Uhlí a náš Moravskoslezský kraj
Ukončení těžby uhlí v ČR je nyní žhavým tématem. Jeho dopady na náš kraj a pohled na celý transformační proces – to je téma rozhovoru s Ing. Ivanem Strachoněm, členem klubu KSČM v Z MSK:
1) Energetická politika v ČR je teď velmi diskutovaným tématem. Součástí někdy vypjatých diskusí je i otázka ukončení těžby uhlí, což je citlivá záležitost pro náš kraj. Jaká je závislost našeho regionu na obou typech uhlí?
U nás v kraji je to jednoznačně černé uhlí. Jeho využití je stále potřebné v teplárnách, elektrárnách, pro výrobu koksu, pro chemický průmysl. Dopad útlumu se jistě promítne do systému dálkového zásobování teplem. Elektřinu můžeme do republiky dovézt ze sousedních států. V kraji je ale přibližně 240 tisíc domácností (to je odhadem 800 tisíc obyvatel), napojených právě na systém dálkové dodávání tepla. Aktuálně se zpracovává dopadová studie, jak se odchod od uhlí projeví právě na optimalizaci této sítě. Bohužel se začala zpracovávat až nyní, když již je útlum spuštěn.
A dovolím si trochu nedávné historie. Bohužel se k jeho útlumu přistupovalo necitlivě již po tzv. sametové revoluci. Nové vedení státu se tehdy rozhodlo utlumit těžký průmysl včetně hornictví. O těchto změnách však rozhodovali lidé, kteří neměli potřebné znalosti a nebrali ohled na negativní dopad jejich rozhodnutí nejen na náš region, ale v důsledku na celé hospodářství státu. K 31. prosinci 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a k 1. 1. 1991 byla jako nástupnická společnost zřízena OKD, a. s. Stát dal část akcií do kuponové privatizace a část bezúplatně převedl na obce a města, která považoval za místa postižená těžbou.
V roce 1992 pak Vláda ČR schválila program restrukturalizace uhelného průmyslu. Náklady šly do desítek miliard korun. Bohužel bylo zrušeno několik desítek tisíc pracovních míst. I to se podepsalo na odchodu lidí z tohoto kraje. V roce 1990 bylo v OKD zaměstnáno 100 tisíc lidí.
To že se tento úbytek musí někde projevit je zřejmé. Je to také odpověď na otázku, když dnes je v OKD zaměstnáno cca 2800 lidí a 800 agenturních zaměstnanců. A těžba má být ukončena ke konci roku 2022. Bude pak probíhat již jen kontrola a údržba zavřených dolů. A i na to je potřeba mít zkušené lidi, kteří podmínky v šachtách znají.
2) Jaký byl a je postoj klubu KSČM v ZMSK k těm záležitostem?
Toto téma patřilo k našim hlavním v krajských volbách. Jak je vidět heslo Bezpečnost, zdraví, soběstačnost, solidarita je aktuální i nyní, kdy na nás všechny dopadají důsledky covidových opatření, růst inflace a zdražování energii. Jako zastupitelé jsme vždy vystupovali v komisích, výborech i na zastupitelstvu s názorem, že samozřejmě zdroje uhlí jednou skončí, ale byli jsme vždy proti překotnému a nepřipravenému útlumu. Naše stanoviska jsme konzultovali s odborníky na tuto problematiku. Vycházeli jsme z reálných faktů. Bohužel naše hlasy nebyly vždy vyslyšeny. Ani na zastupitelstvu a bohužel ani lidmi, na které teď tyto důsledky dopadají a ještě dopadat budou.
3) Lze reálně očekávat již dříve avízovanou vládní pomoc a prostředky EU pro transformační proces v našem kraji vzhledem k značným rozpočtovým problémům České republiky?
Náš region spolu s Ústeckým a Karlovarským mají možnost čerpat z fondů EU finanční prostředky na restrukturalizaci. V sumě se jedná o cca 40 mld. Kč. Na náš kraj pak připadlo necelých 19 mld. Kč. Ale když si vezmete, že roční obrat v hornictví za celou ČR byl něco málo přes 40 mld. Je to pro EU dobrý kšeft zbavit se své odpovědnosti touto sumou. Pro starší členské státy je tato částka na restrukturalizaci úplně v jiných řádech. V mediích již proběhla zpráva, že huť Liberty už testuje dopravu černého uhlí z přístavu Rotterdam po vodě. Teď si dovolím trochu ironie. A odkud se v Rotterdamu to uhlí objevilo? Je z Austrálie. A Austrálie se svého bohatství jen tak nevzdá. Tamní premiér prohlásil, že o tom, co se bude v jejich zemi těžit, budou rozhodovat jejich představitelé a ne cizí orgány. Chrání tak desítky tisíc pracovních míst a miliardy dolarů, které z obchodu s uhlím získají.
Musíme využít ty prostředky z EU, které máme k dispozici. Ať si o dotacích myslíme cokoliv, jsou to finance na rozvoj tohoto kraje. Osnovu tvoří projekty, které se budou podílet v regionu na vzdělání, výzkumu, regeneraci brownfieldů. Je zde i projekt na výstavbu nové linie vysokého napětí, které přivede el. energii z Nošovic do Ostravy a využívat ji budou průmyslové podniky.
4) Pracuješ teď na analytickém materiálu k otázkám uhelné politiky v ČR spolu s kolegy z Německa a Polska. Tato problematika zajímá i okolní země. Kdo je iniciátorem zpracování tohoto dokumentu a čemu by měl sloužit?
Iniciátorem studie je společnost Transform! Europe. Jde o nadaci, kterou tvoří přes tři desítky neziskových organizací z 23 zemí. Působí v oblasti politického vzdělávání, zpracováním analýz k aktuálním společenským otázkám. Politicky se řadí na stranu evropské levice.
Naše pracovní skupina je mezinárodní. Je nás v ní sedm. Začali jsme se scházet on-line loni na jaře. Za Českou republiku jsme dva, dále jsou v ní zástupci Polska a Německa. Každý za svou zemi zpracováváme podklad, který podle dané osnovy popisuje situaci v oblasti těžby, zpracování a využití uhlí. Průběžně se on-line scházíme a vzájemně konzultujeme naše výsledky. Na závěr tak budou k dispozici tři samostatné studie, které budou ostatní informovat o postupech, jak jednotlivé státy přistupují k této surovině. Měla by vzájemně porovnat dopady, které se dotýkají obyvatel daných států. Musím bohužel konstatovat, že za ČR jsme v útlumu asi nejdál. Proto se snažím zdůraznit, jak je důležité, aby byla útlumu věnována maximální pozornost centrálních vládních orgánů. Aby podmínky odchodu horníků byly důstojné a zaručovaly jim důstojný život. Blížíme se závěru. Během měsíce by měla být práce hotová. Bude k dispozici jak v českém jazyce, tak v angličtině. Aby se s ní mohlo seznámit co nejvíc zájemců o tyto záležitosti nejen u nás. Jakmile bude hotová, dám i do Zpravodaje města odkaz, kde bude ke stažení. Jistě bude i webu KSČM.
Rozhovor vedl: Milan Peša