Opálka : Příjmy důchodového účtu omezuje vláda

Rozhovor Haló novin s poslancem Miroslavem Opálkou, místopředsedou stínové vlády KSČM:
Představitelé vládní koalice neustále opakují, že když se neuskuteční důchodová reforma, nebude na penze.

Proč vlastně chybějí prostředky na důchody?

V současné době jsou tři základní důvody, proč peníze chybějí. Za prvé to je neschopnost vedení státu vytvořit lepší podmínky pro úspěšný rozvoj ekonomiky, s čímž souvisí na 700 tisíc lidí, kteří nemají práci. Kdybychom počítali jen registrované nezaměstnané, kteří by pracovali za minimální mzdu osm tisíc korun, tak to ročně na důchodovém pojištění činí 14 mld. Kč.

O nejméně 8,5 mld. Kč pak snižuje prostředky na penze 48,5 tisíce předčasných důchodců pouze z roku 2009, kteří ztratili práci, na důchodové pojištění již neodvádějí, ale začali čerpat předčasně důchodové dávky. A těchto osob je za posledních pět let přibližně 150 tisíc. Všimněte si, že žádné statistiky v médiích neuvádějí zvlášť předčasné důchody. Jsou skryti v celkovém počtu starobních důchodců, což je zneužíváno v katastrofických statistikách.

Nu a řada zaměstnavatelů využila krize i ke snížení mezd, což je další výpadek na výběru pojistného.

To je tedy první skupina důvodů, týká se rozvoje ekonomiky. A další dvě?

Druhou skupinou jsou legislativní změny, které prosadily pravicové vlády vedené ODS. Tyto změny úmyslně takzvaně podtrhly příjmy, a uvedly tak důchodový účet do deficitu. A v tomto trendu zahájeném v roce 2006 současná vláda pokračuje. Jen namátkou uvedu fakt, že téměř 10 mld. Kč činil výpadek na pojistném za problematické slevy na odvodech zaměstnavatelům, kteří namísto práce vykazovali školení zaměstnanců.

Složitě se odhaduje, jak je velký výpadek v důsledku zavedení stropů na odvody pro vysokopříjmové skupiny. Není totiž přístupná postupně příjmově členěná statistika. Každopádně to budou desítky miliard korun. Deficit vytvářejí i zálohy poště na přelomu roku a skutečnost, že si stát za správu – administraci systému stahuje peníze z pojištění, a ne z daní, jak to činí u jiné správy.

A jako třetí důvod mohu uvést to, že stát některé činnosti podporuje na úkor důchodového pojištění zaměstnanců. Například OSVČ odvádějí na pojištění jen z 50 % svých čistých příjmů, nikdo nevkládá peníze do důchodového pojištění za náhradní doby (studium, vojenská prezenční služba, nemocenská, rodičovská dovolená, nezaměstnanost…), které však vytvářejí nárok na důchod. Také ekonomické propojení důchodů vyplácených ČSSZ s důchody ozbrojených složek činí propad přibližně 2 mld. Kč ročně.

V systému je tedy málo peněz, ale příjmy jsou stále omezovány a nové návrhy je ještě razantně sníží. A tak přišla finta s vyrovnáním sazeb DPH…

Demografický vývoj v posledních letech navíc nepotvrzuje scénáře, podle nichž nebude mít na důchody kdo vydělávat. Alespoň ne ty nejčernější…

Pokud pojmeme důchodové pojištění jako uzavřený systém, pak je opravdu jeho samofinancovatelnost demografickým vývojem ohrožena. Jde o pojistně matematický problém. Dnes se z 28 % pojištění použije v průběžném státním pilíři na starobní důchody asi 20 % (osm jde na invalidní a pozůstalostní důchody). Když tedy dva pracující odvedou na jednoho důchodce po 20 % ze svého platu, může činit jeho důchod 40 % mzdy. Jde o hrubé příjmy a průměrné údaje. Pokud však klesá podíl zapojených občanů v pracovním procesu vůči počtu důchodců, musíme oněch 40 % něčím nahradit - doplnit.

Jaké jsou možnosti?

Uvnitř systému to je zvýšení procenta pojištění či zvýšení věku k nároku na důchod, vně systému to je zdroj mimo pojištění (např. progresivní daně u fyzických a právnických osob, či jiné daně a státní příjmy). Jde o to, aby se díky růstu produktivity práce spravedlivěji přerozdělovaly nově vytvářené hodnoty mezi všechny sociální a věkové skupiny.

Skutečně se nebezpečně snižuje podíl těch, kteří na důchody přispívají?

Vymírání a stárnutí euroatlantické civilizace lze exaktně doložit. Žel, ani ČR není výjimkou. Aby mne někdo neobviňoval, že papouškuji pravicovou propagandu, uvedu na příkladu ČR pár srovnání. Jestliže v druhé polovině šedesátých let tvořily děti do 14 let 26 % populace a senioři nad 65 let 9 %, pak v r. 2006 jsou obě skupiny vyrovnány na 14 % a od té doby senioři tvoří postupně větší a větší část.

Dále, jestliže plodnost na jednu ženu byla v r. 1950 2,8 dítěte, pak v roce 1968 1,85 dítěte, v r. 1975 2,45 dítěte, v r. 1990 1,9 dítěte, v r. 1999 1,13 dítěte, v. r. 2008 1,5 dítěte a tento trend opět klesá. K prosté reprodukci je totiž třeba hodnoty 2,11 dítěte na jednu ženu, což od r. 1980 neplníme. Můžeme tedy kouzlit s údaji jakkoli, jsou však nepříznivé.

Počet občanů ČR stoupá jen díky prodlužování věku dožití a imigrací cizinců (v r. 2007 bylo saldo migrace nejvyšší, přibylo asi 80 tisíc osob). Nejlépe je vše zřejmé na věkové skladbě obyvatelstva – graficky zvýrazněné na tzv. stromu života, který je pro ČR velice nevyrovnaný. Jestliže se v padesátých a sedmdesátých letech rodilo až 190 tisíc dětí ročně a v druhé polovině devadesátých let toto číslo kleslo na 90 tisíc a dnes padá ze 120 tisíc zase dolů, nelze před těmito fakty zavírat oči.

Možnosti, co s tím, jste již naznačil. Co navrhuje KSČM?

Problémy s důchody stojí mimo důchodový systém. V demografii a ekonomice. Návrhem KSČM proto bylo vytvořit rezervu na nejhorší období demografických zlomů a parametrickými změnami systém postupně stabilizovat. Podrobnosti lze najít na webu KSČM.

Základem navrhované reformy je v podstatě vyvedení prostředků ze státního důchodového pilíře. Jaký má vůbec ekonomický smysl?

Stručně řečeno: za prvé zlevnit náklady na pracovní sílu pro zaměstnavatele; za druhé omezit prostředky pro solidární přerozdělovací procesy a dojít k rovnému státnímu důchodu na hranici 20 % náhradového poměru; za třetí zvýšit důchody – náhradový poměr pro vysokopříjmové skupiny díky dalším pilířům; za čtvrté přenést tíhu zbytků sociálního státu především na střední vrstvy; a za páté umožnit soukromému kapitálu bohatnout ze správy privatizovaných veřejných důchodových zdrojů.

Jaké budou důchody, když se reforma uskuteční? Co se pro lidi změní?

Takzvaný státní důchod bude klesat na polovinu dnešního náhradového poměru, a lidé tak budou závislí na dalších pilířích, kde však již nikdo těm chudým nepřidá. Co si budou schopni na stáří odložit, tolik tam budou mít. Avšak jen pokud jejich úspory někdo nezdefrauduje, či správce nevyhlásí krach, nebo nepřijde krize a hodnota úspor klesne. O zhodnocování úspor k inflaci apod. nemá význam spekulovat. To je cíl a riziko, do kterého nenasytný kapitál a jeho vykonavatel - pravicové vedení státu - občany ČR žene.

                                                                                                                        Převzto z Haló novin.

                                   9. 3. 2011 Ivan CINKA