Dobrý hospodář nehospodaří na úkor občanů

 Květnové jednání zastupitelstva Hradce Králové prakticky ukončilo tříletý boj nájemníků 20 domů v centru města proti snahám radnice prodat domy za tržní cenu, neodpovídající technickému stavu většiny objektů.

Tehdy se vedení města rozhodlo financovat stavbu letního koupaliště z prodeje poslední větší skupiny domů v centru. A protože každá koruna je dobrá, zvláště když jde z kapsy obyvatel, byla postupně stanovena smluvní tržní cena. Do ceny byly započítány i odhady rozsáhlých nebytových prostor v přízemí domů. Cena každého bytu tak vzrostla přibližně o třetinu. Nebytové prostory ovšem nájemníci koupit nemohli.

 Nájemníci začali shánět, kdo by se jich zastal a pomohl jim. Hledali napříč politickým spektrem, ale pomoc nalezli až u zastupitelů města za KSČM a v poslanecké kanceláři Soni Markové (KSČM). Podařilo se sehnat kvalifikovanou odbornou a právní pomoc a souboj s vedením města byl nerozhodný až do loňských obecních voleb. Po volbách se zpočátku zdálo, že změna na radnici je skutečná a vznikla pracovní skupina složená ze zástupců všech politických klubů v zastupitelstvu, která měla nalézt kompromisní řešení. Po prvním jednání byla naděje na úspěch. Brzy však zhasla. Ze slibů zbylo málo. Rozhodnutím většiny zastupitelů bude cena domů nakonec kompenzována směšnou částkou 60 % ročního nájemného z nebytových prostor v domě.

 Víme, že smluvní cenu lze stanovit pouhým pohledem z okna, ale považujeme za naprosto nemorální stanovit ji na základě ceny něčeho, co není předmětem prodeje. Víme, že hledat peníze především v kapsách občanů je obvyklý styl současné vlády, ale podle proklamací zastupitelských klubů jsme si mysleli, že v našem městě panuje přece jen trochu jiná morálka. Mýlili jsme se.

Nájemníci nejsou hloupí, sledují, jak se město chová. Nemohou tedy považovat jeho vedení za dobrého hospodáře, když prodává cenné školní budovy za pouhý milion, bez mrknutí oka zaplatí pokutu za porušení zákona ve věci parkovacího systému, a nebo nejnověji odhlasuje předražené vybavení vzdělávacími centra, kde bude např. každý návštěvník moci posedět v knihovně na židličce za téměř 5000 korun.

 Po převálcování našich návrhů koaličními zastupiteli v rámci pracovní skupiny jsme se pokusili jako opozice alespoň zvýšit kompenzační částku na 80 % ročního nájmu nebytových prostor. Od návrhu předat nájemníkům nebytové prostory jsme upustili, neboť jsme měli obavy ze stažení návrhu na prodej. Nájemníci si už v řadě případů sjednali hypotéky či jiný druh půjček a už nemohou déle čekat. Před hlasováním si koalice vzala čas na poradu klubů a po ní přišel náměstek primátora s návrhem kompenzací ve výši 60 %. Byl to poslední protinávrh, hlasovaný jako první. Jelikož od koalice žádný signál, že by mohla být shoda na 80 %, po poradě klubů nepřišel, klub KSČM nakonec hlasoval pro 60 %. Desetiprocentní zvýšení je alespoň nějaké zvýšení.

 Hořkost však zůstává. Považujeme za diskriminující vůči této skupině občanů města, že byty kupují za nejméně trojnásobek ceny ve srovnání s poslední vlnou privatizace. Město byty nejen na Gočárově třídě, budované pro státní podnik ZVÚ a ČKD v 50. letech, získalo bezúplatným převodem a za posledních 20 let do jejich obnovy vložilo minimální částky (jen na odstranění havárií). Nájemníci se tak stanou vlastníky domů, které vyžadují rekonstrukci sítí, vodovody počínaje a elektrickými rozvody konče. Kde na to vezmou, když jsou už dnes zadluženi? Jsme opět svědky "morální šikany", která se schovala za modlu posledních let: "chovat se jako dobrý hospodář".

 Škoda, že tato věta neplatí vždy a pro všechny!