Mezinárodní obchod a jeho důsledky

04.06.2013 09:42

Mezinárodní obchod chápeme jako směnu zboží a služeb různých subjektů určitého státu v rámci celosvětového hospodářství. Míru zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu označujeme jako otevřenost či uzavřenost ekonomiky. Vyjadřujeme ji jako podíl vývozu (exportu) a dovozu (importu) na hrubém domácím produktu v %. Tento podíl je v ČR velmi vysoký, proto hovoříme o otevřené ekonomice.

Příčiny existence mezinárodního obchodu:

­

jednotlivé země jsou rozdílně vybaveny přírodními zdroji, surovinami, leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách, mají také rozdílně kvalitní lidské zdroje,

­

jsou to úspory, které vznikají z rozsahu výroby. Statky jsou vyráběny s rozdílnými náklady,

­

rozdíly ve spotřebitelské orientaci obyvatel. Země dováží výrobky a služby, které jsou zde preferovány (upřednostňovány),

­

příčinou mezinárodního obchodování je existence absolutních výhod plynoucích z toho, že země je schopna vyrábět s nižšími náklady, tedy s daným množstvím zdrojů vyrobí absolutně větší objem produkce,

 

­

důležitým faktorem je existence komparativních (poměrných) výhod. Země dokáže vyrobit s danými zdroji relativně více některého zboží než jiné země. Je relativně efektivnější.

Typy mezinárodního obchodu:

­

dvoustranný (bilaterální) – obchod mezi dvěma zeměmi,

­

mnohostranný (multilaterální) – obchod mezi více zeměmi.

Přínosy mezinárodního obchodu:

­

růst světové efektivnosti, protože chtějí-li výrobci uspět ve světě, musí hledat cesty ke snižování nákladů, blížit se k průměrné úrovni cen,

­

zvyšuje se tlak na konkurenceschopnost, což vede k nezbytnosti zvyšovat technickou úroveň produktů, jejich kvalitu. Předpokladem je vědeckotechnický rozvoj,

­

zvyšuje se důchod země, dochází k hospodářskému rozvoji ad.

Překážky volného mezinárodního obchodu

Je to tzv. protekcionizmus (ochranářství), to je státem řízená podpora a ochrana národní ekonomiky, národních trhů a domácích odvětví. K základním formám patří cla (daň uvalená na dovozy), dovozní kvóty i mimocelní bariéry (požadavek různých certifikátů.) Používá se také embargo, což je politický zákaz dovozu či vývozu.

Mezinárodní obchodní organizace

Po druhé světové válce vznikla Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) s cílem omezovat obchodní bariéry. Ta se přeměnila v roce 1995 na Světovou obchodní organizaci (WTO). Dále existovaly zóny volného obchodu, například Evropské sdružení volného obchodu (ESVO), Středoevropská dohoda o volném obchodu aj. Vyšším stupněm pak byl vznik celních unií, jako například BENELUX, Česko-slovenská celní unie aj.

K zahraničnímu obchodu ČR (údaje z r. 2011)

Z následujícího obrázku vyplývá, že k hlavním zahraničně obchodním partnerům ČR patří Německo.

Celkový vývoz činil 2 878 691 mil. Kč v běžných cenách (b.c.) a celkový dovoz 2 687 563 mil. Kč (b.c.) Celkový obrat tedy byl 5 566 254 mil. Kč (b.c.), z toho se zeměmi s vyspělým tržním hospodářstvím 80,75 %, s vysoce převažujícím podílem zemí Evropské unie.