Bude další finanční krize?

 

V pondělí 1.8.2011 se v USA, na poslední chvíli, dohodli demokraté a republikáni na zvýšení povolené hranice zadlužení o 2,4 bilióny US dolarů z nynějších 14,3 na budoucích 16,7 biliónů dolarů. Obamovi se bohužel nepodařilo prosadit zvýšení daní pro bohaté, naopak hrozí, že bude škrtat i v rozpočtech pro jim prosazené zdravotnické pojištění. Za rok 2011 se očekává státní dluh USA ve výši 15,5 biliónů dolarů.

Obdobně je zadlužená většina vyspělých západních zemí. Dle Eurostatu dosáhla zadluženost v poměru k HDP v roce 2010: Japonska 225%, Řecka 142,8 %, Itálie 119%, Belgie 96,5%, Irska 96,2% HDP a USA 93,5%, Portugalsko 93%, Německo 83,2%, Francie 81,7%, Maďarsko 80,2% a Velká Británie 80% HDP(údaje o ČR v tomto zdroji nebyly uvedeny, ale dle jiných zdrojů nepřevyšují 40%). Zadluženost podle jiných zdrojů je podobná viz ZDE resp. ZDE.

Samozřejmě v USA není zadlužen pouze stát. Dluhy všech subjektů, (včetně domácností a firem), dosahují astronomické sumy 52 bilionů dolarů, což odpovídá 355 procentům HDP. Výstižně situaci v USA vyjádřil Harm Bandolz, hlavní ekonom italské banky UniKredit pro Ameriku: »Veškeré štěstí i veškerá bída se v USA odvíjejí od úvěrů.« Příznačné pro tento problém je, že podle zahraničních zpráv se např. Američané stižení krizí uchylují do lesních osad nebo, že 47 mil. Američanů používalo potravinové poukázky na jídlo.

V čem hlavně spočívá zadluženost USA a kdo za ní může? Podle článku o národním dluhu USA na Wikipedii nejvíc přispěli ke zvýšení zadluženosti USA pravicoví (republikánští) presidenti, kteří měli plná ústa o šetření. Rolnald Regan tak dlouho "uzbrojoval" SSSR až zvýšil v letech 1981-1989 dluh o téměř 2 bilióny dolarů tj. více než o 20%. Po něm zvedl George Bush starší za jedno volební období 1989-1993 dluh USA o 1,5 biliónů dolarů tj. o13%. Naproti tomu demokrat Bill Clinton snížil zadlužení USA za období 1993-2001 téměř 1,5 biliónů dolarů. Největší díru do vládních financí však udělal republikán George Bush mladší, kdy za období 2011-2009 zvýšil zadlužení o 6,1 bil. dolarů. Prezident Obama dluh převzal, ale zatím jej zvětšuje, což je jediná výjimka z pravidla.

Z článku v češtině "Vláda strachu a ekonomické mýty" vycházejícího z anglického originálu  "The Great Debt Shift" od inciativy "Pew Fiscal Analysis Initiative" je taky zřejmé, že za nárůst dluhu za vlády Bushe ml. může ekonomická krize jen z 30%. Daňové úlevy bohatým (Bushem v letech 2001/2003 a pak za Obamovy vlády v roce 2010 pravicovým Kongresem) mohou za 41% nárůstu dluhu a  zvýšené utrácení vlády (zbrojení apod.) pak může za 27% nárůstu dluhu. Naprostým nesmyslem je tvrzení, že zvýšení zadluženosti zejména za Obamovy vlády jsou sociální a podpůrné programy - ty mohou jen za cca 8% zvýšení zadlužení.

Dvě třetiny dluhu nejsou tedy nic jiného, než politická rozhodnutí ve prospěch bohatých dvou procent populace a vojensko-průmyslového komplexu. Důsledky ekonomické krize tvoří jen jednu třetinu dluhu. Sociální federální programy budou možná drahé v budoucnosti, ale nyní představují jen malou část dynamiky dluhového růstu. Chudým se dá prostě méně, a je to. Ale zvýšit bohatým historicky nejnižší daně z majetku a ze zisku (cca 17%) jak chtěla Obamova administrativa a bohužel to proti republikánům neprosadila, to fakt nejde.

V USA bylo založeno hnutí US Uncut, které bojuje proti  rozpočtovým škrtům a za to, aby korporace začaly platit férový podíl na daních. Konkrétně navrhují opatření proti daňovým rájům, zdanění spekulativního obchodování na Wall Streetu, vyšší daň z příjmů domácností s příjmy nad 1 milion dolarů ročně a progresívní zdanění majetků v hodnotě 5 milionů dolarů a více.

Značně zadlužené jsou i jednotlivé státy USA viz odkaz v angličtně ZDE. Jak vypadá začarovaný kruh americké ekonomiky v praxi, na to se podívejte ve dvou minutách skvělého shrnutí americké ekonomiky ve známé přednášce ekonoma R. Reicha (v angličtině). Vysvětlení moci vojensko-průmyslového-kongresového komplexu v USA v angličtině najde ZDE.

Jančura Jan, Ostrava-Poruba