Vystoupení Ing. René Čípa v PS ČR ke smlouvě CETA

20.01.2017 07:14

CETA

 

 

V úvodu mého vystoupení mi dovolte malé podivení. Tuto smlouvu projednáváme totiž naprosto nelogicky předčasně! Tuto smlouvu mezi Evropskou unií a Kanadou projednáváme ještě před tím, než jí projedná Evropský parlament…Proč nepočkáme, jaké stanovisko Evropský parlament k této smlouvě zaujme? Obáváte se snad, že by tato smlouva nemusela být v tomto funkčním období schválena, pokud by se čekalo až na výsledek jednání Evropského parlamentu???.... A je vůbec v zájmu našich občanů, aby tato smlouva byla našim parlamentem ratifikována???…Nebudu už dále spekulovat a tak přejdu k věcným problémům této smlouvy.

         Tato smlouva o strategickém partnerství je řekněme před-přípravou pro smlouvu CETA, která jde špatným směrem a lze jí považovat za velmi kontroverzní, neboť už její vznik a tajné vyjednávání se zástupci velkých korporací a nikoliv občanské společnosti nelze považovat za standardní postup. Celá věc je o to nelogičtější, že sama smlouva CETA má ve svém názvu slovo komplexní a přitom ani v Evropském parlamentu, se nemohou všechny výbory k této smlouvě komplexně vyjádřit. Já osobně i klub KSČM zde v Poslanecké sněmovně budeme určitě požadovat přítomnost resortních ministrů při projednávání konkrétních kapitol této smlouvy a její projednávání ve všech relevantních výborech, kterých se tato smlouva dotýká. Pane ministře, položím  Vám otázku, jaký význam by pro Vás mělo schválení této smlouvy o strategickém partnerství, bez případného dalšího schválení tisku 1000, což je samotná CETA???  Neztratila by tím tato smlouva o strategickém partnerství vlastně důvod svého vzniku? Myslím, že tvářit se, že toto je jedna samostatná a svébytná smlouva a CETA úplně jiná smlouva je dosti zpochybnitelný postoj.

Co nám tato smlouva nabízí a nenabízí? …. Nenabízí ochranu práv pracujících a přírody a místo toho nám nabízí mezinárodní arbitráže, posílení moci nadnárodních korporací a ohrožuje práva zaměstnanců. Smlouva dává také nadnárodním firmám právo žalovat vlády za ochranu lidí a životního prostředí. Ve hře stále zůstává také možnost kompenzací za budoucí ušlé zisky při změně politiky vlády, tudíž i proti svobodné vůli lidí vyjádřené ve volbách. Arbitrážní systém ICS představuje vlastní pojetí práva, kdy velké firmy mohou žalovat státy, avšak státy, odbory nebo nevládní organizace nemohou žalovat tyto velké firmy kvůli poškození práv zaměstnanců, spotřebitelů nebo životního prostředí. Navíc tento systém je diskriminační, protože ICS mohou využít pouze zahraniční společnosti. Stejně tak ochrana práv pracujících a životního prostředí zůstává ve smlouvě CETA jen v obecné podobě a deklaracích bez možností jejich vynucení. To je ostře v kontrastu s právy investorů.

Dále je nutné vzít také v potaz, že tato smlouva má mnohem větší dopad než jen ten, o kterém jsem již hovořil. Jde například i o oblast autorských práv. Znění velké části ustanovení týkajících se autorských práv a jejich vynucování je téměř totožné s těmi, jež obsahovala Evropským parlamentem zamítnutá kontroverzní dohoda ACTA.

 

CETA je dnes jakýmsi záložním plánem, jak umést cestu ještě kontroverznější smlouvě TTIP, neboť jsou si z velké části podobné. Tato známější a také potají připravovaná smlouva mezi EU a USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství je veřejnosti již poměrně známá a budí natolik silné kontroverze, že její rychlé schválení se oddaluje, k čemuž zřejmě přispěje i volba Donalda Trumpa prezidentem Spojených států Amerických.

        

Ve svých principech se CETA neliší od smlouvy TTIP. I v tomto případě se jedná o velmi rozsáhlý dokument, který jde daleko nad rámec pouhé snahy o snížení cel a tržních bariér. CETA obsahuje celou řadu nebezpečí a problematických míst díky kombinaci tří složek, které jsou kritizovány i u smlouvy TTIP: 1/regulatorní spolupráce, 2/nezvratná či velice obtížně odvolatelná deregulace a privatizace a za 3/ zavádění zvláštních arbitrážních soudů pro nadnárodní společnosti.

Kombinace těchto tří prvků může vést k ohrožení zdraví spotřebitelů a práv zaměstnanců, stejně jako narušit jakoukoli snahu o pozitivní řešení globálních klimatických změn.

Princip regulatorní spolupráce má vytvořit nadnárodní orgán, který bude posuzovat všechny plánované regulace ať už na úrovni EU nebo na úrovni jednotlivých států, a to jedním zásadním hlediskem: zda navrhovaná regulace není nadbytečná překážka pro podnikání. Národní státy tak budou čelit enormnímu tlaku na přijetí takového rozhodnutí, které tento orgán vydá, neboť se bude jednat o mezinárodně přijatelný kompromis, popř. mezinárodně nepřijatelnou regulaci. Národním státům se tak sníží a zkomplikuje pravomoc regulovat dle zájmu svých občanů.

Dosud nezodpovězená, ale o to zásadnější je otázka tzv. transitivity principle smlouvy NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu). Kanada je totiž jedním z účastníků této smlouvy a je tedy otázkou, zda by se díky smlouvě CETA nestala také EU součástí této volno tržní zóny, která mimo jiné zahrnuje také Mexiko. Tamní mzdová úroveň by se tak dostala do přímé konkurence s tou evropskou. Ze zkušenosti lze počítat s tím, že nepůjde o zvyšování mezd v Mexiku, ale naopak o tlak na snižování těch evropských. To by v souvislosti s probíhající snahou odborů o pravidelné zvyšování ceny práce v ČR bylo přesně opačným pohybem, než který je potřeba podporovat…… 

 

Jednoznačně tedy doporučuji vyčkat na výsledek hlasování o této smlouvě v Evropském parlamentu, co tímto také procedurálně navrhuji.

 

 

 

 

Procedurální návrh:

Přerušit projednávání tohoto tisku do výsledku hlasování v Europarlamentu,.