Ransdorf ve Štrasburku k vědě i Malalaj

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, které se uskutečnilo minulý týden, prokázal poslanec GUE/NGL Miloslav Ransdorf opět svůj všeobecný rozhled. Své řekl jak k bodu s názvem Je Erasmus ohrožen?, který byl na programu ve čtvrtek, tak k aktuálnímu vývoji v Pákistánu, který přišel na paškál o den později.

 

 

ERC v obraze

 

Podle signatářů dopisu hraje klíčovou roli v evropském výzkumu Evropská výzkumná rada (ERC), která podporuje vědce nezávisle na jejich národnosti a vhodně doplňuje národní systémy podpory výzkumu. »Je podstatné, abychom podporovali, a co je ještě důležitější, abychom inspirovali mimořádné bohatství vědeckého a inovačního potenciálu, jenž existuje v celé Evropě,« uvádí se v listu.

 

K dopisu se v internetové petici přihlásilo přes 40 000 vědců z EU, ale i z mimoevropských zemí. Je mezi nimi i téměř 400 českých vědců.

 

Předsedkyně ERC Helga Nowotná ocenila podporu vědecké komunity a vyzvala představitele EU, aby v rozpočtovém období 2014-20 podporu vědy zohlednili. »Žádáme politické vůdce, aby naslouchali jednotnému hlasu evropských vědců, jak těch věhlasných, tak i nové generace, a tomu, co říkají k řešení současné hospodářské krize,« uvedla.

 

 

Klíčový summit?

 

O finančním rámci EU na příštích sedm let se bude rozhodovat na zvláštním summitu 22. a 23. listopadu. Jednání o podobě rozpočtového rámce ale stále pokračují a názory jednotlivých představitelů se značně liší. Zatímco některé vlády žádají významné škrty v dlouhodobém rozpočtu, řada europoslanců se staví proti nim a požaduje posílení investic do konkurenceschopnosti a výzkumu a přinejmenším udržení stávající úrovně výdajů na zemědělskou a regionální politiku.

 

Europoslanec GUE/NGL za KSČM Ransdorf položil v této věci na plénu jednu otázku, která souvisí s tezí, jíž zná z 80. let, kdy jsem pracoval v příslušném akademickém ústavu: »Již v 80. letech 75 % přírůstku HDP vznikalo na základě aplikací vědy a výzkumu. A od té doby se podíl na přírůstcích HDP ještě zvětšil. Proč tedy Komise škrtá v oblastech vědy a výzkumu?« táže se Ransdorf. »Proč to dělá, když je to vlastně nejnadějnější zdroj překonání krize. Myslím si, že na to by nám zástupci Komise měli odpovědět. Proč se vlastně útočí na tento růstový potenciál Evropské unie?« dodal český eurozákonodárce...

 

 

Kauza Malalaj

 

Patnáctiletá pákistánská dívka usilující o práva žen, která se v britské nemocnici zotavuje po brutálním útoku zorganizovaném Tálibánem, se po dvou týdnech setkala s rodinou. Otec Malalaj Júsufzaiové řekl, že rychlé zotavení do hlavy a krku postřelené dcery považuje za malý zázrak. Navíc je přesvědčen, že Malalaj se nenechá zviklat ve svém boji za právo žen na vzdělání, napsala agentura Reuters. »Chtěli ji zabít. Ona ale padla jen na chvíli. Zase se jim postaví,« řekl novinářům dojatý otec Ziauddín. Podle něj se útok na Malalaj stane bodem obratu, co se týče nahlížení Pákistánců na Tálibán.

 

Útok na odvážnou školačku vyvolal v Pákistánu, který je na násilné útoky zvyklý, značný šok a rozsáhlou vlnu solidarity. Žáci ve školách se za dívku hromadně modlili a po celé zemi se konaly demonstrace na její podporu.

 

Dívka se nyní léčí v nemocnici v Birminghamu, kam za ní ve čtvrtek přijeli oba rodiče i dva bratři. Podle lékařů se její stav stále zlepšuje, Malalaj už se dokonce dokáže sama postavit a chodit. Úplné zotavení však ještě potrvá nejméně několik měsíců. Rodina Malalaj se zatím nerozhodla, zda se poté vrátí do Pákistánu, dívka sama však prý rozhodně chce pokračovat ve školní docházce. Do Británie si dokonce nechala přivézt učebnice, aby se mohla připravit na zkoušky.

 

Hrozí i Hině

 

O svůj život se mezitím strachuje i další pákistánská školačka, která od svých 13 let propaguje právo žen na vzdělání. Fundamentalisté hrozí nyní atentátem (obdobným, jaký spáchali na Malalaj) právě také Hině Chánové. Informoval o tom deník Daily Telegraph. Obě dívky pocházejí z malebného údolí Svát, které svého času ovládal Tálibán. Několik dní před atentátem na Malalaj se na vratech elegantního domu Chánových na předměstí Islámábádu objevil rudý křížek. Hinini rodiče ho smyli, ale o týden později tam byl znovu. Následoval výhrůžný telefonát, který odstranil veškeré pochyby. Rodina poté požádala pákistánskou vládu o ochranu. »Upozornili nás, že i když smažeme výhrůžné znamení, terčem zůstaneme,«vypověděl dívčin otec Rajatulláh Chán, který mj. pracuje v organizaci usilující o nastolení míru v Pákistánu. Ta osoba se do telefonu nepředstavila, jen řekla: »Zabijeme vás. Sledujeme vaši dceru od roku 2008.« Hinina matka organizovala výstavu tradičních řemesel. Díla vytvořená z krajek a korálků byla na prodej a utržené peníze šly na financování programu pro zvýšení zaměstnanosti žen a na školící centrum pro ženy. V konzervativní oblasti, kde se předpokládá, že ženy a dívky budou zůstávat doma, se tato myšlenka nelíbila. A Hina přitáhla zájem veřejnosti, když na tiskové konferenci kritizovala »tálibánizaci« Pákistánu, jíž padly za oběť stovky škol a která zabránila milionům dívek získat náležité vzdělání. Nyní 17letá Hina Chánová zdůrazňuje, že nic nezastaví její kampaň a že se modlí za Malalajino uzdravení. Podle zprávy Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) z minulého týdne více než tři miliony dívek v Pákistánu nenavštěvují školu. Pákistán je v tomto ohledu na nelichotivém druhém místě na světě. Organizace Human Rights Watch zaznamenala za letošní rok 96 případů útoků proti školám v Pákistánu.

 

Konec multikulturalismu

 

K bodu nazvanému přímo »Diskriminace dívek v Pákistánu, zejména případ Malalaj Júsufzaiové« vystoupil opět i Miloslav Ransdorf. »Případy, jako je tento, by nás měly vést k zamyšlení nad tím, zda je opravdu vhodnou strategií multikulturalismus. Myslím si, že není, že jako politická strategie ztroskotal, a jestliže se říkalo, že všechny diskurzy jsou si rovny, tak nejsou... Tam, kde začínají útoky na lidskou důstojnost, kde jsou prováděny takovou brutální formou jako v tomto případě, tak tam rovnost diskurzu končí. Myslím si, že je čas odbourat předsudek, který nás váže ke strategii multikulturalismu.«