Ke stanovení minimální mzdy
O prázdninách se v médiích často hovořilo o minimální mzdě a diskutovalo se, jak ji upravit pro příští rok. Pro přiblížení uvádím, že v roce 2015 byla minimální mzda ve výši 9.200 Kč/měsíčně hrubého a pobíralo ji odhadem 115 tisíc zaměstnanců. V roce 2016 se zvýšila na 9.900 Kč/měsíčně hrubého. Pro příští rok se diskutuje o jejím zvýšení na 10.600 až 11.500 Kč/měsíčně hrubého. Nižší částku navrhují zaměstnavatelé; zhruba střed návrhu je z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, vyšší částku preferují rovněž odbory.
Osobně bych byl pro částku ještě vyšší (v našem volebním programu se hovoří až o 14.000 Kč), neboť i minimální mzda musí být motivací pro nastoupení do zaměstnání. Jde o to, aby člověk žijící z takové odměny byl schopen uhradit náklady na bydlení a stravu a stále mu ještě zůstala rezerva, ze které bude schopen nakoupit ošacení, případně se věnovat svým zálibám či možnosti rekreace. Není možné, aby pracující člověk pobíral minimální mzdu a tato mzda mu nezajistila ani základní životní potřeby a tento občan byl dále nucen se obracet se žádostí o sociální dávky na stát. K čemu je taková motivace a kolik lidí osloví? Minimální mzda je u nás dlouhodobě pod hranicí chudoby. Podle údajů ČSÚ je hranice chudoby pro jednotlivce 10.220 Kč/měsíčně čistého. Rodina se dvěma malými dětmi žije pod hranicí chudoby, pokud je její příjem nižší než 21.461 Kč/měsíčně čistého. Ani navýšení minimální mzdy na 11.500 Kč/měsíčně hrubého, by tak lidem překonat hranici chudoby nepomohlo. Minimální mzda by musela být alespoň na 11.900 Kč/měsíčně hrubého a tím se jen dostaneme nad hranici chudoby, proto tato cifra nesmí být cílem, ale jen mezikrokem před další úpravou na vyšší úroveň.
Někteří známí, zejména pravicoví, ekonomové varují, jaký neblahý dopad by to mělo na českou ekonomiku a mnohé zaměstnavatele. Osobně to ale považuji za již zcela tradiční a bezobsažné argumenty. V minulosti se po žádném navýšení minimální mzdy nedělo nic fatálního a k hromadnému propouštění nedošlo. Navíc dnes v době růstu jak všichni tvrdí, není žádný předpoklad takových scénářů. Naše minimální mzda je jedna z nejnižších v Evropské unii. Proto bych se vůbec nebál navyšovat rychlejším tempem a reálně tak ohodnotil hodnotu i té práce, která se za podobnou odměnu vykonává.
Závěrem bych rád dodal, že ani o prázdninách poslanci včetně mě nezaháleli. Plnil jsem poslaneckou službu, zúčastnil se mnoha setkání s velvyslanci působícími v České republice, připravoval se na jednání Rozpočtového výboru a projednávání státního rozpočtu, což je vždy v druhé polovině roku pro „rozpočtáře“ největší zápřah. V září nás čeká poněkud atypická schůze Sněmovny, neboť bude vrcholit předvolení kampaň do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu, tak uvidíme, co nám přinese. Všem nám přeji pevné nervy v předvolební kampani a úspěšnou argumentaci s volebním programem naší strany.
Ing. René Číp, poslanec za KSČM