Z BŘEZNOVÉHO ZASTUPITELSTVA MĚSTA

Zastupitelstvo na svém březnovém zasedání projednalo celou řadu bodů, přičemž ve většině případů KSČM podpořila předložené záležitosti. Byly takto např. odsouhlaseny dotace na projekty v oblasti vzdělávání, volného času, kultury, tělovýchovy, sportu a také v dalších oblastech. Byly však také oblasti, kde muselo vedení města čelit aktivním dotazům a připomínkám komunistických zastupitelů, kteří byli opět velmi aktivní.

 

Zaměstnanost v průmyslových zónách

Zastupitelstvu byla předložena pravidelní informace o stavu projektů v ostravských průmyslových zónách, kde jsme upozornili na to, že materiály sice obsahují informaci o celkovém počtu zaměstnanců v jednotlivých zónách, ale že by pro správnou vypovídací schopnost měly obsahovat i informaci o podílu zaměstnanců z jiných zemí a také tzv. agenturních zaměstnanců, kteří obvykle pracují za mnohem méně jistých a výhodných podmínek než zaměstnanci kmenoví. Primátor sice přislíbil doplnění těchto informací, ale vzhledem k tomu, že je poskytují přímo jednotliví zaměstnavatelé, lze počítat, že touto cestou s k nim veřejnost nedostane.

 

Tibetská vlajka

Jako každým rokem byl projednávána žádost spolku Lungta o vyvěšení tibetské vlajky na budovu ostravské radnice. Diskuze k materiálu byla jako obvykle delší, než by si význam tématu pro město zasloužil, a byla poznamenána exhibicí zastupitele za Ostravak Vladimíra Poláka, který patří k nejnadšenějším stoupencům vyvěšování. Martin Juroška poukázal na farizejství celé kampaně a sdělil, že pokud by někdo chtěl hledat aktuální a skutečný symbol boje za lidská práva resp. jejich potlačování, mohl by jít např. o tureckou agresi proti Kurdům.

Předseda komunistického klubu Josef Babka pak m.j. připomněl, že dle platných předpisů jsou jasně určena pravidla pro vyvěšování vlajek a umísťování jiných symbolů na veřejné budovy, a navrhované vyvěšení tibetské vlajky do těchto pravidel nezapadá. Protinávrh KSČM, tedy aby vlajka vyvěšena nebyla, sice neprošel, ale stejně tak nebyl schválen ani návrh na vyvěšení.

 

Spojení Ostravských výstav a Ostravského informačního servisu

Již na konci minulého roku zastupitelé za KSČM tvrdě kritizovali návrh na sloučení společností Ostravský informační servis a Ostravské výstavy (hrad a Černá Louka).  Tato fůze byla totiž zcela nepřipravena, zcela neodůvodněna a z návrhu bylo více než jasné, že cílem je udělat dosadit do čela sloučené společnosti pana Šumberu (zastupitel za hnutí Ostravak).

Na březnovém zasedání se ukázalo, že kritika KSČM byla více než oprávněna, neboť původně schválený záměr byl zpracován tak nekvalitně, že by neumožnil nové společnosti uskutečňovat směnárenskou činnost, vyúčtovat získané dotace, čerpat ty dotace, které byly společnostem již poskytnuty, nebo o ně bylo zatím jen požádáno. Z toho je jasné, že vedení města je buď tak málo kompetentní, že nedokáže připravit profesionálně sloučení anebo že vidina rychlého získání postu (a vlivu na lukrativní plochy města) pro svého člověka jim již dočista zatemnila rozum.

Absurdní dotace soukromým školám na plavání

Zajímavý průběh mělo projednávání návrhu na poskytnutí dotací školám na financování nákladů na plavecký výcvik. Město již léta letoucí poskytuje městským školám, jejichž zřizovateli jsou městské obvody, příspěvek na plavání.

Plavání je však od aktuálního školního roku povinné. Je tedy současně povinností všech škol tuto výuku pro své žáky zabezpečit. Někoho moudrého na městě tak napadlo, že když město přispívá svým školám, mělo by přispívat i ostatním (soukromým, krajským či církevním).

Zatímco u jiných dotací (na cizojazyčnou výuku či na pobyty dětí v přírodě) je legitimní poskytovat dotace i školám jiných zřizovatelů, protože tyto dotace podporují něco, co školy nemusí dělat, tak v případě plavání se jedná o zásadní průlom, kdy bylo navrženo hradit soukromým a jiným školám to, co musí povinně zajišťovat. Zastupitelé KSČM tento návrh torpédovali a dosáhli stažení uvedeného materiálu z projednávání. Uvidíme, zda a v jaké podobě bude znovu předložen.

 

Nabytí průmyslových areálů v centru Ostravy

Na programu zasedání byl i nákup průmyslových areálů mezi Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic. Jedná se sice o rozvojově zajímavé pozemky, avšak významným nedostatkem materiálu bylo, že návrh smlouvy byl koncipován tak, že neobsahoval cenu za uvedené nemovitosti. Místo toho, zde bylo obsaženo ujednání, že smluvní strany budou bezpodmínečně akceptovat cenu určenou vybraným znalcem na oceňování nemovitostí.

To znamená, že jakkoliv vysokou cenu by takový znalec stanovil, takovou by město jako kupující muselo akceptovat a zaplatit. Samotný předkladatel Babinec (ANO) navrhl změnu, že město musí cenu nejprve akceptovat a následně klub KSČM navrhnul změnu, kde bylo explicitně řečeno, že cena musí být akceptována jedině hlasováním zastupitelstva města. Vznikla tak pojistka pro případ vysoké ceny, aby město z tohoto kontraktu mohlo vycouvat.

Přes tyto změny nakonec nebyl návrh přijat. Hnutí Ostravak, které jako koaliční strana s návrhem v radě města souhlasilo, se na zastupitelstvu k návrhu postavilo odmítavě a nepodpořilo jej. Následně pak tuto skutečnost využilo ve svém politickém marketingu, kde i komunisty obvinilo z toho, že se podílejí na snaze uzavřít pro město nevýhodný obchod. Takové tvrzení je lživé, protože to byl právě klub KSČM, který do smlouvy navrhl výše uvedenou pojistku. Od hnutí Ostravak se nejedná o nic překvapivého. Škoda, že stejně odhodlaně nebojovalo po bodu KSČM proti předražené koupit Jatek a Bauhausu, tedy de facto ruin, které město koupila za „velmi výhodnou cenu“ 80 mil. Kč.

 

 

Autobusy, laguny, koncepce…

Martin Juroška se v úvodu zasedání zeptal na problematiku zvažovaného nákupu poschoďových autobusů známých z ulicí Londýna jako Double-decker bus, a to zejména s ohledem na to, zda bude jejich provoz možný v centru Ostravy vzhledem k existenci trolejového a tramvajového vedení. Jak radní pro dopravu Semerák (Ostravak) tak i ředitel Dopravního podniku Ostrava sdělili, že autobusy budou moci přes centrum jezdit bez problémů.

Z naší strany padaly i další dotazy, např. na vynaložené náklady na zpracování tzv. strategických a akčních dokumentů, popř. podkladů k nim nebo na problematiku ostravských lagun.

MJ