Vystoupení předsedy ÚV KSČM V.Filipa na 19. zasedání ÚV KSČM

23.04.2012 08:16

 

Vystoupení předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na 19. zasedání ÚV KSČM.

Je evidentní, že Česká republika připomíná svým způsobem zemi, která je na vrcholu krize. A to zejména krize politické. Jen co doznělo usmiřování vládní koalice, během dalších dvou dnů vyvrcholila nová vládní krize rozštěpením klubu Věcí veřejných, tedy třetí koaliční strany, a vláda opět řeší, jestli zůstane nebo nezůstane. To samozřejmě nemá vliv na případné hlasování o důvěře, protože, jak ti, kteří odešli z klubu VV a chtějí mít klub deseti lidí, tak ti, kteří v něm zůstali, říkají, že v každém případě budou podporovat vládu. A to říkají i ti, kteří odešli z klubu ODS – buď dobrovolně, nebo byli vypuzeni. To je realita spíše parlamentní než společenská.
 
Společenská realita je jiná. Všichni, kteří se v sobotu zúčastnili demonstrace proti vládě, vědí velmi dobře, že oproti demonstraci před 11 měsíci – v květnu 2011 – tato demonstrace byla třikrát silnější. Zmiňujeme to ostatně v našem stanovisku. Je evidentní, že společenská situace se v ČR ještě více vyhrotila. Reakce předsedy vlády na tuto demonstraci byla typická pro všechny pravicové představitele buržoazních států. Nevím, jak jinak to nazvat. Protože oni přece budou pokračovat ve svých deformách dál, nesleví ze svých tzv. krizových opatření a vyřeší onu krizi úsporami tak, až vyženou všechny lidi na ulici. Je tedy zřejmé, že vláda ztratila nejen soudnost, nejen schopnost vnímat potřeby občanů ČR, ale že není schopna reagovat ani na jasné podněty z ekonomické sféry. Na podněty, které vznikají v jejich oblíbeném tržním prostředí. A už vůbec nejsou schopni reagovat na to, jak se tváří jejich trvale skloňované burzovní trhy a akciové trhy nejen v Praze na burze, ale v celém světě. Česká republika je v tak hluboké krizi, v jaké ještě od roku 1989 nebyla.
 
To samozřejmě postihuje velkou většinu lidí. Když jsme upozorňovali v roce 2007 a 2008, že tzv. úsporné balíčky, respektive Topolánkův batoh přivede ČR nikoliv k řešení krize, ale k jejímu prohloubení, tak jsme byli označováni za extrémisty, až jsme si vysloužili nejen sledování zpravodajskými službami a Policií ČR, ale byli jsme označeni za ty, kteří vidí všechno černě. Přece ona neviditelná ruka trhu to vyřeší lépe než jakýkoliv jiný ekonomický model. Ukázalo se, že nikoliv teoretikové neoliberalismu mají pravdu, ale že mají pravdu ti, kteří vnímají společenskou realitu, že mají pravdu ti, kteří tvrdí, že celý neoliberální model se přežil.
 
Krize se prohloubila, zasáhla nikoliv jen nejnižší příjmové vrstvy, zasáhla i vrstvy střední, a došlo - nebojím se to říci - k pauperizaci, jak říká marxistická teorie, velkých skupin obyvatelstva. Mnozí lidé zchudli natolik, že nepatří již ani do té oblíbené zmíněné střední třídy, tedy alespoň podle našich vládních představitelů, ale stali se příslušníky zchudlé většiny české společnosti. Na čí úkor však zchudla většina české společnosti? Na úkor bank, které dále vybírají nesmyslné poplatky, dál zvyšují své zisky, a tyto zisky transferují z České republiky jinam, aby si jejich vlastníci řešili vlastní krizi na úkor občanů ČR. To je realita. A nedělají to jen bankéři. Dělá to i část velkého průmyslového kapitálu, která dospěla do stádia, kdy není schopna řešit svými postupy a ze svých zisků společenskou situaci v jejich vlastních mateřských zemích.
 
Proto většina světa – a i ČR – je v krizi. Nejsou to ale všechny státy světa a my se musíme dívat tam, kde určité řešení nabízejí. Ať už jsou to státy, které vedou komunistické strany, jako je Čína, Vietnam, Kypr, Jihoafrická republika, ale nově i Laos či Venezuela a další státy. A můžeme se dívat i na další země, které jsou v rozvoji a nepřijaly tento model, jenž vede k zmíněné hluboké krizi. V tomto ohledu jsme v situaci – pokud ji máme správně hodnotit, že je třeba předložit nové řešení ekonomické a společenské situace v ČR.
 
Nejsme odpovědní – tedy KSČM – za všechny problémy světa, proto musíme řešit to, co zajímá občany ČR. Máme totiž i vynikající příležitost. KSČM tím, že svolala sjezd na květen letošního roku, si v podstatě vytvořila podmínky, aby mohla své základní dokumenty projednat ve velice široké diskusi, mohla posoudit a předložit občanům ČR návrhy na konkrétní řešení, a to v době, kdy lidé naslouchají. Je tedy na nás, abychom jednotlivé materiály posoudili, řekli si, jestli mají ten základní směr. Je tedy na nás, abychom řekli, co chceme udělat, jakým způsobem budeme reagovat na výzvy, které ze společnosti zároveň vycházejí.
 
Je také jasné, že svolání sjezdu má i druhou výhodu. Tj. že v případě předčasných voleb jsme schopni na nejširším možném základě, na základě delegátů sjezdu, posoudit z politického programu vzešlý případný volební program KSČM a také ty kroky, které by komunisté dělali, kdyby měli jinou odpovědnost za vývoj v ČR. To je zásadní. Využijme této výhody a pokusme se věcně diskutovat nad sjezdovými materiály.
 
Nejde o hnidopišství v té nebo oné větě. Jde o to, jestli jsme si zachovali dál nejen tvář, ale zejména směr. Jestli jsme komunistickou stranou 21. století, jestli jsme těmi, kteří z levicových pozic, z pozic solidarity, z pozic rozvoje společnosti, ale i z pozic práva na rozvoj každého občana, které je jedním ze základních lidských práv, jakož i jiných práv – například svobody – jsme schopni říci, jestli naše řešení jsou přijatelná pro sjezd, ale i pro většinu společnosti. Jestli nám s takovým programem většina společnosti uvěří, jestli ho vezme za svůj, a jestli v tom boji za změnu společenské a ekonomické situace v ČR budeme sami, případně s několika málo spojenci, nebo jestli budeme moci přijmout podporu většiny obyvatel ČR. To je základní otázka, základní smysl a cíl našeho jednání. Získat pro náš program nejen členskou základnu, nejen sympatizanty, které máme, ale mnohem širší kolektiv lidí, kteří kdysi, ještě před dvěma lety, hlasovali pro jiné politické strany a vyslovovali se pro jiné směřování ČR. Teď hluboce zklamáni tím, co se tu odehrává poslední dva roky, lidé mění své názory a jsou schopni a ochotni také naslouchat našim názorům, našim řešením, a podporovat je.
 
Co nás tedy čeká? Čeká nás nejen schválení předložených dokumentů, ale zároveň vytvoření konkrétních postupů z těchto materiálů, postupů, které budou znamenat také předložení návrhů zákonů Poslanecké sněmovně a jejich prosazení v celém parlamentu – ve sněmovně i v senátu. Bude to znamenat také předložení návrhů na řešení v jednotlivých krajích tak, aby se situace změnila, abychom s nedostatkem prostředků, které tu zanechává 22leté vládnutí neoliberálů, byli schopni obrátit ekonomickou situaci krajů, obcí a zejména občanů.
 
Ty soudruhy, které budeme schvalovat na vedoucí kandidáty do krajských zastupitelstev, ty, které budeme schvalovat jako kandidáty do senátu, musíme podrobit určitým způsobem zkoumání, jestli jsou připraveni nejen osobnostně. Jestli jsou schopni čelit velkému náporu, který z takové funkce vyplývá. Ale také jestli jsou schopni prosadit názory, které bude KSČM jako celek, jako politická strana, prosazovat dál v celé společnosti. Není to nijak jednoduchý úkol, protože z politického usnesení je třeba místo řečí vytvořit konkrétní bod, za kterým půjdeme, který budeme prosazovat, který bude buď usnesením zastupitelstva, nebo zákonem, nebo konkrétním postupem v občanské společnosti. Už nestačí o tom mluvit. Už nestačí říci, že jsme si vytvořili předpoklady například tím, že jsme iniciovali vznik Spojenectví Práce a Solidarity. Už je potřeba každý tento krok posoudit i v jednotlivých místech, okresech, městech, sehnat další lidi, kteří nás podpoří a kteří budou s námi jednotlivé úkoly plnit.
 
Čeká nás tedy mnohem složitější práce, než jenom vysvětlování občanům. Tato práce trvá, je prioritní, protože bez trvalé komunikace s občany ČR nebudeme schopni vysvětlit jednotlivé kroky, které mohou být, a také budou, velmi dramatické. Ale na druhou stranu, prioritou je ne mluvit, ale konat. Buď organizovat – a řeknu nejbližší cíl – prvomájové demonstrace – tak, aby lidé pochopili, jaký máme program, co chceme dosáhnout a s kým to chceme udělat. Stejně tak je potřeba využít všechny možnosti, které se nám naskýtají, ať již jde o oslavy výročí vítězství 9. května, ať už jde o další akce, které KSČM uspořádá, abychom nejen představili své kandidáty a svůj program, ale abychom také ukázali, čeho jsme dosáhli, čemu jsme zabránili a jaký bude náš následující krok.
 
Z politického programu budeme muset v odborném zázemí naší strany vytvořit kvalitní a kvalifikované návrhy na řešení jednotlivých oblastí české společnosti. Ať už jde o návrhy daňové, návrhy změny orientace ekonomiky, návrhy na změny ve školství, zdravotnictví, soudnictví apod. Česká republika je prolezlá korupcí. A já děkuji všem, kteří se jí nenechali zasáhnout. Děkuji těm, kteří stáli ve velmi odpovědných funkcích v Karlovarském kraji, v Moravskoslezském kraji i v dalších krajích a městech, že byli schopni všem těm svodům odolat a nejsou na seznamu těch, kteří by byli trestně stíháni, odsuzováni, a o kterých by kolovaly zvěsti, jaké kolují o současné vládní koalici. Děkuji všem těm, kteří zvládli své funkce a kteří znovu kandidují do funkcí v krajských zastupitelstvech. Děkuji také těm - zejména odpovědným předsedům a funkcionářům okresních výborů - kteří sehnali nové kandidáty, protože budeme schopni v mnohem vyšší kvalifikační struktuře předložit návrhy jednotlivých kandidátních listin tak, abychom mohli být úspěšní.
 
Loni jsme na plenárním zasedání ÚV hovořili o tom, že je tady bod zlomu a že KSČM má před sebou mnoho úkolů, aby toho bodu zlomu využila ve prospěch změny politické situace. Někteří z nás tvrdili, že se nedočkáme předčasných voleb, až v roce 2014. Ano, i tak to může být. Ale to nemění nic na tom, že KSČM musí být připravena. I na tom, že ve středu bude třeba rozpuštěn parlament, že za 60 dní budou volby a my budeme stát před tím, že svoláme mimořádné jednání VV posílené o předsedy krajských rad, že případně svoláme mimořádné jednání ještě tohoto ÚV před sjezdem a posoudíme kandidátní listiny a schválíme volební program na případné červnové volby. I na to musíme být připraveni. A já jsem rád, že na to většina okresních výborů i krajských rad připravena je. Nebude to nic jednoduchého, i když volby nebudou a budou odloženy na říjen nebo, jak tvrdí ti, co si myslí, že všechno tu řídí jeden člověk z Hradu, na únor příštího roku. Samozřejmě – variant je mnoho, ale já jsem přesvědčen, že KSČM má přesto usilovat o jednu z variant a tu se má také pokusit splnit, i když na to nemá vlastní sílu. Tj. aby volby byly co nejdříve, aby totální krize, která je v ČR, skončila co nejdříve, aby neschopnost vládní koalice byla nahrazena schopností jiných, kteří jsou připraveni změnit tvář, politickou mapu, ale také směřování České republiky konečně od škrtání k prosperitě a rozvoji.
 
 
Autor: Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČMZdroj: Mediální úsek ÚV KSČM

Diskusní téma: Vystoupení předsedy ÚV KSČM V.Filipa na 19. zasedání ÚV KSČM

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek