S oddlužením a exekucemi si ČR neumí poradit

Neuvěřitelné! Zhruba 820 tisíc lidí čelí v České republice exekuci, zhruba na 400 tisíc z nich nese na svých zádech břemeno více než tří exekucí. Mnozí se dostali do dluhové spirály, ze které je jen těžké se vymanit. Za poslední dva roky se počet exekucí zvýšil o více než tři procenta. Exekuce jsou v naší zemi bohužel velký byznys.

Server Alarm si nechal vypracovat od agentury MEDIAN výzkum, který se zaměřil na to, jak dluhy, které se proměnily v exekuce, vznikaly, a na to, jaký dopad měly exekuce na domácnosti.

Výzkum se realizoval mezi sociálně slabšími lidmi, jejichž rodinný příjem je pod hladinou mediánu - tedy mezi chudší polovinou obyvatel ve věku 18-65 let. Aby bylo možné porovnat rozdíly, odehrál se sběr dat i mezi lidmi, kteří v posledních pěti letech exekuci neměli. Vzdělanostní struktura výzkumu zahrnula lidi se všemi typy vzdělání - od základního po vysokoškolské.

Respondenti s exekucemi měli často exekucí více a z různých důvodů. Více než polovina z nich (57 %) se dostala do exekuce za nesplacené spotřební úvěry a další krátkodobé půjčky. Dalším častým důvodem je opoždění s hrazením nájmu a poplatků spojených s bydlením (27 %). Domácnosti, které mají zkušenost s exekucí, si často spotřební půjčky brali na splacení jiných závazků – nájmu, energie, poplatků za telefon. Za to se dostalo do exekuce 32 % domácností, a 33 % do ní spadlo kvůli nesplacení úvěru, který si brali na pokrytí předchozích půjček. Nepotvrdilo se však klišé, že si lidé dostali většinou do dluhů, protože si půjčovali na vánoční dárky či dovolenou. »Kvůli půjčce za dárky se do exekuce dostalo zhruba jen pět procent dlužníků,« řekl na semináři ve Sněmovně Daniel Prokop z Medianu. Podle jeho se nepotvrdilo, že ten, kdo je v exekuci, by volil extrémně. »Tito lidé však mají nižší volební účast a jsou apatičtí,« dodal. Za extrémní strany jsou podle výzkumu považovány SPD a KSČM. Lidé v exekuci však více volili ve druhém kole za prezidenta Miloše Zemana (67 %)než Jiřího Drahoše. Lidé se zkušeností s exekucí podle výzkumu výrazně méně důvěřují demokratickým institucím, jako jsou soudy, vláda, EU. Mnohem méně také důvěřují ve vymahatelnost práva. To a důvěra v soudy může přitom omezovat jejich ochotu vstoupit do insolvenčního řízení, pokud v něm bude příliš nejasně definováno rozhodování soudů po pěti letech v osobním bankrotu. Podle Prokopa jsou lidé v exekuci často méně finančně gramotní, jsou sociálně zranitelnější, protože často nemají nikoho, kdo by je »založil«. Lidí ve finanční krizi se také více rozvádějí.

Dobytnost pohledávek nemá jednoduché řešení

Exministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) výsledky průzkumu nepřekvapily. A koho obecně označil za nejbohatší lidi v ČR? »Jsou to lichváři,« zdůraznil a dodal: »V exekuci nejsou lidé, kteří nechtějí platit své dluhy. Jsou tam lidé, kteří je platit nemohou.« Cesta, jak to napravit je podle něj v oddlužení. Poukázal i na to, že soudy často rozhodují formálně, za neúčasti jedné z dotčených stran, nebo se často lidem nedostane do ruky zásilka, takže se o problému dozvědí až ve chvíli, kdy už se ocitnou v exekuci.

Na semináři zazněly i otřesné příběhy lidí, kterým se jejich dluh ve výši pár tisícovek vyšplhal až na několik milionů korun.

Stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš mj. poukázal na to, že až do roku 2001 vykonával exekuce stát. Až poté soukromí exekutoři. »Z politického i sociálního hlediska je to jedna z priorit. Navzdory tomu, že zákon o exekutorech se řeší už více než 17 let a prošel desítkami novel, tak to problém nadále je, a zejména se zhoršují statistiky. Jde především o to, že v dluhové pasti uvízne stále více seniorů, což je sociálně citlivá kategorie. A polovina lidí má několik exekucí, takže dobytnost částek je nereálná a vlastně to nemá jednoduché řešení,« řekl našemu listu v průběhu semináře Dolejš. Vláda slíbila, že to bude jedna z jejích priorit, ale podle Dolejše pracuje pomalu, proto je mj. na stole poslanecká novela v čele s Piráty, která řeší hlavně princip teritoriality exekutorů, což je podle Dolejše jedno z možných dílčích řešení, nejde však o kardinální změnu.

Nejde jen o sociální, ale i politický problém

»Všechna řešení, jak lidem v exekuci pomoci, přichází pozdě,« prohlásila Kateřina Valachová (ČSSD). Za nejhorší považuje, že většina dlužníků vychovává děti, další generace tedy už má z exekuce zkušenosti. »Jsme jako stát slepí,« podtrhla s tím, že tito lidé nejednou pak odcházejí do šedé ekonomiky. »Není to jen sociální, ale i ekonomický problém,« podtrhla.

Mnozí účastníci semináře poukazovali na skutečnost, že Senát bude probírat kontroverzní novelu insolvenčního zákona, kterou poslanci poupravili. Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) mj. poznamenal, že náklady státu na lidi, kteří se ocitnou v exekuci, je ročně až 20 miliard korun. Dienstbier řekl, že senátoři možná novelu poupraví. Mnohým vadí, že kdyby dlužníci plnili pět let přísný režim a splatili 30 % dluhu, byli by na nule. Víc by se jim líbilo, kdyby po pěti letech splácení byli dlužníci úplně oddlužení, a podmínka splacení 30 % dluhu by tedy neexistovala.

Na semináři padla i slova o hyenismu některých exekutorů, o tom, že lidé chtějí své dluhy splácet, ovšem je-li člověk v exekuci, z nezabavitelné částky osmi až 12 tisíc korun může sotva rodina žít. Pracující však navíc ztrácí s vyššími příjmy nárok na některé sociální dávky, vypočítávané dle příjmů před exekucemi. Lidé jsou tím motivováni mít nižší příjmy, nebo pracovat na černo. Výzkum ukázal, že zkušenost s exekucemi jednoznačně souvisí s odchody z práce a přechodem do šedé ekonomiky, což vede k poklesu odváděných daní i sociálního pojištění. Podle Prokopa tak odešlo z legální práce až 200 tisíc lidí.

(ku)