Zeman pro majetková přiznání i progresivní zdanění

Česká společnost čelí třem zásadním problémům - korupci a rozkrádání veřejného i soukromého majetku, rostoucí nezaměstnanosti a sílící nedůvěře vůči ústavním institucím. Ve svém prvním prezidentském projevu ve sněmovně to v úterý řekl Miloš Zeman.

Na tom, že politici dokázali doplnit vedení NKÚ a také Ústavní soud, je podle prezidenta vidět, že je možné zklidnit politickou scénu i přes logicky přetrvávající programové rozdíly mezi stranami. V úvodu asi 45minutového vystoupení Zeman odmítl úvahy o tom, že by se mohl snažit jako přímo zvolený prezident rozšiřovat míru svých kompetencí.

 

Dvou kompetencí se dobrovolně vzdal - udělování milostí s výjimkou humanitárních, a vyhlašování amnestií. Usilovat nehodlá ani o možnost prezidentské zákonodárné iniciativy. »K čemu by prezidentovi byla, jestliže by na svou stranu a pro své argumenty nedokázal získat většinu poslanců a senátorů,« uvedl.

 

Všechny parlamentní strany trpí podle Zemana personální vyprázdněností. Zopakoval proto trojici svých návrhů na změnu volebního systému, které by to mohly napravit. Prvním je snížení procenta preferenčních hlasů pro kandidáty ze současných pěti na tři procenta. Nejde o hranici potřebnou pro vstup strany do sněmovny.

 

Druhým je zvýšení počtu volebních krajů ze 14 na 35, a třetím je tzv. panašování, tj. možnost volit osobnosti napříč spektrem. »Nemám problém s prioritami pana prezidenta, správně pochopil, že největší problém bude s prosazováním změny volebního systému. Rozumím jak snížení počtu volebních obvodů, tzn. i většímu sepětí poslance s místem. Ale pokud jde o panašování, tomu těžko mohu rozumět, vzhledem k tomu, že jde o svobodnou soutěž politických stran, která by byla v případě sněmovny narušena,« reagoval na projev předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

 

 

Investovat do lidí i do betonu

 

Miloš Zeman podporuje opoziční návrhy na majetková přiznání, progresivní zdanění i vyšší korporátní daně. Nechce však, aby se výnosy přelily např. jen do zvýšení sociálních dávek.»Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná, česká ekonomika žije na dluh,« podtrhl prezident. Na úkor investic se podle něj preferuje spotřeba, ať už vládní nebo domácností.

 

»Toto tvrzení je zcela určitě velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo,« míní. Za správné má Zeman investice »do lidí«, tj. do zdravotnictví, školství, sportu, ale i do infrastruktury a bytové výstavby. Rostoucí nezaměstnanost prezident označil za jeden ze tří základních problémů současné české společnosti. »U nás se říká, že hospodářský růst je tažen spotřebou. Je to jeden z největších nesmyslů, který se vyskytuje,« myslí si prezident. Vyšší spotřeba zvýší HDP, ale nikoliv ekonomickou výkonnost společnosti. »Jediným motorem pro hospodářský růst jsou právě investice, jak do lidí, tak do betonu,« uvedl Zeman.

 

S tímto svým přesvědčením hodlá prý »několikrát vystupovat« před poslanci při projednávání státního rozpočtu. »Budu se vás snažit přesvědčit, abyste výnos získaný jak případným zvýšeným daní, tak rozumnými úsporami na výdajové stránce rozpočtu věnovali právě tímto směrem ve prospěch budoucího rozvoje,« řekl.

 

Podle místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše prezidentovy priority z velké části konvenují s názory současné opozice. »Určitě se bude dobře pobavit o některých detailech jako je tzv. prezidentská komise na solární barony (Zeman mluvil v souvislosti s fotovoltaikou o největším tunelu v českých ekonomických dějinách a o solárních baronech – pozn. red.) nebo jak Miloš Zeman chce investovat do lidí a do betonu,« reagoval.

 

»Pan prezident se drží svých témat, je kontinuální, nám u toho konvenuje nejvíc otázka majetkových přiznání a investic do rozvoje ekonomiky. Tam podle mě najdeme styčné body,« dodal předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prezident poslance také vyzval, aby stejně jako on, částí platu přispěli do fondu na splácení státního dluhu.

 

 

Schwarzenberg usnul

 

Svou podporou ekonomické diplomacie prezident vysvětloval přetrvávající rozpory mezi ním a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), o kterého se i několikrát »otřel«. Část poslanců TOP 09 v té chvíli opustila jednací sál.

 

»Pokud chcete úředníka, který si navleče klotové rukávy, podepíše příslušné listiny, aniž by je četl, dobře se naobědvá a potom usne, tak jste si měli zvolit někoho jiného,« prohlásil v závěru vystoupení ve sněmovně prezident za smíchu a potlesku zákonodárců.

 

»Projev prezidenta byl státnický, nová byla otázka zahraničněpolitické koncepce a jeho vztahu k vládě. Kritika ministra zahraničí byla oprávněná. Mě urazilo, že přes výzvy pana prezidenta pan Karel Schwarzenberg při projevu usnul. Myslím si, že by měl zvážit rezignaci na svou funkci,« prohlásil Filip. Vztahy mezi Hradem a MZV jsou na bodu mrazu především kvůli sporu o obsazení velvyslaneckých postů.

 

Zeman prosazuje jako velvyslankyni do Bratislavy Livii Klausovou a do Moskvy europoslance za KSČM Vladimíra Remka, zablokován kvůli konfliktu je však odjezd i dalších diplomatů. Zeman zopakoval své proevropské postoje, ale i odpor proti »nesmyslným opatřením bruselské byrokracie«, a svůj názor, že ČR by měla euro přijmout za pět let a být součástí »tvrdého jádra« EU. Prezident chce sněmovnu navštěvovat několikrát ročně.