bych věřil, že pan premiér chce při návštěvě ministerského předsedy státu Izrael nejen přijmout poděkování za ostudné hlasování českého zástupce OSN při posledním jednání o Palestině, ale také velmi důrazně upozornit na tuto hlavní linii zahraniční politiky české vlády. S takovou linií se totiž rozhodně neslučuje ani budování nových osad na okupovaných územích, ani jakékoli plány na další anexe. Mezi přáteli se totiž říkají i nepříjemné věci. A slyšeli jsme v poslední době několikrát, jak úzce stát Izrael a ČR v zahraniční politice spolupracují. Nemělo by být tedy jistě žádným problémem upozornit pana premiéra Benjamina Netanjahu také na společnou zahraniční politiku států EU a připomenout mu, že některé členské státy EU, i podstatně větší, než je ČR, uvažují dokonce o odvolání svých velvyslanců v reakci na poslední válečnická vyhlášení Izraele. Předpokládal bych, že pan premiér si snad uvědomuje osamocenost dosavadního postoje České republiky v rámci EU a nechce se dostat do izolace ani v euroatlantických strukturách. Každá ostuda by totiž měla jednou skončit. A pokud pan premiér neví, jaké jsou důsledky jeho kroků, je nejvyšší čas, aby odstoupil.

Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu