Přímá volba má se svobodnou volbou málo společného

27.03.2012 21:50

 

Rozhovor s Pavlem Kováčikem, předsedou poslaneckého klubu KSČM.


Březnová schůze sněmovny trvala nezvykle krátce. I s vloženým mimořádným jednáním a hlasováním o nedůvěře vládě jen půldruhého týdne. Čím to bylo?
 
Poslanci a poslankyně za KSČM nepodpořili program březnové schůze sněmovny, protože neprošel ani jeden opoziční návrh na jeho doplnění. Nejde jen o pošťuchování vlády opozicí, ale o velmi důležité věci, které zajímají lidi, protože jsou na nich často hodně závislí. Uvedu to na příkladu našeho návrhu na zařazení nového bodu, ve kterém se sněmovna měla zabývat vážnou situací ve školství. Koalice i tento návrh smetla ze stolu a vzápětí po několika málo dnech jsme se dočkali rezignace ministra školství Josefa Dobeše. Údajně kvůli škrtům v jeho resortu, které by přinesly snížení platů učitelů. Skutečnost však bude asi trochu jiná - vidíme za tím fatální neschopnost projevující se situací kolem čerpání evropských fondů.
 
Sněmovna přece není pouze stroj na schvalování vládních návrhů zákonů, vládních vymyšleností. Je to instituce, která má řešit i takové zásadní problémy jako jsou třeba právě teď ve školství nebo situace, vzniklé kolem n. p. Budvar. Už na minulé schůzi prošel bod zařadit na program vznik vyšetřovací komise pro posouzení postupu ministerstva zemědělství týkajícího se ochrany majetku a hodnoty ochranných známek Budvaru a ustavení takové komise se musí projednat. Dočasná vyšetřovací komise však nebude, koalice to odmítla. Takže si dál může vláda ve spojení s některými soukromými firmami dělat v Budvaru, co chce.
 
Máme obavu, že všechny tyto aktivity vedou k privatizaci, a pochopitelně jí chceme bránit. Ovšem v současném stavu, kdy má opozice výraznou menšinu, všechny tyto vládní kroky procházejí, aniž by se některý z vládních poslanců zamyslel nad tím, že mohou být napáchány značné škody. Je jim to jedno, schvalují jen vládní návrhy, proto je bodů méně a schůze je kratší.
 
 
Když mluvíte o privatizaci, musíme zmínit jednu z důležitých věcí – schválení zákona o privatizaci dalších poštovních služeb, které si koalice prosadila. A to navzdory názorům opozice. Připomeňte, jaké může mít důsledky v praxi?
 
Na pozadí tohoto návrhu si lze domýšlet, že všichni vládní poslanci jsou snad pouze z velkých měst. Provedená úprava znamená možnost zániku služeb České pošty zejména v menších venkovských obcích. A samozřejmě možnost nahrazení jinými, nikoli však státními, ale soukromými subjekty. To samo o sobě znamená nabourání základního principu, který vznikl už v hlubokém Rakousko-Uhersku, kdy pošta vznikla jako služba státu občanům a převzala některé zásadní záležitosti. Fungovala tehdy něco jako veřejná doprava… To vše samo o sobě by se ještě dalo s přivřením obou očí přežít. Neříkám, že podpořit.
 
Ale v okamžiku, kdy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek vymyslel jako zásadní opatření proti černé práci to, že se budou nezaměstnaní chodit hlásit na poštu v termínech, které jim vygeneruje počítač, a tím jim zabrání nastoupit do černého zaměstnání, má už to trochu jiné světlo. Pokud se pošta v obci o třech nebo pěti stech obyvatelích zruší a lidé budou závislí na poště vzdálené 15 až 20 kilometrů, na kterou budou muset i třikrát týdně dojíždět, pak při příjmech, které mají – tj. žádných - to bude dělat obrovské ekonomické potíže. Nehledě na to, že to je buzerace povinností, která vzniká z podezření, nikoli z prokázaného činu. Podle mě je to nepřijatelné.
 
 
Na poštách také fungují poštovní spořitelny, což pro řadu lidí také není zanedbatelné.
 
Zejména v menších obcích je pošta jakýmsi centrem, nejde jen o podání dopisu, balíku a sportky, plní i další služby. A není zaručeno, že by je soukromá firma, která by tuto práci případně převzala, také plnila. Ale nemyslím si, že se soukromé firmy budou o tyto služby prát, nebude to pro ně totiž ekonomicky zajímavé. Takže dojde k podstatnému vzdálení jedné ze zásadních služeb od občana, které mu stát poskytuje.
 
 
Sněmovna schválila prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta, ovšem nijak v něm neupravila financování volební kampaně. Není to až příliš liberální?
 
Pro nás je to zásadní problém. Tím, že nejsou stanoveny stropy nákladů volební kampaně, stává se z přímé volby hlavy státu coby demokratického práva občanů souboj peněz. Kdo bude do kampaně schopen a ochoten investovat více prostředků, volbu také vyhraje. Nikoli ten, kdo je nejlepší, nebo koho by si občané vybrali jen podle své vůle. Víme, jaké účinky má reklama, takže se z kampaně stane souboj reklamních agentur. Která bude lepší, bude lépe zaplacená, koupí si více prostoru v médiích atd., tak její kandidát vyhraje. Pro nás - a myslím si, že i pro občany - je to docela špatná zpráva. Se svobodou jejich rozhodování a konání to nemá nic společného.
 
 
Ani tentokrát neprošla předloha týkající se obecného referenda, tentokrát z pera ČSSD. Zástupci KSČM v minulých dnech znovu předložili návrh na plebiscit, ve kterém by lidé rozhodli, zda církve mají získat od státu obrovský majetek.
 
My jsme přesvědčeni o tom, že o tak zásadních změnách, jaké by znamenaly církevní restituce, by měli rozhodovat občané přímým hlasováním v referendu. Takže jsme předložili tento návrh zákona opakovaně. Víme, že se podobně vyjadřovali někteří kolegové např. z Věcí veřejných. A tak doufáme, že tentokrát návrh bude mít větší šanci na úspěch. Ponechám stranou to, že budeme i v případě, že by náš návrh prošel, doporučovat občanům, aby v referendu církevní restituce nepodpořili. To zůstává jako zásadní. Pro nás je referendum vrcholně demokratický institut, který představuje větší sílu přímé demokracie, než je ona propagovaná přímá volba prezidenta republiky.
 
 
Překvapilo vás, že koalice před konečným hlasováním vyřadila z programu jednání dva vlastní návrhy týkající se zvýšení pravomocí NKÚ?
 
Mohu to komentovat jen tak, že navenek koalice zocelená a scelená hlasováním o vyslovení nedůvěry na mimořádné schůzi sněmovny má hluboké vnitřní spory a vnitřní rozpory nad věcnou podstatou některých vlastních návrhů. Proto se snaží – a nyní to ukázala, oddálit jednání o některých střetovějších věcech, a vytvořit si tak prostor pro další jednání. Podle mě je však třeba, aby konkrétně tyto předlohy sněmovna doprojednala co nejdříve, protože NKÚ je důležitou institucí, která má nyní velmi narušenou pověst. Také našimi kroky musíme přispět k obnovení důvěry občanů v tento úřad.
 
 
Už jste zmínil hlasování o nedůvěře vládě. Nakolik byl fakt, že poslanci KSČM mohou hovořit k různým problematickým oblastem života společnosti, důležitý? Někomu se může zdát, že šlo o předem prohraný boj a ztrátu času.
 
V současném stavu společnosti, nálad a názorů občanů na vládnutí je skoro povinností opozice, i když je to navenek beznadějné, takový pokus, jakým je vyslovení nedůvěry vládě, uskutečnit. KSČM to brala jako příležitost říci svoje názory. Učinili jsme tak, a chci poděkovat poslancům a poslankyním, kteří vystupovali. Naše vystoupení, jak je zvykem, byla naprosto věcná, ostře kritická. Myslím si, že i tím dáváme najevo občanovi, jak se budeme chovat, pokud bude náš vliv větší. Myslím si, že i to z našeho chování bylo patrné. Navzdory tomu, že vláda hlasování ustála (ČSSD dosáhla stmelení koalice, ale s tím rizikem se muselo počítat), jsem s naší rolí v celém tom procesu spokojen.
 
 
Závěrem bychom měli být alespoň trochu optimističtí. Sněmovna začala projednávat novelu tiskového zákona, která má zaručit, že z radničních novin nebudou vytěsňovány názory opozice, opoziční zastupitelé naopak budou mít na publikování svých slov stejné právo jako zástupci koalice.
To vás přece musí potěšit.
 
Myslím si, že i řada krajských periodik by si zasloužila stejné pravidlo. Nakonec, občané si platí ze svých daní vycházení daného periodika. Zastupitelé si tam prostor pro své názory sami neplatí. Z tohoto pohledu je samozřejmé, že v radničním nebo krajském periodiku by měly podle principu poměrného zastoupení dostat prostor všechny politické strany či hnutí, které jsou na radnici zastoupeny. Je to malý krůček k větší demokracii.
 
 
Autor: Pavel KOVÁČIK, předseda PK KSČMZdroj: Haló noviny

Diskusní téma: Přímá volba má se svobodnou volbou málo společného

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek