Přehled sjezdů Komunistické strany Československa (4. část)

Přehled sjezdů KSČM (od r. 1990)

 

I. sjezd KSČM – 13. -14. 10. 1990, Olomouc

Sjezd se konal v rozjitřené společenské atmosféře a v období značného tlaku na komunistickou stranu. Sjezd jednoznačně uvedl, že v naší zemi dochází k razantnímu nástupu pravicových sil oproti původnímu předpokladu vytvářet politiku národního usmíření jako podmínku demokratizace společnosti. Kriticky se sjezd vyjádřil k faktu, že původní společný zájem je nahrazován linií politické a sociální odplaty. Sjezd se ještě podrobně nezabýval příčinou porážky socialismu-nicméně konstatoval,že hlavní příčinou byla systémová krize socialismu a dále fakt, že bývalé vedení strany podcenilo změnu mezinárodního ovzduší. Zároveň sjezd odmítl takový výklad našeho poválečného vývoje, který označuje éru budování socialismu jen jako říši zla. Sjezd vyzval členy, aby alfou a omegou činnosti strany se stala konkrétní politika všedního dne a aby se lidé přesvědčili, že komunisté jsou schopni člověku v jeho starostech poskytnout pomocnou ruku. Sjezd přijal „Organizační řád KSČM“, který dočasně nahradil ještě neexistující Stanovy (přijaty na II. sjezdu KSČM v r. 1992). Dále sjezd přijal „Teze ekonomického a sociálního programu KSČM“, ve kterých se KSČM vyjadřuje k pluralitě vlastnických forem, k obnově tržního hospodářství, k tvorbě racionální a ekologicky pojaté ekonomiky a sociální politice (poněkud opomenuta je stránka boje za mír). Předsedou strany byl zvolen J. Svoboda.

 

II. sjezd KSČM – 12. -13. 12. 1992, Kladno

Sjezd se konal v období po vražedném útoku na předsedu KSČM Jiřího Svobodu (úvodní slovo přednesl místopředseda KSČM M. Grebeníček). Sjezd přijal jako klíčovou záležitost „Program KSČM“, který byl na svou dobu na solidní společensko-vědní úrovni a de facto je platný do současnosti (strana zahájila proces jeho aktualizace vzhledem k některým změněným politicko-společenským podmínkám, proces by měl být završen na XI. sjezdu KSČM). V programu je kapitalismus označen za zhoubný politický systém, jehož rozpory se prohlubují a ukazují na potřebu jeho překonání. To dává šanci rozvoji komunistického a socialistického hnutí při hledání alternativ společenského vývoje. Program podtrhuje programový cíl KSČM, kterým je vybudování moderní socialistické společnosti. Pro jeho podporu chce strana získat širokou veřejnost a levicové proudy v naší zemi. Strana ve svém programu poukazuje na nutnost pozvednout demokracii na vyšší úroveň, ve které se zastupitelská, účastnická a přímá demokracie navzájem doplňují. KSČM se staví za uhájení právního státu a politickou pluralitu společnosti. Oblast sociální spravedlnosti považuje strana za jednu z rozhodujících. V té souvislosti Program odmítl teorii volného a neregulovaného trhu v ekonomice. Důraz je položen na to, aby sociální politika podporovala pracovní výkony a jejich oceňování, nikoliv pouze zmirňovala sociální diferenciaci. V oblasti vědy, kultury a vzdělanosti program akcentuje fakt, že svobodný rozvoj každého jednotlivce je v nejtěsnější souvislosti s jeho možnostmi získat vzdělání, osvojovat si kulturní hodnoty a rozvíjet svou kulturu v jednání a myšlení. Program končí pasáží k boji za mír, v němž KSČM hodlá podporovat všechny procesy vedoucí k upevnění míru a mezinárodní bezpečnosti. Sjezd přijal Stanovy KSČM. Předsedou KSČM byl zvolen J. Svoboda (v době sjezdu byl v rekonvalescenci po zranění, sjezdu zaslal děkovnou zdravici).

 

III. sjezd KSČM – 26. 3. 1993, Prostějov

Sjezd se konal v době po rozpadu Československa, což sjezd kritizoval a zejména fakt, že k rozdělení došlo bez vyjádření občanů. Výrazný kritický hlas zazněl k typu vládní ekonomické reformy, která znamená šokovou terapii pro českou ekonomiku. KSČM se jednoznačně vymezila proti přehnaným restitučním nárokům. Ohroženy jsou také všechny sféry české kultury, dochází k masakru české vědy a kultury. Kritice byl podroben tzv. lustrační zákon a zákon o III. odboji. Ve vnitrostranické oblasti sjezd kritizoval fakt, že po minulém sjezdu bylo málo úsilí věnováno pro vytvoření skutečné jednoty strany, založené na programu a obsahu každodenní politiky. Sjezd se vyjádřil ke sporu a diskusím mezi nositeli komunistické a nekomunistické orientace v KSČM. Sjezd jednoznačně potvrdil socialistickou orientaci strany a nutnost akceptovat Kladenský program, jež je základem jednoty strany a je výsledkem široké diskuse před jeho přijetím a lze ho chápat jako seriózní začátek hledání odpovědí na civilizační krizi dneška. Proto sjezd ve svém usnesení schválil zachování názvu Komunistická strana Čech a Moravy. Strana zdůraznila i nutnost efektivního působení komunistů i v zastupitelských sborech ve městech a obcích. Sjezd přijal dokument „Úkoly KSČM v nebližším období“, který formuluje hlavní úkoly strany v oblastech vnitropolitické, ekonomické, sociální, ekologické, kultury a vzdělání, zahraniční politiky a práce strany. Usnesením sjezdu bylo ukončeno členství Miroslavu Štěpánovi a Jaromíru Obzinovi. Předsedou ÚV KSČM byl zvolen M. Grebeníček.

 

IV. sjezd KSČM – 2. 12. 1995, Liberec

Sjezd konstatoval, že před IV. sjezdem pokračoval v ČR mocensko-politický převrat zahájený v r. 1989 a vládnoucí garnitura si vytvořila veškeré podmínky pro dokončení vlastnického převratu ve společnosti. Odsoudil aktivity extrémních pravicových subjektů mimo vládní orgány-DEU, KAN, Konfederace politických vězňů a jejich okázalý antikomunismus. Sjezd ostře kritizoval tlak vládní garnitury na stlačování životní úrovně širokých vrstev a odbourávání sociální solidarity. V tomto smyslu byla vyjádřena podpora stávkovým hnutím odborů, které jsou novou skutečností a ukazují na možnost účinnějšího odporu pracujících proti bezohlednosti vládních kruhů. Odsouzen byl na sjezdu zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Kritice byla podrobena servilní politika vůči USA, západním zemím a zejména vůči SRN. Sjezd v té souvislosti vyjádřil plnou podporu Benešovým dekretům. Velkou pozornost věnoval sjezd vnitrostranickému životu a poukázal na to, že do IV. sjezdu se podařilo zvládnout ideový a organizační chaos, který ve straně panoval v předcházejícím období a že valná část stranických organizací a členské základny se postavila za komunistický program a nové vedení strany. Přesto však bylo upozorněno, že současný model strany naráží na meze svých možností a je proto nutné vyjasnit nový model řízení strany na všech stupních stranické výstavby. Sjezd přijal „Politickou deklaraci IV. sjezdu KSČM“ vycházející z Programu kladenského sjezdu a zaměřuje se klíčové otázky stranické politiky na přelomu tisíciletí. Předsedou ÚV KSČM byl zvolen M. Grebeníček.

 

 

V. sjezd KSČM – 4. -5.12 1999, Žďár nad Sázavou

Sjezd byl v centru sdělovacích prostředků, neboť jeho jednání předcházela vnitrostranická debata o změně názvu strany. Jednoznačně v předsjezdovém období zazněl názor o ponechání současného názvu strany. Sjezd konstatoval, že strana vyvíjí svou činnost v období ústupu iluzí občanské většiny o politice pravice i narůstajících pochyb o principiálnosti politiky sociální demokracie. O to víc se sjezd otevřeně přihlásil k socialismu oproštěného od negativních jevů, který chápe nejen jako cíl, ale jako cestu, metodu a hodnotovou orientaci. Poukázal na to, že přechodová etapa může být dlouhodobou a osobním perspektivám vzdálenější. Sjezd přijal prohlášení k občanům pod názvem „Lepší cesta pro naši zemi“, v němž nabízí možná řešení v jednotlivých sférách společenského života v naší zemi. Dále pak strategický obsahový dokument „KSČM na přelomu tisíciletí“, v němž odsuzuje imperiální charakter kapitalistického pojetí globalizace, která vtahuje ČR do těchto procesů bez promyšlené vlastní koncepce zapojení do těchto procesů, která by respektovala zájmy většiny obyvatel. Poukazuje v té souvislosti na naléhavý úkol sjednocování mezinárodní levice. V závěru dokumentu poukazuje KSČM na nejnaléhavější koncepční úkoly, které považuje strana za rozhodující k řešení. Na to navazuje dokument „Program obnovy“, v němž KSČM předkládá cesty k řešení sociálně-ekonomické a morální krize České republiky. Předsedou strany zůstal M. Grebeníček. 1. místopředsedou byl zvolen V. Balín. Na prvním zasedání ÚV KSČM byli zvoleni místopředsedy Z. Rujbrová, J. Dolejš, V. Exner a M. Ransdorf.

 

VI. sjezd KSČM – 15. -16. 5. 2004, České Budějovice

Sjezd konstatoval, že KSČM splnila úkol vejít do vědomí občanů jako stabilní součást politického spektra. Zároveň se podařilo odolat tlakům, které měly vést k umlčení a kriminalizování strany a zároveň dokázala, že je stranou bez skandálů. Musí se nadále vyjadřovat jasnou řečí a jasnými činy, musí vnímat realitu a nenarušit vztah mezi teoretickým základem, strategií a taktikou (byť je zde řada otázek vyžadující diskusi). Sjezd odsoudil opoziční smlouvu (ODS+ČSSD), která deformovala politickou scénu a zvýšila vliv pravice na politické scéně. Ve vnitrostranické oblasti poukázal sjezd na nejnaléhavější úkol a to dosažení zvratu v přijímání nových členů (bohužel trend úbytku se nepodařilo zastavit). Bylo zdůrazněno, že OV v té souvislosti musí hledat nové prostředky a formy práce vyplývající z věkového složení a charakteristiky členské základny. V reakci na debatu o existenci okresních výborů potvrdil sjezd nutnost existence okresních článků. Jejich zrušením by se mohly narušit vazby na ZO a ztížit organizace stranické práce vč. voleb. Kriticky se sjezd postavil k naší vlastní kampani k referendu do EU (13-. 14. 6. 2003)-posoudil ji jako málo výraznou a razantní a to zejména proto, že vláda vedla kampaň k EU povrchně a populisticky. Sjezd ocenil i práci HaNo a Naší pravdy, ale požádal redakce, aby hledaly cestu k širší čtenářské obci. Za klíčový závěr požaduje sjezd zvýšení autority strany ve společnosti a její posílení v mezinárodním měřítku. Sjezd přijal dokument „Naděje pro Českou republiku“, který byl dalším rozpracováním Kladenského programu z r. 1992. V něm se kriticky vyjádřil k existujícímu kapitalismu, který je základní příčinou všech problémů a stanovil hlavní priority KSČM do VII. sjezdu KSČM. Předsedou strany byl zvolen M. Grebeníček, místopředsedy se stali J. Dolejš, V. Exner, K. Klimša, V. Filip a F. Toman.

 

VII. sjezd KSČM – 17. -18. 5. 2008, Hradec Králové

Sjezd ocenil cestu, kterou urazila strana za téměř 20 let své existence od r. 1989 a vyslovil poděkování těm, kteří stáli v čele strany od té doby (Ladislava Adamce, Jiřího Machalíka, Jiřího Svobodu a Miroslava Grebeníčka). Strana by měla svůj potenciál přeměnit na větší odpovědnost na demokratickém vládnutí, na správě země, na řešení věcí veřejných. Je dobré ocitovat text z úvodního vystoupení předsedy ÚV KSČM V. Filipa: „Zdůrazňuji, že nejde jen o zájem o podíl na moci. O moc v zkorumpovaném prostředí v žádném případě neusilujeme. Naopak, chceme být silnou, sebevědomou autentickou levicovou opozicí vůči současným držitelům moci“ (k zamyšlení je srovnání výroku s postojem k toleranci vlády, kterou strana uplatňovala po část volebního období). Sjezd přijal řadu rezolucí a výzev: 1) Prohlášení VII. sjezdu KSČM ke straně-je potvrzena dlouhodobá programová orientace strany na socialismus a komunistickou identitu

2) Rezoluce VII. sjezdu KSČM proti radarové základně USA na území ČR-vyjádření jasného postoje k odmítnutí radarové základny. Kriticky je v rezoluci odsouzeno odmítnutí vlády konat v této věci referendum

3) Výzva delegátů sjezdu KSČM všem členům a sympatizantům ČSSD-výzva s apelem na širokou spolupráci všech sociálně odpovědných sil

4) Rezoluce VII. sjezdu KSČM k dopadům reformy veřejných financí-razantní kritika dokumentu vlády Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který se drasticky

promítl do oblasti sociální, zdravotní a daňové. Rezoluce požaduje přehodnocení všech přijatých opatření

5) Prohlášení VII. sjezdu KSČM k živnostníkům, malým a středním podnikatelům-zde KSČM zdůrazňuje, že vychází z principu rovnoprávnosti všech vlastnických forem. KSČM jde ve vztahu k této sféře, stejně jako ve vztahu k dělníkům, zemědělcům a ostatním produktivním zaměstnancům o nalezení společného zájmu lidí živících se vlastní prací a iniciativou

6) Výzva VII. sjezdu KSČM radikální levici Evropy-žádá razantní postup světové levice vůči kapitálu, zdůrazňuje akční jednotu a v tomto smyslu překonat neshody, které stojí v cestě společného postupu

7) Deklarace VII. sjezdu KSČM k mládeži-výzva všem demokraticky uvažujícím mladým lidem, kteří hledají alternativu k současnému společenskému uspořádání.

Sjezd vzal na vědomí obsahový dokument Socialismus pro 21. století-dokument naznačuje kontury budoucí socialistické společnosti (o podobě dokumentu byla vedena vypjatá diskuse ve stranické základně, nakonec byl materiál vzat pouze na vědomí). Předsedou strany byl zvolen V. Filip, místopředsedy ÚV se stali: J. Dolejš, L. Luzar, J. Maštálka, V. Žežulková, J. Bystřická, Č. Milota.

 

VIII. sjezd KSČM – 19. -20. 5. 2012, Liberec

Sjezd kritizoval skutečnost, že se ČR pod vedením koalice propadá do bezvýznamnosti a jsme považováni za silně korupční zemi. Ve sjezdové zprávě je věnována značná pozornost celosvětové hospodářské krizi, z níž východiskem je radikální změna samotného ekonomického globálního systému. Za důležitou v tomto směru je třeba považovat součinnost komunistických a radikálně levicových stran světa. Za hlavní cíle KSČM byla označena porážka Nečasovy vlády, nové volby, zastavení tzv. restitucí církevního majetku, tvorba komplexního protikorupčního programu, pomoc mladým rodinám, zastavení pravicově pojaté důchodové reformy. Sjezd přijal také úpravy Stanov-rozhodnuto, že nejen předsedu a  1. místopředsedu ÚV, ale i místopředsedy ÚV bude volit sjezd. Zřízeny byly krajské výbory. Na sjezdu byl opět nastolen dokument „Socialismus pro 21. století“ (zadání zpracovat tento dokument byl formulován na VI. sjezdu KSČM v r. 2004a na VII. sjezdu v r. 2008 byl vzat pouze na vědomí s dovětkem, že jej strana pokládá za otevřený pro další teoretickou práci strany). Sjezd přijal také materiál „Výzva občanům České republiky“-je velmi stručná a připomíná se v ní, že pravicová vláda dělá kroky, které snižují životní úroveň občanů. Předsedou ÚV KSČM byl zvolen V. Filip, 1. místopředsedou P. Šimůnek, místopředsedy ÚV byli zvoleni J. Dolejš a M. Vostrá.

 

IX. sjezd KSČM – 14. -15. 5. 2016, Praha

Sjezd se konal v období, kdy strana zaznamenávala pokles úspěšnosti ve volbách, alarmující se stával stav a akceschopnost členské základny. Ne vždy byly k těmto záležitostem přijímány adekvátní závěry-zejména v hodnocení výsledků voleb. Sjezd položil proto důraz na obsahové priority práce strany. K tomu se vázaly především 2 schválené dokumenty: „Strategické směřování a hlavní úkoly strany po IX. sjezdu KSČM“-v něm bylo jednoznačně konstatováno, že hlavní příčinou hlubokých společenských a ekonomických problémů je kapitalismus a KSČM vidí jako řešení ve změně společenského systému. Tento dokument byl pak ve stručné a hutné podobě transformován do materiálu „Devět priorit IX. sjezdu KSČM“ (v této podobě byl určen i pro mediální prezentaci). Zároveň sjezd vyzval veřejnost k otevřené diskusi o uvedených záměrech a potřebách společnosti. Dále sjezd schválil „Návrh na zkvalitnění řízení organizační struktury KSČM“ a úpravy Stanov KSČM. V něm je konstatováno, že měnící se podmínky ve společnosti si vyžadují změny v organizaci práce i ve stylu a formách našeho působení (od těch dob se bohužel v této oblasti na všech stupních stranické výstavby příliš nepokročilo). Na vědomí vzal sjezd materiál „Informace o analýze období před rokem 1989“. K tomu bylo mimo jiné řečeno, že se jedná o stále citlivé téma a vědecké zhodnocení tohoto období bude náročný a dlouhodobý úkol, na němž je potřeba nadále pracovat (zde se objevily kritické připomínky, že úkol zadaný před několika sjezdy není stále uzavřen ani po více jak 25-ti lety od r. 1989). Předsedou ÚV KSČM byl zvolen V. Filip, 1. místopředsedou P. Šimůnek, místopředsedy ÚV KSČM byli zvoleni J. Dolejš a J. Skála.

 

X. sjezd KSČM – 21. 4. 2018, Nymburk

Sjezd byl ozvláštněn tím, že na něm byl přítomen a vystoupil prezident republiky M. Zeman (ne u všech delegátů se setkaly některé části jeho projevu se sympatiemi). Sjezd byl především orientován na personální otázky-výsledky hlasování: předsedou ÚV KSČM byl zvolen V. Filip, 1. místopředsedou ÚV KSČM P. Šimůnek, místopředsedy ÚV KSČM byli zvoleni K. Konečná, S. Grospič a V. Ort. Sjezd ve svém usnesení mimo jiné uložil svolat celostranické konference k aktualizaci programu KSČM a řešení vnitrostranických otázek vč. ekonomiky strany a také připravit svolání XI. sjezdu KSČM na r. 2020 (sjezd vzhledem ke koronavirové epidemii se neuskutečnil, ze stejného důvodu nebyly realizovány ani následné termíny, nepodařila se ani změna ve vedení strany na jednáních ÚV KSČM). Termín XI. sjezdu KSČM byl definitivně stanoven na listopad r. 2021.

 

                                                                                                                                    Zpracoval: Milan Peša