Možná jde o plíživý nástup extrémně pravicové totality

05.06.2012 21:16

 

Rozhovor s Vojtěchem Filipem, předsedou ÚV KSČM.

Poslanec Vít Bárta byl vyšetřován na svobodě, mohl nakládat s důkazy a byl zatím nepravomocně odsouzen. Ale druhý poslanec, který je obviněn v podstatě ze stejného trestného činu, tu možnost nemá – když hovoříme jen o politicích.

 
Přes snahu KSČM nebyl přijat zákon o ztrátě mandátu, ať už pro přeběhlictví nebo pro odsouzení za úmyslný trestný čin. To je chyba všech vládních stran od roku 1993, včetně ČSSD.
 
Patříte mezi menšinu politiků, kteří říkají, že jednání sněmovny o zbavení imunity poslance Davida Ratha má být bez přítomnosti televizních kamer a veřejnosti. Co vás k tomu vede?
 
Od jednání organizačního výboru minulý týden se vede víceméně neveřejný spor na politické scéně o otevřenost, resp. uzavřenost jednání Poslanecké sněmovny ve věci vydání poslance Davida Ratha. To je velmi špatný stav české společnosti, protože se opět objevila politika dvojího metru. Na jedné straně máme trestně stíhaného člověka, který se před zraky policie dopustil trestného činu těžkého ublížení na zdraví, nebyl mu odebrán ani telefon, ani nebyl zadržen, natož aby byl vzat do vazby. Podnikatel Roman Janoušek může ovlivňovat nejen svědky, ale dokonce i poškozenou. Zde pravicoví politici mlčí. Část pravicových politiků ovšem na druhé straně hovoří o ostudě kvůli tomu, že by se poslanec Rath zadržený policií na základě souhlasu předsedkyně Poslanecké sněmovny bezprostředně po trestném činu měl objevit ve sněmovně. Zároveň však tito poslanci stejně vehementně neříkají, že nechtějí sedět vedle zatím nepravomocně odsouzených dvou jiných kolegů. Proč tomu tak je? Rozlišení je v jasné rovině – mezi koalicí a opozicí. To by mělo být výstražným znamením pro všechny aktivní občany ČR. Mohl bych citovat slova jednoho známého politologa – že možná jde o plíživý nástup totality.
 
Někdo může namítnout, že přece jen Ratha chytli se sedmi miliony v krabici…
 
A toho druhého při těžkém ublížení na zdraví, jiný se v přímém přenosu v televizi přiznal k podvodu (odklánění peněz).
 
Vraťme se tedy k Davidu Rathovi.
 
Podstata sporu musí být vedena nikoli v politické, ale právní rovině, abychom vůbec udrželi základní podmínky existence právního státu. Jestliže platí hierarchie právních norem, tzn. Ústava, mezinárodní smlouvy, kterými je ČR vázána, zákony, pak teprve vyhlášky a nařízení, tak platí, že výkon mandátu poslance je výkonem ústavního práva, a jestliže jde o ústavní právo, jsou ústavní instituce odpovědné za to, takové právo zajistit. Má tedy přednost před obyčejným zákonem. Je také pravda, že přes snahu KSČM nikdy nebyl přijat zákon o ztrátě mandátu, ať už pro přeběhlictví nebo pro odsouzení za úmyslný trestný čin. Ale to je chyba všech vládních stran od roku 1993, žel včetně ČSSD, protože takový zákon platil, dokud platily federální zákony, tedy do roku 1992. Pravicová vládní koalice ODS, ODA a KDU-ČSL je zrušila a nepřevedla je do právního řádu ČR, což je její zodpovědnost a její chyba.
 
Nyní k věci samé. Jsem přesvědčen o tom, že i Poslanecká sněmovna musí dodržet zákonné podmínky uložené vazby. Jestliže státní zástupkyně shledává všechny tři podmínky vazby, tj. pokračování v trestné činnosti, ovlivňování svědků a dokonce útěkovou vazbu, tak platí pro jednání sněmovny i to, že ovlivňování svědků může být nejen osobním jednáním obviněného se svědky, ale i veřejným prohlášením. Jinak nemá logiku, proč byli jednotliví obvinění rozděleni do vazebních věznic na různá místa, aby se vůbec nemohli potkat. V tomto ohledu je veřejné jednání sněmovny velkým rizikem narušení důvodů vazby.
 
Vysvětlíte podrobněji onu politiku dvojího metru?
 
Jeden se použije na toho, kdo má hodně peněz, a byť je bez imunity, není ani zadržen, ani vzat do vazby, a druhým metrem se měří tomu, kdo má také hodně peněz, má imunitu, může být zadržen, a do vazby jde. To znamená, že tu je jakási nerovnost před zákonem. Už nikoli ze svého majetkového statutu, ale pro jeho politickou příslušnost nebo názor. A tomu bychom se neměli propůjčovat. Pak se totiž může stát, že ti, kdož budou u moci, budou mít nejen možnost ovlivňovat zákonodárství a výkon státní moci, ale také soudní moc. To je nejvážnější problém, který tu je.
 
Poslanec Vít Bárta byl vyšetřován na svobodě, mohl nakládat s důkazy, a byl zatím nepravomocně odsouzen, ale druhý poslanec, který je obviněn v podstatě ze stejného trestného činu, tu možnost nemá – když hovoříme jen o politicích. Podle mě je tu další signál o tom, že něco není v pořádku.
 
Můžete ještě dovysvětlit, proč prosazujete uzavřené jednání sněmovny?
 
Jednání sněmovny by nemělo být účelové, ale transparentní za dodržování alespoň jednoho principu. Jestliže sněmovna má respektovat princip koluzní vazby, nemůže nařizovat veřejné jednání, aby nakonec mohl být zpochybněn závěr orgánů činných v trestním řízení včetně soudu. Nebo je v tom záměr a Ústavní soud nebo Evropský soud pro lidská práva samotné trestní řízení pro nedodržení podmínek spravedlivého procesu zruší a ČR bude mít ostudu, nikoliv orgány činné v trestním řízení, nikoli sněmovna, ale ČR jako stát! A to dopustit nechci.
 
David Rath je sice vazbě, ale podle Ústavy má právo se zúčastnit jednání sněmovny, a to nejen bodu, ve kterém se bude jednat o jeho imunitě. Je to tak?
 
Samozřejmě, že má právo zúčastnit se i dalšího programu jednání sněmovny. Ale tady bude ze strany orgánů činných v trestním řízení nadřazen princip trestního práva nad právem poslance, nad právem výkonu mandátu, což je zase postavení výkonné moci nad moc zákonodárnou. To je v principu dělby moci nepřípustné. Zde selhal mandátový a imunitní výbor sněmovny, protože po předání věci okamžitě nenařídil jednání. Selhalo i vedení sněmovny, které nesvolalo mimořádnou schůzi sněmovny jen k této jediné věci, aby mohlo být jasně dáno, v jakém stádiu vyšetřování jsme. Rozhodnutí přijatá na úrovni předsedkyně sněmovny o zadržení jsou po uplynutí 48 hodin minimálně právně nedostatečná a vyžadují další jednání orgánů sněmovny a jejího mandátového a imunitního výboru.
 
To však nic nemění na tom, že i samotný David Rath by měl požádat o své vydání policii. Osobně budu hlasovat pro jeho vydání k trestnímu stíhání a budu k tomu vést všechny poslance KSČM, protože není jiný orgán, kde by se mohl domoci alespoň objektivního vyšetření událostí, než je soud. To, jestli proces je nějakým způsobem ovlivněn, musí rozhodovat někdo další.
 
Mluvil jste o návrhu KSČM o ztrátě mandátu – ale podle něj může zákonodárce přijít o mandát pouze v případě, že je pravomocně odsouzen. Takže vazebně stíhaný by stejně poslancem zůstal a měl by právo se zúčastnit jednání své parlamentní komory…
 
To, co se nyní děje, je samozřejmě hysterie. Dokud někdo není pravomocně odsouzen, musí platit princip presumpce neviny. Soudný člověk však nekomplikuje ústavní systém a rezignuje, pokud minimálně cítí odpovědnost z ústavního slibu, který skládal jako poslanec - musí dbát zájmů ČR. Nevzdání se mandátu je svým způsobem nerespektování složeného ústavního slibu.
 
Ale opakuji: Pokud se někdo pohoršuje nad tím, že David Rath přichycený při činu by měl vystoupit na schůzi sněmovny, proč se nepohoršuje také nad tím, že ve sněmovně přes veřejné prohlášení bude dál poslanec, zatím nepravomocně odsouzený za úplatkářství, Vít Bárta, který se vrací do Věcí veřejných? Proč se nepohoršuje nad tím, že ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) může v televizi komentovat úplatkářskou aféru, když není schopen vysvětlit své fungování ve funkci místopředsedy vlády a předražení zakázky na ozvučení českého předsednictví EU? Natož aby zdůvodnil, jak se ocitlo na účtu rakouské firmy zabývající se lesním hospodářstvím více než 150 milionů Kč – co má tato firma společného s českým předsednictvím?

 

Takže je třeba měřit všem stejně. Nechceme-li dojít k totálním deformacím řízení státu, měli bychom se starat o to, aby Česká republika zůstala alespoň formálně právním státem.

 

 

Autor: Marie KUDRNOVSKÁZdroj: Haló noviny

Diskusní téma: Možná jde o plíživý nástup extrémně pravicové totality

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek