Vládní koalice ničí českou ekonomiku

Rozhovor s vedoucím oddělení makroekonomických analýz a prognóz Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Martinem Fassmannem.

 

Když jsme s kolegy udělali rozbor, jak to vypadá se státním rozpočtem a s jeho působením na českou ekonomiku, tak jsme, přiznám se, neměli mnoho práce. Udělalo to za nás ministerstvo financí. Ve své zprávě o plnění státního rozpočtu za rok 2012 uvedli všechna čísla. Ten materiál visí na webu ministerstva financí a ve skutečnosti to je obžalovací spis hospodářské politiky této vlády.

 

Jak nám tedy dopadl státní rozpočet? V prvé řadě ministr financí nebyl opět, tak jako v předchozích letech, schopen naplnit příjmy státního rozpočtu, které si sám naplánoval. Musíme přiznat, že to bylo poněkud lepší než v roce 2011, kdy vybral o 72 miliard méně. Vloni to bylo »jen« o 43 miliard méně.

 

 

Jakou roli v tom hraje zvýšení DPH?

 

Daň z přidané hodnoty si zasluhuje zvláštní pozornost. DPH je vlajkovou lodí reforem této koalice. Jistě si vzpomínáte, že zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % bylo zdůvodňováno tím, že se má vytvořit jakási rezerva na důchodovou reformu. Pan premiér Nečas vystupoval se slovy, že se to uloží na zvláštní účet, že se tyto příjmy neprojedí. Skutečně se tyto příjmy neprojedí, protože žádné nejsou. Proti plánu, kdy zvýšení o 4 % mělo do státního rozpočtu přinést 23 mld., se ukázalo, že přineslo jen jednu miliardu. To je totální výpadek, co se naplánovalo, se vůbec nenaplnilo.

 

Takže, co pro nás znamená zvýšení DPH? Jaké má důsledky? Zvýšení snížené sazby DPH na začátku minulého roku o 4 % vyvolalo inflaci, která dosáhla 3,3 %. Nejvyšší za poslední léta, i když pánové analytici z NERV prohlašovali, že se to v cenách téměř neprojeví.

 

 

A výsledek?

 

Tento extrémní nárůst inflace znamenal pokles reálných mezd a platů o téměř 2 %. Z celého konglomerátu vládních opatření vyšlo, že veřejné rozpočty tím nezískaly ani korunu. Takový je výsledek vládní politiky.

 

Nepřekvapuje, že ministr financí tyto věci příliš nezdůrazňuje. Zdůrazňuje jiné věci, ale je zajímavé, že vládu nezajímá, proč on nevybírá, co má.

 

Je samozřejmě jednodušší zvolit taktiku, že když se nevyberou příjmy, tak se začnou škrtat výdaje. Nikdo vloni nehonil ministra financí na zvýšení příjmové strany, tak se začalo škrtat. První škrtací balíček byl už v březnu, v rozsahu 23 mld., ale, pak potichu v průběhu roku se tento balíček vyškrtal ještě jednou. Takže mezi naplánovanými a skutečnými výdaji rozpočtu byl rozdíl 47 mld. korun. Toto je některými sdělovacími prostředky vydáváno za obrovský úspěch. Je ovšem potřeba vědět, že tyto škrty nejsou zadarmo a jsou někde vidět. O těch 47 mld. se snížila poptávka. Nejenom o ně.

 

 

Přitom rozpočet na rok 2012 byl už sám o sobě restriktivní...

 

Ano. Měl snížit deficit roku 2011 - 142 mld. na 105 mld. v roce 2012. Už to znamenalo snížení poptávky o 37 mld. K těm musíme připočítat 47 mld. balíčkových opatření v minulém roce a jsme na 84 mld. snížené poptávky. Ta reprezentuje pokles hrubého domácího produktu (HDP) o více než 2 %. Podtrženo a sečteno, krize, v níž se nacházíme, kdy HDP za rok 2012 poklesl minimálně o 1,5 %, je způsobena restriktivní politikou této vlády a nikoho jiného. Důsledky se projevují v růstu nezaměstnanosti, která se nebezpečně blíží 10 %, a v poklesu reálných mezd a vůbec životní úrovně obyvatelstva. To bohužel bude pokračovat. A projevuje se to i v růstu skrytého deficitu různých resortů.

 

Jestliže analytici našeho největšího obchodního partnera, Německa, hodnotí rok 2013 nadějně, Německo se pravděpodobně vyhne ekonomickému poklesu, mohu zodpovědně říci, že České republiky se to v žádném případě týkat nebude. Trendy, nastartované v letech 2012 a 2011, pokud se v nich bude pokračovat, a ono se pokračovat bude, znamenají, že se ekonomika bude dále propadat. Budou se propadat reálné příjmy obyvatelstva, ať už pracovní nebo sociální. Speciálně u důchodců, kde se redukuje valorizační schéma.

 

 

Vláda prý chystá prorůstová opatření...

 

Voláme po nich už dlouho. Vláda se nakonec po různých roztržkách dohodla se zaměstnavateli a sepsali nějakých 80 bodů ekonomického růstu. Ale ve skutečnosti ta opatření nemají s ekonomickým růstem mnoho společného. Navíc jsou vedena představou, že se do něčeho kopne, něco se někde utáhne a sám od sebe se narodí ekonomický růst. Vycházejí z toho, že se udělají opatření, ale nedá se na ně ani koruna. Tak to nechodí ani v životě, ani v ekonomice. Jestliže nic neinvestujete, tak vám to nic neporodí. Nula od nuly pojde, jak se hezky česky říká. Takže ta snaha, která ze strany podnikatelů byla vedena dobrými úmysly a ze strany vlády spíše aby zastřela negativní dopady její politiky na ekonomický růst, a tvářila se, že přece ona taky něco vytváří, je předem odsouzena k neúspěchu. ČMKOS svůj názor vyjádřila ve Vizi ČMKOS, kterou vláda odmítla. Ale problém není v tom, že se budeme přetahovat o nějaká opatření. Problém je, že ekonomika nepočká. Nepočká, až se někdo vzbudí. Nepočkala ani v roce 2008, 2009, kdy začínala krize a na poslední chvíli se hledala tzv. prorůstová opatření, když se předtím říkalo, že žádná krize není. Nepočká ani teď.

 

 

Podaří se nastartovat hospodářství alespoň letos?

 

Od této vlády žádná prorůstová opatření nemůžeme čekat. Čekat od ní můžeme jen restrikci a zatlačování ekonomiky dále do poklesu. Když vláda v ekonomické depresi dělá restrikci, je to jen přilévání oleje do ohně. A to, co signalizuje státní rozpočet, je výsledkem. Neplní příjmy, neplní výdaje, ničí ekonomiku a i rozpočty krajů a obcí. Ta slavná DPH ve skutečnosti způsobila, že rozpočty krajů mají o 5 mld. méně na straně příjmů, přičemž samozřejmě musely v jimi řízených organizacích, jako jsou nemocnice, školy, kulturní zařízení, domovy důchodců, platit vyšší DPH. Tyto organizace jsou konečným spotřebitelem, takže mají mnohem vyšší výdaje a o 5 mld. nižší příjmy. Pan Kalousek se chlubil, že oproti roku 2011 vybral asi o 7,5 mld. více, když zvednul sazbu o 4 %. Ve skutečnosti je to na úkor místních rozpočtů. Je to jen pumpování z jedné kapsy do druhé. Z hlediska veřejných rozpočtů jako celku, tzn. nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů, zdravotního pojištění, rozpočtů jednotlivých fondů atd. má zvýšení DPH bohužel negativní ekonomické dopady. Lze to jasně spočítat.

 

 

Copak to páni ministři nevidí?

 

Současná vláda – jak už bylo mnohokrát řečeno – nemá hospodářskou politiku odpovídající současnému stavu ekonomiky a zjevně si ho ani není vědoma. Vládní politici sice mohou obyvatelstvu vysvětlovat, že se mu daří nejlépe v dosavadní historii, ale už nemají dostatek frází, aby mu dokázali vysvětlit, proč současně roste nezaměstnanost, zcela nezpochybnitelně roste chudoba a sociální vyloučení části populace, proč narůstá řádění exekutorů, počet dražeb majetku a počet těch, kteří ztrácejí střechu nad hlavou… Proč »prosperující« ekonomika zaznamenává soustavný pokles jak průmyslové, tak stavební výroby atd.