Nad hrobem finanční ústavy

14.06.2013 08:40

Vypadá to tak, že návrh finanční ústavy budeme muset v tomto volebním období pohřbít. Slova místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše včera ve sněmovně nikdo nevyvracel.



Podle něj není možné špatnou předlohu vylepšit pozměňovacími návrhy. Vadí mu mj. i to, že norma by zbavila sněmovnu rozhodování o rozpočtové politice a možné restrikce by dopadly i na zdravotní pojišťovny. Slovní přestřelka opozice s koalicí provází už druhý den projednávání této normy, k jejímuž schválení je ve sněmovně zapotřebí nejméně 120 hlasů, které však koalice nemá. »Současné dluhy může zaplatit jenom budoucí růst,« řekl Dolejš. Je prý otázka, zda je cílem finanční ústavy »umrtvující stabilita«, nebo také ekonomický rozvoj.
 
Předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) je přesvědčen o tom, že vláda měla finanční ústavu přijmout na začátku volebního období, místo toho však prý zvyšovala dluh a »tupými škrty« podlomila hospodářství. »Vláda neudělala nic, co by odpovídalo tomu, co nyní předkládá,« přidal se předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.
 
Obě strany politického spektra považují vládní dílo za mrtvolu. ČSSD s podporou váhala, po jednání s koalicí však usoudila, že současná vláda by jen svázala rozpočtovou politiku příštího kabinetu, proto ji nepodpoří. Koalice naopak tvrdí, že vyšla ČSSD vstříc, jak jen mohla.
 
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) sdělil, že vláda chtěla změny žádané ČSSD podpořit, o čemž svědčí pozměňovací návrh rozpočtového výboru - zvýšil pásma tzv. dluhové brzdy o 5-7 %. Postoj ČSSD označil ministr za pokrytecký, když zároveň žádá přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu. Sněmovna včera nedokončila druhé čtení, další návrhy na změny ještě nohou přijít.
 

»Současná vláda navrhuje spoutat příští vládu,« kontroval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že kabinet předkládá rozpočtový výhled v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze - v r. 2016 by měla vláda hospodařit se schodkem 115 mld. Kč, rok poté by mělo být hospodaření eráru vyrovnané. »Je rozpočtovou odpovědností zbavit zcela parlament politického vlivu na fiskální politiku? Zbavit ho politického rozhodování? Anebo si vyříkat politickou, ale zároveň i ekonomickou rozpočtovou filozofii? A je v zájmu tohoto rozvoje umrtvit daňovou politiku, anebo pouze stabilizovat daňovou kvótu, ale najít rozumné recepty na rozdělení daňového břemene tak, aby neškodily občanům a zároveň neblokovaly ekonomický růst?« položil otázky Dolejš.

 


Zákon o rozpočtové odpovědnosti určuje mj. maximální limit pro výši vládního dluhu. Dluhová brzda ve vládním návrhu stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent HDP, musí vláda požádat sněmovnu o důvěru. Už při nižších pásmech zadlužení musí vláda přikročit k určitým opatřením. V případě zadlužení mezi 40 a 45 % HDP ukládá návrh vládě, aby sněmovně vývoj zdůvodnila a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 % HDP by vláda musela navíc zmrazit alespoň 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Hlasování o předloze čeká sněmovnu asi příští týden.

 
 
Autor: RedakceZdroj: Haló noviny
Zpět