Mýty a skutečnosti kolem Amazonu

Rozhovor Haló novin se středočeským zastupitelem za KSČM Pavlem Posoldou.

O stavbách obřích skladů amerického internetového obchodu firmy Amazon v Brně a Dobrovízi u Prahy by měli dnes (Dobrovíz) a zítra (Brno) jednat zastupitelé na mimořádně svolaných zasedáních. Co je to vlastně za firmu? 

Firma Amazon je prodejce zboží. Přesněji – patří mezi nejstarší a největší světové prodejce zboží po internetu. Historie sahá až do roku 1994 a základem bylo internetové knihkupectví. Zakladatel firmy Jeff Bezos byl původní profesí programátor a měl za sebou úspěšnou kariéru na Wall Streetu ve firmách spravujících finanční aktiva. Začínal v Seattlu v garáži a do firmy investoval úspory svých rodičů. Dnes je Amazon globální firmou s ročními tržbami více než 60 miliard dolarů. Ale tvorba zisku je stejná, jako v případě krámku na obecní návsi. Je to rozdíl mezi cenou prodeje a nákupní cenou, snížený o vlastní náklady. Rozdíl je v chování firmy. Podle deníku Guardian firma Amazon platí v Británii minimální daně. V roce 2012 zaplatila pouze 3,2 miliony liber daní a uvedla, že objem jejího prodeje měl hodnotu 320 milionů liber. Svým investorům firma sdělila, že objem jejího prodeje v Británii měl hodnotu 4,2 mld. liber. Vysvětlení rozporu je jednoduché - britští zákazníci jsou fakturováni z Lucemburska. 
 

Ale ministr financí Andrej Babiš po prvním jednání vlády prohlásil, že nechat Amazon odejít do Polska anebo na Slovensko by bylo špatné. V čem? 

Kolem možného působení Amazonu u nás je několik mýtů. Tvrzení pana Babiše je prvním z nich. Pan ministr rychle myslí a rychle mluví. Podle jeho vyjádření všechny podniky holdingu Agrofert platí daně v České republice. Neměl by tedy uplatnit stejný metr i na mezinárodní korporaci, která zde určitě nemíní hrát druhé housle? Neměl by se před vyjádřením vládní podpory nejdříve zástupců Amazonu zeptat, kde hodlají zdanit dosažený zisk z nákupu a prodeje zboží, zda v Čechách, nebo v daňovém ráji? 
 

Není snad důležité, že Amazon vytvoří nová pracovní místa? 

To je druhý mýtus. Nepochybně v obřím skladu, který si Amazon nepostaví, ale pronajme od developerské společnosti Panattoni, budou se zbožím manipulovat tisíce skladníků v nepřetržitých směnách. Budou to řádná pracovní místa s pracovní smlouvou k firmě Amazon podle zákoníku práce, s řádně odváděným sociálním a zdravotním a pojištěním? Anebo to budou agenturní pracovníci, kteří rozšíří řady již tak početného prekariátu - lidí žijících v nejistotě ohledně svého zaměstnání, v nejistotě ohledně svých příjmů, protože jejich zaměstnání a příjem jsou závislé na telefonu z agentury, aby se dostavili do práce, někdy i do několika hodin. Právo na odpočinek – zapomeňte, dovolená libovolně dlouhá, ovšem neplacená, kariérní postup končí jmenovkou s čipem. Pracovat jako skladník nevyžaduje žádnou kvalifikaci, stačí fyzická kondice a schopnost pochopit osobní elektronický ovladač, co každou půlminutu diktuje, co kde vyzvednout a umístit do vozíku. 

V Německu vydělává skladník 9,5 eur na hodinu, chrání ho odbory a vynutitelné pracovní právo. Český skladník podá stejný výkon za směnu jako ten německý, a český zákazník zaplatí za notebook stejnou cenu, jako německý. Nabízí se otázka, kolik si vydělá český skladník? Podle údajů ČMKOS v České republice činí podíl zaměstnanců se základním vzděláním, ohrožených chudobou, již 41 %. To znamená, že mají sice zaměstnání, ale vydělávají méně, než stačí na slušné živobytí. 
 

Přispěje Amazon ke zvýšení nebo ke snížení uvedeného procenta? To nemluvím o kritice za porušování pracovního práva, které Amazon čelí v Británii a Německu. 

Zastánci stavby tvrdí, že musí bezpodmínečně začít, aby sklad byl do Vánoc v provozu. 

Hala velikosti třinácti fotbalových hřišť se nepochybně dá postavit a zkolaudovat za šest měsíců. Zde je třetí mýtus. Nejde o to, zahájit stavbu. Jde o to, zda lze do konce roku dokončit a uvést do provozu související stavby – obchvat obce směrem na rychlostní komunikaci R7 a intenzifikaci čističky odpadních vod (ČOV). Hala pro Amazon je poslední stavbou v již provozovaném komerčním areálu v Dobrovízi. ČOV a obchvat jsou nezbytnou podmínkou dokončení areálu, tedy haly pro Amazon. 

Zástupci stavebníka - firmy Panattoni - ale při místním šetření v územním řízení tvrdili, že obchvat obce není nutnou podmínkou dokončení celé komerční zóny. 

V Oznámení záměru Komerční zóna Dobrovíz - Změna Z3 z roku 2009 (dále jen Oznámení - pozn. aut.), které je v evidenčním systému EIA evidováno pod číslem STC 990, je uvedeno, že »…cca 10 % dopravy je orientováno po obchvatu obce Dobrovíz na komunikaci R7«. Zpracovatel Oznámení považoval obchvat obce Dobrovíz směrem na R7 za nedílnou součást záměru jako celku a z této premisy, tj. existence obchvatu v momentě dokončení celé komerční zóny, vycházel při posuzování vlivu záměru na životní prostředí, včetně posuzování hluku z automobilové dopravy na obec Dobrovíz a posuzování emisí, což v důsledku znamená hlukovou a emisní zátěž z automobilové dopravy dopadající na chráněný venkovní prostor obytných staveb v obci. 

Fakt, že podmínka vybudování obchvatu není taxativně vyjmenována v Závěru zjišťovacího řízení, nic nemění na platnosti výše uvedené premisy. 
 

Co na to stavební úřad? 

Přečetl jsem si územní rozhodnutí, když bylo vyvěšeno na úřední desce. Stavební úřad pouze formálně porovnal podklady stavebníka předložené v územním řízení o změně stavby se Závěrem zjišťovacího řízení. Nezabýval se tím, že jeden ze základních předpokladů Akustické studie a Rozptylové studie, které byly podkladem vydání územního rozhodnutí, resp. jeho změny Z3 ze dne 30. března 2009, č. j. SÚ-01505/3/09-Ga, bylo vedení části dopravy mimo obec. Úřad tak porušil ustanovení § 90 stavebního zákona: »…v územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.« 
 

A zabýval se stavební úřad nárůstem osobní a nákladové dopravy? 

Počet příjezdů a odjezdů nákladních automobilů v kategorii TNA je v Oznámení uveden v počtu 205 pro celý areál, v podkladech žádosti o změnu územního rozhodnutí je jenom pro dokončení areálu uveden počet 248. Toto navýšení zřejmě naplňuje ustanovení § 4 zákona 100/2001 Sb. (EIA), podle kterého »…předmětem posuzování vlivů záměru na životní prostředí… jsou změny těchto záměrů, pokud… má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah«. Vzhledem k tomu, že frekvence nákladové dopravy je jednou ze základních charakteristik provozu logistického areálu, je navýšení dopravy nepochybně významným zvýšením kapacity. Zde selhaly odbory životního prostředí krajského úřadu a Městského úřadu Černošice a krajský hygienik. 

Ale je slíbena nová ČOV, kterou bude provozovat developer, a místní tak nebudou muset platit stočné... 

Opět je zřejmý nesoulad v podkladech stavebníka (počty zaměstnanců podle průvodní a technické zprávy) s tiskovými zprávami a vyjádřeními stavebníka do sdělovacích prostředků. Počet pracovníků má samozřejmě dopad na kapacitu ČOV, v tomto případě nikoliv běžný počet pracovníků, ale ten navýšený o brigádníky v předvánočním prodeji. Což aspoň podle tiskových zpráv může být i několik tisíc denně. 
 

A problémem kapacity ČOV se stavební úřad zabýval? 

Ne, ačkoliv z vyjádření firmy, provozující ČOV, do spisu územního řízení, je zřejmé, že intenzifikace ČOV na kapacitu splaškových vod po dostavbě komerční zóny, je teprve ve fázi projektové přípravy a nebylo v této věci zatím zahájeno žádné řízení, směřující k povolení intenzifikace. 

Stavební úřad tím opět porušil povinnost danou § 90 stavebního zákona: »…v územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu… s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.« Porušení této povinnosti spočívá v tom, že připojení dostavěného areálu na ČOV není při stávající kapacitě možné a navýšení kapacity ČOV není nijak zajištěno. Smluvní závazek firmy Panattoni zatím není podepsán a i kdyby byl, pro stavební úřad není podstatné, kdo čističku postaví, zda obec, nebo třetí osoba. Podstatné je, že ve výroku stavebního úřadu musí zaznít podmínka: Bez dokončení a zkolaudování ČOV není možné uvést dostavěný areál do provozu. 

Když se pak obec a Panattoni dohodnou, tak vybudování čistírny (tj. projektová dokumentace na odpovídající kapacitu, získání povolení, stavba a kolaudace) je technikálie pro odborníky. 
 

Dá se intenzifikace ČOV stihnout do konce roku? 

Neznám technologii stávající ČOV ani tu navrženou, ale myslím, že dá. Je to ovšem práce pro krizového manažera, jehož duševní zdraví bude po kolaudaci vyžadovat delší dovolenou. 
 

V Dobrovízi proběhlo referendum, hlasy 121 občanů byla stavba skladu odmítnuta. Nešlapou si po vlastním štěstí, existuje lepší nabídka? 

To je čtvrtý mýtus. Obec Dobrovíz má územní plán z 90. let, z doby, kdy obce a města masově vytvářely v územních plánech plochy pro výrobu a služby v naději, že se vytvoří pro místní obyvatele pracovní místa a daně poplynou do obecné kasy. Vítejme v realitě - příjem obcí podle rozpočtového určení daní je per capita (na hlavu - pozn. aut.) a obyvatelé obcí v prstenci kolem Prahy jezdí do Prahy do zaměstnání, opačným směrem proudí autobusy dovážející agenturní pracovníky do průmyslových a logistických areálů. Dobrovíz má to specifikum, že opravdu nikdo si při tvorbě územního plánu nedokázal představit kumulovaný vliv provozu letiště a dopravy z obřího skladového areálu, nota bene navýšené před Vánoci o desítky procent.

Jak se tedy občané Dobrovíze ke stavbě stavějí nyní? 

Myslím, že jsou realisty, územní plán je platný, územní rozhodnutí na dokončení areálu do cílové podoby, tj. čtyři samostatné haly, je v právní moci. Využívají však svého práva v územním řízení o změně stavby, které má dostavbu napasovat na míru potřebám firmy Amazon, místo čtyř hal jedna velká obří hala. Chtějí mít jistotu, že právě ty kumulované vlivy, o kterých při plánování a povolování komerční zóny nikdo neměl ani tušení, budou minimalizovány na únosnou míru. Výsledek referenda není absolutní NE. Je to výzva k jednacímu stolu. 

Občanská sdružení se zastupitelstvem obce se shodují ve třech základních požadavcích - výstavbě obchvatu směrem k R7, intenzifikaci ČOV a výstavbě protihlukového valu. Ten val není problém, je to stejně, jako ČOV, technikálie. Rozdílný názor mají na způsob zajištění, zatímco zastupitelstvo se možná spokojí se smlouvou a smluvním penále 0,5 mil. měsíčně za nedokončení obchvatu v roce 2015, požaduje občanské sdružení větší garance - např. bankovní záruku za dostavění. 

Domnívám se, že to je správný postup, přece není ničím zájmem, aby stavebník krvácel na penále, lepší je posunout termín dokončení obchvatu, ale s finanční zárukou za dostavění. Stavebník by neměl být v kleštích časového penále a požadavků vlastníků na cenu za prodej pozemku. Musí mít prostor k jednání. 
 

Je vůbec reálné, aby Amazon investoval do své expanze ve středoevropském regionu právě v České republice? 

Proč ne? Každý má právo podnikat, každý má povinnost dodržovat zákony. Amazon i Panattoni jsou velké korporace. Měly by znát český stavební řád, i když je procesně velmi složitý. Měly by znát práva občanů na ochranu před hlukem a emisemi a od prvopočátku zakalkulovat do svých časových a finančních harmonogramů potřebné termíny a finance. Jednání s občany pak můžou být natolik věcná, že si toho sdělovací prostředky ani nevšimnou. Stavební úřady nebudou vydávat rozhodnutí plné věcných a procesních chyb, jako ten hostivický. Bulvár přijde o lahůdky typu »…budeme žádat náhradu škody za zmařenou investici«. A já nebudu platit devět dolarů Amazonu za doručení, jako se mi to stalo před Vánoci, když jsem si objednal knihu až z Anglie. Snad to bude z Dobrovíze levnější. 
 

A co placení daní a dodržování zákoníku práce? 

To je výzva pro vládní koalici. Cesty ministrů do Brna a do Dobrovíze nic neřeší, stejně jako deklaratorní vystupování před kamerou. Jako občan tohoto státu čekám od ministra financí, že předstoupí před kamery a řekne: »Dnešního dne jsme uzavřeli penězovody do daňových rájů.« Od premiéra, že řekne: »Práva zaměstnanců jsou u nás stejně účinně vynutitelná, jako je to obvyklé např. v Německu nebo Švédsku.« Pak začnu věřit, že vláda nemá vládní program »Vltava« - držet se koryta a prohlubovat dno. 
 

Máte nějaké slovo na závěr? 

Držím občanům Dobrovíze palce. Jejich sousedské sjednocení za společnou obhajobou svých zájmů je tím nejlepším příkladem demokracie, protože je to demokracie zdola směrem nahoru k oknům politických sekretariátů a firemních ředitelen. Oni v praxi naplňují oblíbený výrok Karla Marxe: »Je to tvá věc, o kterou běží.«