Pro levicového voliče příjemný pocit.Ale při povolebním vyjednávání v režii sociální demokracie opět volič zapláče,protože každá jiná koalice je přístupná,jen ta opravdu levicová s KSČM nepřichází v úvahu.Že pánové Sobotko,Hašku?
Preference levice podle posledního průzkumu opět vzrostly
16.05.2011 14:53
TISKOVÁ ZPRÁVA STEM 16. 5. 2011
STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN - KVĚTEN -2011
Květnová data přinášejí zásadní změnu na naší politické scéně. Věci veřejné se dostávají pod práh volitelnosti. Stranické preference ostatních parlamentních stran nepřinášejí sice výraznou změnu, ale v přepočtu na mandáty propad Věcí veřejných vyvolává dramatický výsledek. Výrazně získává levice. Efekt přepočtu na mandáty je posilován ještě tím, že pod práh volitelnosti propadá i KDU-ČSL, které k dosažení pětiprocentní volitelnosti schází v modelu necelé procento.
Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 2. – 9. 5. 2011 na rozsáhlém souboru 1219 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem ± 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem ± 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za květen 2011; otevřená otázka - bez použití karet s názvy stran)
POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v květnu 2011
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupencůrůzných stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad -odchylka zpravidla činí ± 2 mandáty.
