Z činnosti Asociace důchodců odborářů při ČMKOS

05.04.2012 07:47

 

V rámci své bohaté činnosti připravuje Asociace důchodců odborářů (ADO) již IX. konferenci na 14. května 2002, na které bude kromě hodnocení dosavadní činnosti projednávat i koncepci na další 4 roky. Zvláštní pozornost bude věnována postavení důchodců ve společnosti, otázkám valorizace důchodů, problémům života důchodců v různých oblastech života. Rovněž byla připravena metodika pro odborové svazy a základní organizace svazů k jejich činnosti pro významnou část důchodců odborářů, ke které se vrátíme v příštím čísle Bulletinu. Konference se zúčastní čtyři delegáti za náš svaz z organizací, které mají bohaté zkušenosti s touto problematikou a projevily zájem o tuto činnost. Z nich navrhla výkonná rada OS dva zástupce do výkonného výboru.

Obdrželi jsme již výsledky průzkumu ADO, na kterém se podílely mnohé naše organizace. Dáváme je tedy k dispozici nejen pro potřebu důchodců, ale také k zamyšlení ostatním.

Asociace důchodců odborářů při Českomoravské konfederaci odborových svazů uskutečnila koncem roku 2001 a začátkem roku 2002 již šestý průzkum o sociální situaci důchodců. Průzkum byl proveden formou dotazníků. Na průzkumu se podílely Kluby důchodců při ZO OS, odborové svazy a při jeho realizaci řada důchodců odborářů. Průzkum organizovala skupina odborníků ADO.

Celkem došlo 1203 dotazníků ze všech krajů České republiky. Dotazníky byly vyplněny jak starobními, tak i invalidními důchodci, muži i ženami různého věku. Výsledky průzkumu jsou tedy plně reprezentativní.

Průzkum ukázal, že názory důchodců o své současné sociální situaci jsou v podstatě stabilní a že se mění jen nepatrně.
Na otázku "Stačí Vám starobní (nebo invalidní) důchod na pokrytí Vašich základních životních potřeb" stále odpovídá v našich průzkumech zhruba polovina důchodců, že stačí:

 

stačí

nestačí

v roce 1998

49,8 %

50,2 %

v roce 2000

49,4 %

50,6 %

v roce 2002

50,8 %

49,2 %


Stejně jako v předcházejících letech ale řada důchodců, kteří sdělili, že jim důchod stačí, poznamenala, že "musí stačit", nebo že jim "nic jiného nezbývá" apod. Proto zároveň na otázku "Musíte svoje potřeby v současné době omezovat" odpověděli, že musí. Přitom počet důchodců, kteří musí svoje potřeby omezovat, se oproti předcházejícím letům mírně zvýšil:

 

1998

2000

2002

nemusím

14,1 %

14, 3 %

10,4 %

musím částečně

63,5 %

62,3 %

65,7 %

musím výrazně

22,4 %

23,4 %

23,9 %


Důchodci, kteří uvedli, že musí svoje potřeby omezovat, pochopitelně nejvíce omezují potřeby, které nejsou k životu přímo nezbytné.

Proto 68,8 % důchodců omezuje uspokojování svých kulturních potřeb, tj. návštěvu kina, divadla, nákup novin, knih apod., ale 62,8 % důchodců i nákup nových oděvů a bot a 60,9 % důchodců nákup nových předmětů dlouhodobé spotřeby, tj. televizorů, chladniček apod. Bohužel ale řada důchodců se musí omezovat i při nákupu potravin (30,9 % důchodců).

Pokud jde o názory důchodců na svoji budoucí sociální situaci, tak stejně jako v předcházejícím průzkumu, většina důchodců se domnívá, že se jejich životní úroveň v roce 2002 ještě zhorší: 

 

2000

2002

zlepší

4,9 %

3,9 %

zůstane stejná

23,2 %

27,8 %

zhorší

58,2 %

49,0 %

neví

13,7 %

19,3 %


Zajímavé je, jak důchodci hodnotí výsledky práce současné vlády ČR od posledních voleb. Kladně je hodnocena práce vlády v oblasti ekonomiky, neboť 46,4% důchodců se domnívá, že od posledních voleb, tj. od poloviny r. 1998, se v této oblasti situace zlepšila. Zlepšení v oblasti životní úrovně důchodců vidí 19,5 % důchodců. V ostatních oblastech je ovšem podle názoru důchodců zlepšení jen nepatrné. Jenom 3,9 % důchodců se domnívá, že došlo ke zlepšení ve zdravotnictví, 1,5 % důchodců v oblasti bydlení, rovněž 1,5 % důchodců v oblasti dopravy a 1,9 % důchodců ve školství. Čtvrtina důchodců (25,3 %) se domnívá, že se současné vládě ČR od posledních voleb nepodařilo zlepšit situaci v žádné oblasti společenského života.

Jenom 19,6 % důchodců uvedlo, že vedle důchodu má ještě nějaký další příjem (71,4 % z vedlejší pracovní činnosti, 8,7 % z podnikatelské činnosti a 19,9 % z jiných zdrojů - z pronájmu nemovitostí apod.). Vzhledem k tomu, že tedy pro většinu důchodců (podle průzkumu 80,4 %) je starobní nebo invalidní důchod jediným zdrojem příjmu, je logické, že důchodce zajímá jeho výše. Na otázku "Kolik % z průměrných hrubých pracovních příjmů by měly činit průměrné starobní důchody" důchodci v průměru uvedli, že by měli činit 67,5 %. Toto přání důchodců je ovšem nereálné, neboť podle údajů MPSV činila relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě v roce 2001 43,1 % a v posledních letech nejvíce v roce 1991 55,3 %.

Jelikož se v současné době připravuje důchodová reforma, bylo důchodcům v této souvislosti položeno několik otázek.

Důchodce samozřejmě především zajímá způsob valorizace důchodů. Valorizovat důchody by si přálo
- podle růstu spotřebitelských cen domácností (jako v podstatě doposud) 14,7 % důchodců
- podle růstu životních nákladů důchodců 13,6 % důchodců
- v závislosti na růstu průměrných mezd 9,9 % důchodců
- jak v závislosti na růstu životních nákladů důchodců tak i mezd 41,8 % důchodců
- neví 20,0 % důchodců

Přitom by chtělo provádět valorizaci
- tak jako dosud, tj. po dosažení určitého % růstu spotřebitelských cen 26,8 % důchodců
- pravidelně 2x ročně 62,0 % důchodců
- neumí posoudit 11,2 % důchodců

Na otázku, jaký systém důchodového zabezpečení by se měl zavést, skoro polovina důchodců (47 %) sdělila, že to neumí posoudit. Jenom 3,5 % důchodců by souhlasilo se systémem povinného kapitálového spoření. Většina důchodců, tj. 31,9 % by ponechala v platnosti dosavadní tzv. sociální systém důchodového pojištění a 17,6 % by zavedla nový systém zaměstnaneckého penzijního připojištění.

Nejvyšší položkou ve výdajích důchodců jsou výdaje za služby spojené s bydlením (výdaje za nájemné, topení, vodné a stočné, elektřinu, plyn, odvoz odpadu a ostatní, komunální služby, včetně výdajů za telefonní služby, rozhlas a televizi). Průzkum ukázal, že výdaje na bydlení z celkových výdajů domácností činily v průměru 44,9 %. V roce 2000 důchodci uváděli průměr 40,7 %. Rovněž průměrné měsíční náklady na bydlení v domácnostech důchodců za poslední dva roky vzrostly: - v roce 2000 3101 Kč
- v roce 2002 3453 Kč

Nejvyšší měsíční náklady na bydlení v domácnosti důchodců jsou podle výsledků průzkumu v Praze 4005 Kč.

Odpovědi na otázku "Kolik jste v r. 2001 vynaložili na svou zdravotní péči, tj. na přímé platby za zdravotní péči a léky" ukázaly, že výdaje na zdravotní péči opět vzrostly. Ukazují to výsledky průzkumu ADO v minulých letech.

1997

1513 Kč

1998

1737 Kč

1999

2208 Kč

2001

2546 Kč


Vzhledem k tomu, že v dubnu 2002 se bude konat III. sjezd ČMKOS, byly položeny důchodcům dvě otázky, týkající se jejich názoru na činnosti odborů. Na otázky vůbec neodpovědělo 32 % důchodců. Je to pochopitelné, což vyplývá z toho, že dotazníky vyplňovala i řada důchodců, kteří nejsou odborově organizovaní a práci odborů nemohou dobře posoudit. Důchodci, kteří odpověděli na otázku "Jak hodnotíte dosavadní práci odborů při zabezpečování sociálních jistit důchodců", se vyjádřili k práci odborů většinou kladně. Zhruba třetina důchodců odpověděla stručně jedním slovem "dobře". Ostatní důchodci různým způsobem šířeji hodnotí práci odborů stejně. Poměrně velký počet důchodců sdělil, že se odbory snaží hájit zájmy důchodců, ale že bohužel jejich snaha má malou odezvu u státních orgánů. Jenom menší počet důchodců se domnívá, že odbory se o důchodce starají málo nebo vůbec ne.

Na otázku "Čím by se měl III. sjezd ČMKOS zabývat z hlediska práce odborů ve vztahu k důchodcům" důchodci uváděli celou řadu námětů. Naprostá většina důchodců ale obecně uváděla, že by se odbory měly zabývat tím, aby se životní úroveň důchodců nesnižovala, aby byla pravidelně prováděna valorizace důchodů a aby odbory trvale bojovaly i proti zvyšování cen základních životních potřeb. Řada důchodců také požadovala, aby odbory se staraly i o výstavbu nových, moderních domovů důchodců.

Někteří účastníci průzkumu vedle svých odpovědí na dané otázky sdělili i svoje názory na řešení nepříznivé sociální situace důchodců a předložili řadu podnětů na jejich zlepšení. Tyto názory budou zpracovány samostatně.

Výsledky průzkumu zpracoval: Ing. O. Polák

Sestavila Anna dvořáková

Diskusní téma: Z činnosti Asociace důchodců odborářů při ČMKOS

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek