OSLAVY 68. VÝROČÍ SNP V BANSKÉ BYSTRICI
Ve středu 29. srpna 2012 se členové MěO KSČM Ostrava zúčastnili oslav 68. výročí Slovenského národního povstání v areálu Muzea SNP v Banské Bystrici.
Oslav se zúčastnili význační hosté: president republiky Ivan Gašparovič, předseda vlády Robert Fico, místopředsedkyně Slovenské národní rady Jana Laššáková, ministr obrany Martin Glváč a další členové vlády, zástupci 27 velvyslanectví a konzulátů cizích zemí a samozřejmě přímí účastníci SNP.
Před samotným začátkem oslav byly položeny kytice a věnce v pietní síni Památníku SNP. Kytice položili také předseda ÚV KSS soudruh Jozef Hrdlička a 1. místopředseda ÚV KSČM soudruh Petr Šimůnek.
Oficiální část oslav moderoval ředitel muzea Stanislav Mičev. Zazněly projevy presidenta Ivana Gašparoviče, předsedy vlády Roberta Fica, místopředsedkyně SNR Jany Laššakové a předsedy Svazu protifašistických bojovníků Pavla Sečkára. President Gašparovič ve svém projevu mimo jiné uvedl: „Prial by som si, aby hrdosť na SNP prenikla do povedomia všetkých generácií. Aby sa stala zdrojom národného uvedomenia a vlasteneckého cítenia“. Předseda SPB Sečkár varoval před nebezpečím neofašismu a neonacismu a vyzval všechny občany k odporu proti tomuto zlu. Rovněž kritizoval nedostatečnou péči o válečné hroby a pomníky. Po projevech následovalo vyznamenání účastníků SNP ministrem obrany a také povyšování do vyšších hodností.
Z následujících kulturních vystoupení zaujalo nejvíce vystoupení vokálního souboru Legenda z Kaliningradu s klasickými ruskými písněmi. Během programu proběhl seskok parašutistů nad místem oslav. Návštěvníci mohli v areálu shlédnout rovněž ukázky výzbroje slovenské armády.
Bratři Slováci tak více než důstojně uctili tento svůj významný svátek a dokázali, že se hrdě hlásí k odkazu těch, kteří před 68. lety položili své životy v boji proti nacistickému zlu.
Až sa zas budú básne čítať jak úbohý bol, povieme si,
a v ľuďoch ľudí poznáš zas, čas pušiek, dýk a náreku,
až roztopí sa v mútnych vodách v ktorom bol básnik nepotrebný
jesenný sneh a jarný mráz, a človek cudzí človeku ,
/Laco Novomeský/
Martin Škamla, KČP Ostrava
� [� a>�q ��m Jožky Jabůrkové gestapem a její deportace do Ravensbrücku proběhlo téměř okamžitě po obsazení našeho území nacistickými okupanty v roce 1939.
Podmínky v koncentračním táboře byly pro nás téměř nepředstavitelné. Ženy po stovkách namačkány v ubikacích, nedostatek jídla a pití, zima i vedro. Potupné nástupy a raporty na venkovních plochách, trvající mnoho hodin. Přítomnost u poprav. I v těchto podmínkách si však Jožka Jabůrková zachovala lidskou morálku. Získala si vážnost mezi ostatními vězenkyněmi svou čestností a smyslem pro solidaritu. Snažila se ulehčit situaci zejména ženám z příchozích transportů. Vysvětlovala, jak se vyvarovat trestům, které na nově příchozí čekaly na každém kroku. S láskou na ni vzpomínaly i lidické ženy.
Mohli bychom si připomínat to, co Jožka Jabůrková za svého života vykonala, ještě hodně dlouho. Jistě by ji potěšilo, že se na její životní příběh nezapomnělo a že stále žijí lidé, kteří se hlásí k myšlenkám, za které položila svůj život.
Čest její památce!
Ing. Ivan Strachoň