Vítaná iniciativa Evropské komise

V Evropském parlamentu byl už před prázdninami v příslušných výborech posuzován návrh Evropské komise, směřující k revizi směrnice o klamavé a srovnávací reklamě, která by měla zajistit vyšší ochranu podniků před klamavými marketingovými praktikami. Jako stínový zpravodaj jsem se zúčastnil všech jednání a konzultací ohledně uvedeného problému a rád bych nyní seznámil čtenáře s některými, podle mne důležitými, skutečnostmi.

 

 

Návrh komise by měl posílit ochranu zejména malých a středních podniků před klamavými, a tedy nekalými marketingovými praktikami, neboť tyto praktiky obecně »způsobují selhání trhu, neboť znemožňují podnikům přijímat na informacích založená a tudíž efektivní rozhodnutí«.

 

O jaké klamavé praktiky se nejčastěji jedná? Komise upozornila především na ty, které vykazují velmi často přeshraniční dimenzi.

 

Na prvním místě bývá uváděna činnost »podvodných katalogových firem«. Jejich nejobvyklejší postup spočívá v tom, že taková firma zasílá podnikům formuláře se žádostí, aby zdánlivě bezplatně aktualizovaly své údaje v jakémsi »katalogu«. Pokud oslovený subjekt formulář podepíše, je mu následně sděleno, že podepsal vlastně smlouvu a bude mu účtován poplatek. Pokusy o odstoupení od této »smlouvy« jsou odmítány a na daný subjekt pak kvůli dlužné částce vyvíjejí nátlak agentury na vymáhání dluhů.

 

Dále sem patří klamavé způsoby platby podobající se faktuře za služby, které si podnik údajně objednal, i když tomu tak není.

 

Jinou formou je nabídka na rozšíření jmen internetových domén, kdy s využitím technik hromadného marketingu jsou poskytovány nepravdivé údaje a je vytvářen psychický tlak za účelem uzavření smlouvy s podvodnou firmou. Velmi často se podniky setkávají s nabídkami na rozšíření ochrany pro jejich ochranné známky, i když je všeobecně známo, že takové rozšíření mohou provádět pouze příslušné státní orgány. Dále lze uvést třeba údajné právní poradenství prostřednictvím internetové platformy či klamavý marketing týkající se reklamy na sociálních sítích, přičemž zdaleka nejde o vyčerpávající výčet klamavých praktik.

 

Komise navrhuje v rámci boje proti klamavým marketingovým praktikám, které způsobují značné škody a na druhé straně obrovské neoprávněné příjmy, řadu opatření. Patří sem zavedení nové definice klamavých praktik, vyhotovení jejich »černé listiny« a hlavně posílení sankcí za realizaci takových praktik a zajištěn účinného prosazování práva v dané oblasti.

 

Vzhledem k tomu, že jak výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, tak výbor JURI měly k návrhu komise řadu připomínek, nelze bohužel očekávat, že by systém opatření proti klamavým marketingovým praktikám byl zaveden v brzké době. Nicméně trend, který komise v uvedené oblasti sleduje, je správný a vítaný.