V. Šenkýř: Jak jsem se stal prognostikem roku 2001

Začátkem roku 2001 požádal Klub společenských věd pod vedením Lubomíra Vacka padesát lidí v republice (mezi jinými i mne), aby prognosticky odpověděli na to, co se stane v roce 2001 podle zadaných otázek. Mezi jinými, jaký bude vývoj HDP, jaká bude na konci roku nezaměstnanost, jaká bude inflace, jak se budou vyvíjet volební preference politických stran atp. Jak se ukázalo, po vyhodnocení jsem nejpřesněji prognózoval vývoj dle zadaných otázek. Neuvádím to zde proto, abych se vychloubal, i když si uděleného diplomu »Prognostik roku 2001« vážím. Jde o něco podstatnějšího.

Mezi výše uvedenými otázkami byla také otázka »Jak se bude vyvíjet kapitalistický svět?« Odpověděl jsem a doslova cituji: »V důsledku nerovnoprávných světových ekonomických vztahů, elity vykořisťovaných a utlačovaných zemí, vědomi si toho, že nemohou dosáhnout pozitivního výsledku přímým vojenským střetem se Spojenými státy americkými, pro jejich vojenskou převahu, budou volit cesty napadení metropolí zevnitř.« 

Neuběhla dlouhá doba od odevzdání anketní listiny a přišlo 11. září 2001, kdy velká dopravní letadla napadla nikoli náhodně vybrané cíle v USA. Mírně se mi v té době orosilo čelo z obav, abych náhodou neupadl v podezření, že jsem předem o těchto destrukčních akcích věděl. Opravdu nevěděl. Ale logika vývoje mezinárodních vztahů mne vedla k těmto prognostickým závěrům. 

K mé lítosti se ani v současnosti na této logice vývoje mezinárodních vztahů příliš nemění. Propaganda mnohých sdělovacích prostředků přehlušuje vidění hlubších souvislostí s uvedenou událostí 11. září 2001 a událostí následných. Bylo napadeno Obchodní centrum jako symbol ekonomického útlaku, napadena budova Pentagonu jako symbol vojenského útlaku, a zřejmě měl být napaden Bílý dům nebo Kapitol jako symbol politického útlaku. Což se, jak známo, aktérům nepovedlo. 

Kladu si otázku – jaký může být další vývoj v mezinárodních vztazích, kdy USA bez opodstatněného důvodu bombardují, vojensky napadnou a obsadí suverénní zemi, jakou byl Irák? A když bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je bombardována Libye, atd.? 

Když tehdejší Sovětský svaz spáchal neuvěřitelnou chybu a vstoupil vojensky do Afghánistánu, tak tam vstoupil svými silami sám. Dnešní USA přiměly vlády mnohých jiných zemí (mezi nimi i vládu naši), aby poskytly omezený kontingent svých vojáků, a již se to může vydávat za mezinárodní akci. A dokonce vydávat za zajištění naší bezpečnosti. 

Zajistí však vojenské operace v zemích arabského světa větší bezpečnost pro naši zemi a evropský kontinent? Nechci být v tomto případě opět dobrým prognostikem, ale domnívám se, že spíše nikoli. Vnášet násilně do zemí s tisíciletými kulturními hodnotami naše představy o životě, nemůže přinést pozitivní výsledek, i kdyby přítomní vojáci NATO sebe více rozdávali cukrovinky hladovějícím dětem. Ve světle tisíců mrtvých jejich rodičů a spoluobčanů zabitých nasazováním nejúčinnějších zbraní a masivním bombardováním. 

Až se stane, že Evropa bude cílem teroristických útoků, bude namístě klást si otázku: Co je příčina a co je důsledek?