Nad hrobem finanční ústavy
Vypadá to tak, že návrh finanční ústavy budeme muset v tomto volebním období pohřbít. Slova místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše včera ve sněmovně nikdo nevyvracel.
»Současná vláda navrhuje spoutat příští vládu,« kontroval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že kabinet předkládá rozpočtový výhled v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze - v r. 2016 by měla vláda hospodařit se schodkem 115 mld. Kč, rok poté by mělo být hospodaření eráru vyrovnané. »Je rozpočtovou odpovědností zbavit zcela parlament politického vlivu na fiskální politiku? Zbavit ho politického rozhodování? Anebo si vyříkat politickou, ale zároveň i ekonomickou rozpočtovou filozofii? A je v zájmu tohoto rozvoje umrtvit daňovou politiku, anebo pouze stabilizovat daňovou kvótu, ale najít rozumné recepty na rozdělení daňového břemene tak, aby neškodily občanům a zároveň neblokovaly ekonomický růst?« položil otázky Dolejš.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti určuje mj. maximální limit pro výši vládního dluhu. Dluhová brzda ve vládním návrhu stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent HDP, musí vláda požádat sněmovnu o důvěru. Už při nižších pásmech zadlužení musí vláda přikročit k určitým opatřením. V případě zadlužení mezi 40 a 45 % HDP ukládá návrh vládě, aby sněmovně vývoj zdůvodnila a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 % HDP by vláda musela navíc zmrazit alespoň 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Hlasování o předloze čeká sněmovnu asi příští týden.