Vystoupení na Vratimovském semináři - 2. část
Mezinárodní komunistické a dělnické hnutí (2. část)
Vývoj po 2. světové válce.
Solidarita KaDS se projevila již v průběhu války – mnozí vedoucí činitelé KS v SSSR našli útočiště. Rok 1945 přinesl nový vzestup socialistických revolucí; nebývale vzrostla autorita komunistických stran, které byly páteří protifašistického boje. V poválečných letech se v řadě západoevropských zemí staly vedoucí politickou sílou (Francie, Itálie). Poválečné uspořádání Evropy určily dohody mezi vítěznými mocnostmi, podepsané na konferenci v Jaltě r. 1945. Sovětský svaz, využívaje možností, jež mu zaručovalo mezinárodní právo, pomáhal národům východní Evropy v osvobozeneckém boji od pozůstatků feudalismu a od kapitalistického vykořisťování. R. 1949 zvítězila socialistická revoluce v Číně. Čína se současně stala i nezávislou Čínou. V následujícím desetiletí zvítězil
socialismus ve Vietnamu, v Koreji, na Kubě a o něco později i v Laosu. Všude tam byl spojen boj za socialismus a za státní nezávislost.
Solidarita se nezbytně přetavila v širokou materiální (i lidskou) pomoc v korejské válce (1950 – 53). Účast čínských dobrovolníků v občanské válce, která byla v případě Koreje válkou za definitivní ukončení japonské koloniální nadvlády, byla rozhodující pro zastavení nové americké strategie globální nadvlády. Korea je dodnes rozdělena na severní část (KLDR) a jižní část (Korejská republika), na jejímž území zůstala americká vojenská základna vyzbrojená jadernými zbraněmi. Příklad socialismu je však na korejském poloostrově zkreslován ekonomickým zaostáváním KLDR, způsobeným enormními výdaji na budování vlastní armády. Přesto je solidarita bratrských stran s tamním režimem nadále nezbytnou složkou mezinárodní solidarity proti imperiální politice USA.
Významněji vynikla solidarita MDKH s bojujícím Vietnamem. Po ukončení 2. světové války došlo na indočínském poloostrově k ukončení japonsko – francouzské okupace. 2. září 1945 vyhlásil Ho Či Min na hanojském náměstí vznik Vietnamské demokratické republiky. V prosinci téhož roku se však francouzská armáda do Vietnamu vrátila. Boji vietnamského lidu poskytovalo od samého počátku MDKH výraznou materiální, morální a právní pomoc. Tato etapa boje za národní osvobození skončila v roce 1953 porážkou francouzské armády v bitvě u Dien Bien Phu. Země však zůstala rozdělena; na území jižní části bylo vyhlášeno ustavení Vietnamské republiky pod loutkovou vládou Ngo Dinh Diema, podporovanou USA.
Boj vietnamského lidu za definitivní osvobození celé země pokračoval. Na straně bojujících občanů jižního Vietnamu byla rozhodující sílou účast oddílů severní části – VDR. USA pod tlakem nepříznivého vývoje využily tzv. tonkinského incidentu (1964) k vojenské agresi proti VDR. Vůli vietnamského lidu po dosažení jednoty země to však nezlomilo. Válka, která způsobila vietnamskému lidu enormní lidské (asi 3 mil. mrtvých) a materiální ztráty, skončila v r. 1975 porážkou jihovietnamské armády a úprkem intervenčních jednotek USA z osvobozeného Saigonu.
Václav Jumr, Vratimovský seminář 2012
Úvodem k základním otázkám ekonomie.
V mnoha dílech, učebnicích, statích aj. se lze seznámit se základními a dalšími otázkami, které zkoumá a řeší ekonomie, která je nejobecnější ekonomickou vědou a východiskem pro navazující ekonomické discipliny. Například je nezbytná pro teorii hospodářské politiky, veřejnou ekonomii, ekonomickou statistiku, aplikované ekonomie apod.
Ekonomie je rozdělována do dvou oblastí:
-mikroekonomie, která se zabývá chováním jednotlivých ekonomických jednotek, jako jsou firmy, domácnosti, vlastníci kapitálu, investoři, banky a další, studuje fungování dílčích trhů (trh výrobků a služeb, trh práce, trh kapitálu nebo přírodních zdrojů),
-makroekonomie, která zkoumá ekonomiku jako celek, např. celkovou produkci státu, celkovou zaměstnanost, inflaci , státní rozpočet, veřejný dluh aj.
Pro bližší seznámení se s ekonomickými otázkami je nezbytné nejdříve věnovat pozornost makroekonomickým veličinám (agregátům), které měří celkový ekonomický vývoj země. Nejpoužívanějšími veličinami jsou:
-Hrubý domácí produkt (HDP),
-Hrubý národní produkt (HNP)
-Čistý domácí či národní produkt (ČDP,ČNP)
Hrubý domácí produkt (veličina používaná v ČR) je součtem peněžních hodnot (hodnot vyjádřených v cenách) konečných (finálních) výrobků a služeb (to je výrobků materiální povahy, jako např. chléb, máslo, stroje, počítače, i nemateriální povahy, např. divadelní představení, právní pomoc, ošetření v nemocnici aj.), vyprodukovaných během jednoho roku výrobními činiteli umístěnými v dané zemi, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem těchto činitelů (zda to jsou Češi, Němci, Rusové, Francouzi či jiní).
Hrubý národní produkt je součtem peněžních hodnot finálních výrobků a služeb, vyprodukovaných během jednoho roku občany daného státu, ať již je vyprodukují na území daného státu nebo státu jiného.
Čistý domácí nebo národní produkt odečítá od HDP či HNP opotřebení kapitálu (amortizaci).
Je důležité si uvědomit rozdíl mezi nominálním a reálným hrubým domácím produktem. Nominální HDP je vypočten v běžných cenách, to je cenách, které převládají na trhu v době jeho výpočtu, zatímco reálný HDP je vypočten ve stálých cenách, to je cenách očištěných od změn. (Za základ se berou ceny stanoveného roku a k nim se propočítávají ceny následných let). Reálný HDP vyjadřuje skutečný ekonomický růst, nominální nikoliv, protože ekonomický růst je ovlivněn například aktuálním zvyšováním cen.