Dolejš: Nesmí se podléhat hysterii a absurdním požadavkům

PRAHA/BRUSEL - Summit Evropské unie se shodl, že by evropská sedmadvacítka měla zlepšovat bezpečnost jaderných elektráren, informoval unijní prezident Herman Van Rompuy.

Do konce letošního roku by jaderné reaktory v EU měly projít zátěžovými testy.

Po jaderné havárii v japonské elektrárně Fukušima vyzývá ke změně jaderné unijní politiky především Německo, které již slíbilo dočasně odstavit nejstarší reaktory. »Fukušima jasně ukázala, že nemůžeme pokračovat jako dřív,« řekla kancléřka Angela Merkelová.

Evropské atomové fórum však v otevřeném dopise zveřejněném mimo jiné v listu European Voice prohlásilo, že je předčasné přijímat v reakci na japonskou tragédii nějaké závěry. Mohly by mít vážné dopady na evropskou energetickou budoucnost, dodalo. Zhruba třetina z více než 140 reaktorů v EU se nachází ve Francii. Ta podobně jako některé další země včetně ČR nechce od jádra ustupovat. Ve Francii je z jádra kolem 80 procent elektřiny.

EU vyzvala Evropskou komisi, aby zajistila, že Skupina evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) připraví co nejdřív společná kritéria pro zátěžové testy. Testy však budou dobrovolné a uskuteční se zcela v pravomoci národních regulátorů. Evropská sedmadvacítka navíc chce, aby se zátěžové testy neuskutečnily jen v EU, ale i v dalších zemích světa. Evropská komise zároveň přezkoumá existující unijní legislativu, která se týká právě jaderné bezpečnosti, a případně navrhne její zlepšení.

»Francie uzavře jaderné elektrárny, které neprojdou chystanými zátěžovými testy,« řekl po skončení summitu francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Český premiér Petr Nečase se přímé odpovědi na otázku, zda by ČR postupovala stejně jako Francie, diplomaticky vyhnul. Konkrétní podoba testů zatím není určena. »Je samozřejmě jasné, že v případě, že by čistě hypoteticky některá elektrárna v rámci EU měla problémy, tak by muselo být vyhodnoceno, jakého typu ty problémy jsou a jaká je nutné přijmout nápravná opatření. Až poté, co by se čistě hypoteticky zjistilo, že ta nápravná opatření buď nejsou možná, nebo jsou natolik nákladná, tak by zřejmě byl přijat nějaký útlumový program toho bloku,« uvedl Nečas. Podle něj jsou to ale spekulace na velmi tenkém ledě.

Nečasova slova jen potvrzují, že EU společně zatím nevyřešila, co by se s elektrárnami, které neprojdou testy, stalo. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger ovšem již v pátek uvedl, že některé reaktory testy skutečně neprojdou. »Zátěžové testy, které Evropská unie provede na jaderných reaktorech v Evropě, ukážou, že ne všechny splňují ty nejpřísnější normy,« uvedl v rozhovoru s francouzsko-německou televizí Arte.

Oettinger je Němec a právě jeho domovská země patří v současnosti mezi země, které nejvíce vyzývají k obezřetnosti vůči jaderné energetice. Německo dokonce slíbilo dočasně odstavit nejstarší reaktory.

»Zastavovat reaktory preventivně je specifická reakce daná vnitropolitickým klimatem v zemích, jako je Rakousko a Německo. My jsme pro zpřísnění kontroly jaderných elektráren, neboť bez bezpečnosti by jaderná energetika neměla smysl, ale nesmí se podléhat hysterii a absurdním požadavkům. Naštěstí česká veřejnost má k jádru dlouhodobě realistický postoj,« řekl Haló novinám stínový vicepremiér KSČM pro ekonomiku, poslanec Jiří Dolejš.

Pomůže euru pakt?

Unijní státníci se již ve čtvrtek večer na summitu dohodli také o Paktu pro euro, který má prý zvýšit konkurenceschopnost členských států EU. Nepřipojí se k němu ČR, Velká Británie, Maďarsko a Švédsko. Důvod? »Tlak například na společný konsolidovaný daňový základ tam více méně zůstává. A to specificky v české situaci, kdy více než 60 % ekonomiky je vlastně v rukou nadnárodních společností, by mohlo vést skutečně k tomu, že by zdaňování ze zisku odplývalo z ČR do mateřských zemí těch jednotlivých společností,« vysvětlil premiér Petr Nečas.

Evropská unie nyní také uvažuje, že zahájí s Japonskem jednání o smlouvě o volném obchodu. Vyplývá to alespoň ze závěrečného textu, který summit schválil. Japonsko, které začátkem března zasáhlo silné zemětřesení, tsunami a následně i problémy jaderné elektrárny Fukušima, je třetí největší ekonomikou na světě po Spojených státech a Číně.

Evropská sedmadvacítka v současnosti Japonsku pomáhá překonat katastrofu především prostřednictví humanitární pomoci. Avšak do budoucnosti chce s těžce zkoušenou zemí prohloubit i obchodní spolupráci.

Jiří Dolejš

26. 3. 2011(mr)