Nejblahodárnější účinky má med, který je těžen z přírodního prostředí, kde člověk trvale žije

Rozhovor s dlouholetým včelařem doc. Dr. Václavem Šenkýřem, CSc., o včelách a včelařství...

Včely, včelaři, včelařství… Hodně se o tom hovoří, ale už méně ví… Můžete ve stručnosti pohovořit o přínosu včelařství?
Včely přinášejí člověku jimi získané cenné produkty, jako je med, včelí vosk, propolis, pyl, mateří kašička i včelí jed, který se těží pro medicínské potřeby. Největší přínos včel však spočívá v jejich opylovací činnosti květosnubných rostlin. Bez ní bychom neměli řadu zemědělských produktů a ve volné přírodě by došlo k zániku řady rostlin. Projevilo by se to například tím, že by se nám louky proměnily ve stepi apod. Opřeme-li se pouze o ekonomická kritéria, potom včely přinášejí včelaři pouze 10 % užitku a celých 90 % přinášejí svojí opylovací činností společnosti.

Jak ovlivnilo studené a deštivé jaro včelstvo a jak se to odrazilo ve snůšce?
Dlouho nepamatuji tak nepříznivé podmínky pro život včel a z toho plynoucí nepříznivé podmínky pro zemědělce, jako byly letos na jaře. Nikoliv proto, že pršelo, ale že pršelo souvisle dlouhé období. Včely nemohly létat, nebo létaly velmi omezeně, tísnily se v úlech a včelaři museli dělat protirojová opatření. V důsledku se to projevilo právě v tom, že například v ovocných sadech nedostatečně opylovaly květy ovocných stromů, a proto je tak výrazně nižší úroda ovoce. Jako ekonomický a organizační poradce vím, jaké těžkosti to vytváří našim zemědělcům – sadařům. Vedle přímých ekonomických ztrát musí rušit předjednanou každoroční brigádnickou výpomoc při sklizni ovoce. 

Jaká je kvalita medu?
Obecně kvalita českého medu je velmi dobrá. Naše včelařství má dlouholetou tradici, která si potrpí na kvalitu svých produktů. Málo se například mezi veřejností ví, že nejblahodárnější účinky má med, který je těžen z přírodního prostředí, kde člověk trvale žije. Jde tady o korelaci životního prostředí s životem člověka. A tady je, mimo jiné, přednost českého medu před medy dováženými z jiného přírodního prostředí.

Často je kritizována kvalita medu prodávaného v běžné obchodní síti. Jak se tento med šidí?
Pravý včelí med vedle jednoduchých cukrů, jako je glukosa, fruktosa a do 10 % sacharosy, obsahuje další velmi užitečné a lidskému zdraví prospěšné látky, kterými jsou enzymy a stopové prvky. Podstata falšování spočívá v tom, že zejména glukosa se dá vyrábět průmyslově (biochemicky) daleko laciněji, než to dokážou včely. Toho využívají falšovatelé medu tím, že do medu nalévají takto lacině vyrobené jednoduché cukry. Není to přímo zdraví škodlivé, ale ochuzují tímto způsobem, za účelem svých zisků, spotřebitele o obsah výše uvedených užitečných látek.

Pokud ale dochází k přibarvování medu přidáváním barviva, tak to je trestuhodné zvěrstvo. Jde o cizorodé látky, které mohou poškozovat lidské zdraví. Do medu prostě nepatří. Mohu pouze doporučit - kupovat med přímo od včelařů.

Do českého včelařství plynou dotace státu, fondů EU, ale i z krajských rozpočtů. Jak se to projevuje?
Řeknu rovnou – pánbůh zaplať za ty dotace! Jsou pomocí našim včelařům. Ale zdaleka to ještě nepomohlo vyrovnat velký početní propad v naší republice od politického a majetkového převratu v roce 1989. Do té doby jsme měli v republice dlouhodobě 830 tisíc včelstev. Nyní se posledních několik let počet včelstev v republice pohybuje kolem 500 tisíc. Dotace částečně pomáhají kompenzovat cenový nárůst včelařských potřeb a cukru, který včelaři potřebují pro zimní nakrmení včelstev. Pro příklad, v roce 1989 jeden kilogram krystalového cukru stál 7,30 Kčs. Dnes ho neseženeme pod 20 Kč. Když jsme u těch dotací, včelařům by pomohlo, kdyby se snížila administrativní náročnost při jejich vyřizování. 

Přichází období, které je pro včelstvo důležité, aby vydrželo zimu. Jak jste daleko Vy s přípravou svého včelstva na letošní zimu?
Mezi včelaři existuje takové přísloví opřené o dlouhodobou zkušenost: „Obilí z polí, medníky domů.“ Mám včelstva umístěná jak v sadech v nižší nadmořské výšce Zahrady Čech, tak ve vyšších polohách Českého středohoří. V nižších polohách v podstatě končí zakrmování včelstev cukerným roztokem, aby se využila práce dožívající letní generace včel. Ve vyšších polohách zakrmování začíná. Je snaha využít ještě dokvétající přírodu.