Stát hazarduje se životy statisíců lidí

13.03.2013 11:49

 

Ústecký kraj trpí vysokou nezaměstnaností, sociálními a ekonomickými problémy. Žijete v něm celý život. Jak byste problémy svého regionu charakterizoval?
 
Ústecký a Moravskoslezský kraj jsou na tom nejhůře. Sedm okresů se pohybuje už 10 let v desítce nejhorších okresů z hlediska hospodářské a sociální situace. Je to dáno několika faktory zejména z minulosti. Nejde jen o to, že poválečné osídlení pohraničí nebylo tak kvalitní jako osídlení vnitrozemských regionů. K nám na sever Čech přišla spousta lidí, kteří nepatřili k tomu »TOP životu« třeba v jižních a středních Čechách a hledali svůj život tady. Moji rodiče přišli na sever Čech v roce 1945.
 
Kontinuita života v Ústeckém kraji byla válkou přerušena a odpovědnost za to měli ti, kteří nechtěli být loajálními občany Československa, ale chtěli být říšskými Němci. Což jim po roce 1945 umožnily Benešovy dekrety. Nebýt jich, EU u nás dnes řeší podobné problémy jako na Balkáně. Dekrety byly opodstatněným výsledkem stoletých zkušeností. Ale musíme i dnes říci, že nám je líto některých excesů, které se odehrály při divokém odsunu.
 
Když ve městě žilo 18 tisíc lidí a dnes tři tisíce - a vesměs bez zdejších kořenů jako třeba v Jiříkově - to pohraničí hodně změnilo. Byla tu příležitost začít nový život. K nám na sever přišli lidé na manuální práce do energetiky, do státních statků – které vznikaly z konfiskovaných německých majetků. Lidé na severu našli práci i nové domovy. Nebyli tam nešťastní. Od války tu vyrostla už druhá, třetí generace. A přišel listopad 1989…
 
Po 40 let se náš region vyvíjel jako výrobní síla země, výrazné strukturální změny obyvatelstva v něm neproběhly. Když přišlo tzv. tržní hospodářství a vše se začalo měnit, my jsme se měnili pomalu, mnohdy i pozdě. A čím později, tím bolestivěji. Stát podcenil vliv strukturální skladby obyvatelstva a nechal nás napospas, každá vláda od r. 1989 s výjimkou Zemanovy. Ta investovala do severních Čech 15 mld. Kč na odstranění ekologických zátěží. Za vlády Miloše Zemana existoval na ministerstvu pro místní rozvoj balíček Pro severozápad, ze kterého starostové mohli čerpat peníze. Tehdy jsme zaznamenali mírně se zlepšující podmínky.
 
 
A potom?
 
Strukturální změny průmyslu začaly pozdě, vlastně se teprve v bolestech rodí. A obyvatelstvo? Když máme v okrese Děčín na 100 obyvatel dva vysokoškolsky vzdělané, je to problém. Ten je i v tom, jaká je podnikatelská a politická sféra.
 
 
V jakém smyslu je to problém?
 
Někdo se pejorativně vyjadřuje o umístěnkách z doby před listopadem 1989, což není zcela namístě. Chceme mít kvalitní učitele v Jiříkově, v oblastech, kam za normálních okolností nepřijdou. Co je může lákat jít učit do Jirkova, Jiříkova, do Šluknova…? Musím jim nabídnout něco navíc. Když v USA chtějí, aby někdo pracoval a učil na Aljašce, musí mu za to dobře zaplatit.
 
To je ta pobídka, benefit. Znovu musíme hledat umístěnky. Aby na sever Čech přicházeli po studiích učitelé, lékaři, zubaři. Nyní je to naopak. Region se vybydluje, stává se »odpaďákem« pro republiku. A také bolavým místem, kde se rodí různé sociální krize. Jako by někomu vyhovovalo - od chvíle (2006), kdy se politiky ujali Topolánkové a Nečasové – odpoutat pozornost od toho základního - stálého zdražování, snižování dostupnosti zdravotní péče, vytváření ekonomických sít pro studium dětí... Jako by vyhovovalo, když se objeví negativní zprávy o sociálních půtkách s rasovým podtextem z Janova, Litvínova, Varnsdorfu… Vytvářejí se problémy, které tu 50 let nebyly!
 
 
Jak situaci změnit? Můžete to, co jste naznačil, rozebrat podrobněji?
 
Je třeba změnit přístup k regionu. Náklady státu na to, abychom udrželi region ve smíru, jsou ohromné, 65-75 tisíc nezaměstnaných (záleží na ročním období) v kraji je luxus! Jsou to většinou lidé s nízkou či nulovou kvalifikací. To už nejsou nezaměstnaní, ale pracovně nezařaditelní. Pro trh nikdy nebudou atraktivní, jsou pracovně vyřazení. A to jim je 40, a mnohdy i méně. A nelze je sociálně uplácet.
 
Za uplynulých 20 let jsem zažil jakžtakž snahu vytvářet klima, aby tu byl klid, vytvářely se různé typy dávek – na topení, na bydlení, na děti… Ač jsem levicový politik, myslím si, že je nutné snížit počty možností čerpání dávek. A peníze, které tím ušetříme, nepřevádět na asociální ministerstvo práce, ale na obce a města. Starostové a samosprávy vědí, kdo je kdo a co potřebuje. Podle mě by měly vznikat tzv. podniky sociálních služeb.
 
 
Jak by měly vypadat? Co by měly na starost?
 
Vznikaly by pro pracovně vyřazenou skupinu lidí. Abychom jim zmenšily mantinely prostoru dávek. Důstojné je pracovat, nikoli žít z dávek, a vytvářet problém. Jde o to vytvořit nové podniky, které tyto lidi zaměstnají a dají jim šanci na důstojný život přiměřený jejich kvalitám.
 
 
Co si představit pod slůvkem přiměřený?
 
Rozhodně to neznamená sociální službu, kdy lidem dáme 4,5 tisíce a řekneme jim: ale musíte do práce. Dělat za 4,5 tisíce je nesmysl. Každý nezaměstnaný stojí stát 14-15 tisíc korun. K nezaměstnanému dojde sítem různých úřadů šest tisíc. Kdybychom těch šest tisíc dali obcím formou rozpočtu do podniků sociálních služeb, a druhých šest tisíc by si ti lidé mohli vydělat – už mluvíme o 12 tisících. To už je přiměřený příjem pro člověka s nízkou nebo nulovou kvalifikací.
 
Levicové politické subjekty, které budou usilovat o vítězství ve volbách 2014 – a věřím, že vyhrají - by měly dát lidem šanci pracovat. Pak vidím snížení nezaměstnanosti na pět procent. To už je téměř plná zaměstnanost, pořád budou jedinci, kteří nechtějí pracovat atd. Většině občanů však dáme šanci najít uplatnění, jejich děti budou vyrůstat v rodině s nějakými pravidly.
 
 
A když někdo namítne, že tito lidé pracují příliš pomalu, neefektivně?
 
To může být pravda. Lidé, o které nám jde, možná budou mít jen 30procentní produktivitu práce. Jinými slovy – vyrobí jen třetinu toho, co vyrobí jiní pracující. Ale copak 30 není víc než nula? Když člověku nedáme žádnou práci a budeme vyplácet jen dávky, pak nula bude záporné číslo. Bude tu obrovský problém sociální, a s ním často i kriminální, bezpečnostní. To vše zaplatíme. Dáme-li však těmto lidem šanci, stát to přijde nakonec levněji. Měli bychom vytvořit podmínky, aby jejich život byl důstojný a současně neohrožoval život ostatních.
 
 
Co pro to může udělat vedení Ústeckého kraje – koalice KSČM a ČSSD?
 
Kraje nemají v této oblasti dostatek kompetencí. V době Miloše Zemana se nabízely veřejně prospěšné práce, za Škromachova vedení ministerstva práce to byl celý balík změn. Byla to věc dané chvíle a daného poznání. Dnes jsme o pár let dál. Kraj má zákonodárnou iniciativu, může iniciovat potřebnou změnu zákona. Nemusí být přijata, ale dáme lidem vědět, že tímto směrem uvažujeme.
 
 
Nelze využít i peníze z eurofondů?
 
Je skandální, když v době krize, vysoké nezaměstnanosti, investujeme peníze do plaveckých bazénů, stadionů atd. Vím, že jsou určité limity, peníze třeba nejdou použít na dopravní infrastrukturu. A severní Čechy potřebují vybudovat kvalitní dopravní infrastrukturu, která je podmínkou podnikání. Dotační tituly však mohou směřovat na komunikace obcí, které jsou v hrozném stavu. Je tu dluh šest miliard korun. Na to kraj sám nemá. Rozvoj regionu bez kvalitní dopravní infrastruktury a vzdělání je nemyslitelný. Hledal bych řešení společně s vládou – alfou a omegou je dokončení dálnice D8. Poslední úsek měl být hotový v r. 1996. Každý rok »nedostavby« přijde stát na vícenákladech na 640 mil. Kč. Kraj by měl iniciovat směrem k vládě usnesení s výzvou k dokončení D8. Také o splavnosti Labe mluvíme 20 let, představuje to investici tří miliard korun, ale ty by se rychle vrátily. Jestliže se dopravně oživí Ústecko, Děčínsko, Chomutovsko, náklady státu klesnou.
 
Být komunistickým hejtmanem Oldou Bubeníčkem, nevymezuji se politicky. Když jsem byl členem zastupitelstva, nešlo mi o to, že byl hejtmanem Jiří Šulc z ODS. Ale o to, že regionální operační programy (ROP), které se připravovaly v době jeho hejtmanování, byly diskutabilní. Ohradil jsem se proti vzniku Krajské zdravotní. Je třeba udělat vše pro to, aby plnila úkol zdravotnického zařízení pro občany Ústeckého kraje a zůstala v rukou veřejnosti. To je velká práce pro vedení kraje v čele s Oldou Bubeníčkem a kolegy z ČSSD.
 
 
Mluvil jste o zákonodárných iniciativách kraje. Ve sněmovně jsme zažili tzv. ústecký balíček. Nějak to nedopadlo...
 
Podle mě došlo k chybě »diplomacie«. Kdybychom balíček připravili i s ohledem na to, že ve sněmovně sedí Ivana Řápková (ODS), která navrhovala kontrastní opatření, možná jsme byli dál. Spojoval nás stejný cíl. Kdybychom na to šli společně s poslanci dalších stran a zastupiteli kraje a nedělali z toho politiku, osud balíčku byl možná jiný. Ať je na severu Čech hejtman z ODS, ČSSD nebo KSČM, problém je pořád stejný a je třeba ho řešit.
 
 
Proč v kraji chybí vůle ke společnému postupu?
 
Je to o diplomacii. Politika je jako každé řemeslo – někdo ji umí, jiný méně. Nyní jde většinou o projekty neinvestičního charakteru, dříve se investovalo, ale otázka je, jak. O mnohém se diskutovalo, jsou nějaké žaloby, vyšetřování… Potřebujeme komunikace, rekonstrukce historických center měst, abychom rozvinuly malé a střední podnikání. Budou-li města uvnitř hezká, lidé se tam zastaví. V Chomutově se to daří, v Mostě méně, v Děčíně už není vůbec nic.
 
 
A důvod?
 
Rozhodování politických struktur dosud víceméně odráželo regionální zájmy. Kraj se posuzoval podle toho, odkud kdo je. To je jedna z chyb. Nikomu nic nevyčítám, ale poučit bychom se měli.
 
 
Nepomáhá kraji, že se v něm nachází chráněná krajinná oblast?
 
Ano i ne. Jsme tím hodně limitovaní, někdy se pod přetvářkou ochrany přírody brání rozvoji. Vylidňuje se Děčínsko, Teplicko, Ústecko, Litoměřicko, protože se tam nedá stavět. Je třeba si uvědomit, že součástí přírody jsou i lidé a jejich život. Organizace CHKO jsou podřízeny státu a součástí státu je kraj.
 
 
Příroda přiláká turisty, kteří se u vás najedí, ubytují, něco utratí, což přispěje k rozvoji služeb…
 
Turistika nás nezachrání. Potřebujeme výrobní závody. V minulosti jsme měli na Děčínsku Dianu, Destu, Ferox, ve Šluknovském výběžku Elite, Velvetu, Jawu, Bytex, Mikov měl několik závodů. Nenahradí je obchodní centra, pár hospod, které budou obhospodařovat turisty…
 
 
Pokud se diskutuje o uhelných limitech, na které straně stojíte?
 
Vždy jsem stál o to, aby za určitých, výhodných podmínek i pro občany, se limity posunuly. Je třeba dát lidem práci. Severočeši hrát na výsypkách golf nebudou. Nezaměstnaní golf nehrají.
 
Ročně se obrací ve mzdách šest miliard Kč z uhelné společnosti. Když nebude práce, co nahradí tyto peníze, ze kterých žijeme všichni? Stát hazarduje se životy statisíců lidí. Nemluvě o energetické bezpečnosti. Limity jsou pseudotéma. Možná jde o pozemky církve, které se nacházejí v limitech. Možná na tom někdo chce spekulativně vydělat. Jedna velká společnost chce mít lepší výchozí podmínky než druhá. Ale hraje tu s mými občany, se životy Severočechů, s energetickou bezpečností celé ČR! Hnědé uhlí ze severu Čech vyhřívá teplárnu v Mělníce, která je vystavěna na výhřevnosti našeho uhlí. Technologické změny by byly nákladné, o lidských zdrojích nemluvě. Co v daných lokalitách budeme dělat? Uhelné limity jsou tržní, nikoli ekologická témata. Vojáky a padlými jsou občané Ústeckého kraje. Hraje se s námi nefér hra. Limity mohou kraj významně ovlivnit. Jde o změny územního plánu.
 
Nečasova vláda šetří na úkor lidí, roste státní dluh. Kam jdou peníze? Ekonomika klesá, vše zdražuje, všechny výrobky se zmenšují. Kalouskova vláda je nejhorší v našich dějinách kromě protektorátní vlády.
 
 
Co tedy bude dál?
 
Bez změny názoru centrálních orgánů k Ústeckému kraji můžeme dílčím způsobem problémy zmenšovat, nikoli je řešit. Jde o strukturálně postiženou oblast, bez vlády to krajské orgány vyřešit nemohou. Nemůžeme to hodit na hrb Bubeníčkovi. ODS, která v kraji vládla osm let, nastavila špatné programy pro ROP - peníze EU jsme prožrali, proinvestovali na stadionech. Znovu musí vzniknout projekt ROP Severozápad, a návrh musí přijít z centra. Vláda to musí posvětit a kraj se musí umět v mantinelech pohybovat. Problémy může jen korigovat, ne změnit. Rád bych vytvořil alianci pro kraj průřezem politických barev. Abychom byli schopni společně tlačit jakoukoli vládu ke vzniku tohoto projektu.

 

Náš kraj má obrovský potenciál v tom, že je sousedem Německa. Když vytvoří dobré dopravní i bezpečnostní podmínky, aby k nám Němci mohli přijet, bude čerpat i z růstu ekonomiky Německa… Musíme být atraktivní, mohlo by u nás vzniknout výstavní centrum jako v Brně, kdyby se peníze ze strukturálních fondů použily na výstavbu mezinárodního výstaviště ve zlatém trojúhelníku Teplice – Děčín - Ústí. Spádovost nejbohatší Evropy je k nám tři čtyři hodiny cesty.

 

 

Autor: Marie KUDRNOVSKÁZdroj: Mediální úsek ÚV KSČM