Hysterie, s níž bývalá pravicová koalice reagovala na vytvoření Rusnokovy vlády, svědčí hlavně o obavách, ne-li o strachu. Představa, že po tolika skandálech, z nichž jeden nakonec vyústil v demisi Petra Nečase, pojede dál, jako by se nic nestalo, byla velmi lákavá. Stačí si přece jenom počkat, až preference ODS a TOP09 zase povyrostou, a bude vystaráno. Sice zřejmě už ne o vládu, ale o dost míst ve sněmovně, aby šlo případné odsunutí do opozice přečkat.
Předčasné volby, které by byly skutečným prosazením parlamentní demokracie, proto pravici příliš nevyhovují. Její neochota bavit se o programovém prohlášení Rusnokovy vlády, zastíraná projevy o 101 hlasu ve sněmovně, pak ukazuje na snahu zastřít to, že politika nemusí vést občany nutně do propasti další nezaměstnanosti a nejistoty.
Jedním z kroků, jak zajistit práci například pro zaměstnance stavebních firem, je podpora zavedených programů. Pravicová vláda se ošívala nad programem Nový panel, který dokonce na čas zastavila. Patřím mezi ty, kteří neustále poukazovali na skutečnost, že státní podpora při rekonstrukci a modernizaci domů přináší řadu dalších efektů. Předně motivuje vlastníky domů, zejména bytová družstva, aby se rozhodli pro větší investici. Takovým impulsem je i program Zelená úsporám, kde už Rusnokova vláda ohlásila posílení prostředků až o dvě miliardy korun ze státního podniku Lesy ČR. Když se domy budou zateplovat a rekonstruovat, získá stát více, než vloží. Mimo jiné i v tom, že ušetří část prostředků na sociální dávky a naopak obdrží do pokladny peníze z daní z příjmů a z přidané hodnoty.
V oblasti bydlení se chce vláda zaměřit na podporu vzniku nájemních bytů, sociálních bytů, včetně bytů pro seniory. Samozřejmě chvályhodné a velmi potřebné. Je to ale hodně obecné konstatování a je skutečně otázkou, jak by to chtěl Rusnokův kabinet v tak krátké době stihnout. V této oblasti považuji za zásadní opravdu nové rozdání mandátů ve volbách. Pravice totiž vždy zablokovala návrhy KSČM na řešení zásadních otázek, a to především zákonné úpravy výpočtu nájemného tak, aby se zabránilo jejich přemrštěné výši, neúměrné příjmům rodin. Podpora nájemního bydlení bez tohoto opatření je podle mého názoru jen prázdným gestem. Ostrý spor se po celou dobu vládnutí pravice vedl rovněž o vymezení pojmu sociální bydlení a na to navazující legislativní úpravu. Čím dříve by se uskutečnily volby, tím rychleji by se mohly tyto problémy odstraňovat. Připustí to však pravice zaslepená bojem o poslední zbytky své moci?
Autor: Milada Halíková, poslankyně PČR (za KSČM)Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM