Os(t)udný březen

Ráno 15. března byl sychravý den s padajícím mokrým sněhem. Oficiálně ten den začalo německé obsazování Čech a Moravy (ačkoli na Ostravsku byly hranice překročeny německými vojenskými jednotkami již 14. března večer, aby se předešlo obsazení území polskou armádou). Tento den zůstane zapsán černým písmem v historii naší země. Okupací našich území tehdy nacistické Německo dokončilo rozbití československého státu. Následným vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava jsme se stali součástí Velkoněmecké říše.Tímto aktem započala jedna z nejtemnějších kapitol české historie. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva. Obsazení 15. března 1939 bylo obrovským překvapením nejen pro civilní obyvatelstvo, ale i pro vládní představitele přesto, že na hranicích Čech a Moravy bylo soustředěno na 200 tisíc německých vojáků a zpravodajské služby již s předstihem varovaly před hrozící okupací. Většina československé vojenské aktivity se totiž v té době přesouvala na Slovensko a Podkarpatskou Rus, protože v Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost, maďarská vojska překročila hranice Podkarpatské Rusi a Maďarsko zaslalo vládě ultimátum požadující okamžité odstoupení tohoto území 14. až 16. března 1939 začala vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj. území Čech, Moravy a Slezska, které Německo a Polsko do té doby neobsadilo a neanektovalo, vojsky nacistického Německa. V jejím důsledku bylo obsazené území Německem anektováno a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939 výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Jeho formální hlavou zůstal státní prezident Emil Hácha, on i vláda Rudolfa Berana však byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora. Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath.Touto okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo. Jako záminku pro tento krok říšský vůdce využil slovenský emancipační proces, který označil za důkaz toho, že československý stát se rozpadá a chaosu ve střední Evropě je třeba zabránit vojenským obsazením Čech a Moravy a tím zajistit životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu…, neboť Česko-Slovensko se podle Hitlera … nacházelo v rozkladu… a … panoval zde nesnesitelný teror proti německým soukmenovcům….(podoba s dnešními důvody agresí je jistě čistě náhodná). Kromě armádních jednotek dorazily na území Čech a Moravy i německé bezpečnostní složky gestapo a sicherheitsdienstu. Jejich operační oddíly, které se zformovaly jíž 13. března dorazily do Prahy a Brna společně s vojenskými jednotkami a začaly plnit přidělené úkoly. Zabavovaly písemnosti českých orgánů a policejních ředitelství. Z těchto dokumentů poté získávaly informace o potenciálních protivnících. Hned na začátku okupace gestapo pozatýkalo činitele sociálních demokratů a komunistů a také německé emigranty. Tyto události by jistě měly jiný scénář, kdyby nás naši “věrní“ spojenci nezradili v Mnichově. Důsledkem jejich zrady přišli o život čeští občané a náš národ byl určen k likvidaci. Je ironií, že v tyto dny “slavíme“ i 20. výročí vstupu České republiky do paktu NATO. Do paktu, kde jsme byli “vstoupeni“ bez referenda, do paktu, který měl být zrušen stejně jako Varšavská smlouva, do paktu kde jsme s našimi věrnými spojenci Anglií a Francií, do paktu v němž je, nám po věky nakloněné Německo, do paktu, kde má hlavní slovo největší agresor současnosti, USA. Je absurdní, že jsme členy vojenského uskupení, které významnou část svých aktivit směřuje proti Rusku. Je ostudné a nemorální v historických souvislostech, když naši vojáci stojí na hranici Ruska po boku států, které nás zradily, pořádají manévry proti Rusku, díky kterému vůbec existujeme.

Kdo se nepoučí ze své minulosti……..                         Yveta Sekeráková, Ideologická komise MěV