Dolejš: Státní dluh roste

Dolejš: Hlavní problém není v porovnání s ostatními státy ani tak objem dluhu, ale jeho struktura.

Státní dluh České republiky se od počátku roku do konce září zvýšil o téměř 113 miliard korun na 1,457 bilionu Kč, informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak podle něj připadá dluh přes 138 000 Kč.

Ne každý s tím souhlasí. Řecká zkušenost s falšováním výkazů varuje. Poslanci neschválili ani státní závěrečný účet ČR. Ekonomové naopak spočítali, že vlády každému českému občanovi po proběhlých výprodejích společného jmění dluží nejméně dva miliony Kč.

Místo aby je lidem vyplatily a pomohly čelit hospodářské krizi, tak za posledních 12 měsíců stát pod vedením Nečase a Kalouska zvýšil svůj dluh o 72 mld. Kč. V samotném třetím čtvrtletí dluh stoupl o necelých 44 mld. Kč. Během loňského roku se státní dluh zvýšil o téměř 166 mld. Kč na 1,344 bilionu Kč.

Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků špatně sestaveného státního rozpočtu, který nereaguje na krizový vývoj západní i české ekonomiky. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

V letošním roce si chce ministerstvo financí půjčit dalších 220 mld. Kč. Na zahraničních trzích si chce letos půjčit maximálně 40 procent z hrubé výpůjční potřeby vlády, tedy zhruba 88 mld. Kč. Vyplývá to alespoň z oficiální strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2011.

Ministerstvo letos rovněž vydalo pilotní emisi státních dluhopisů pro občany. Původní plánovaný objem činil 10 mld. Kč. Lidé, kteří na to díky různým daňovým úlevám pro bohaté měli, si nakonec objednali dluhopisy za více než 21 mld. Kč. »Splácet jim je budou i s úroky ti chudší, kteří na nákup neměli potřebnou volnou hotovost,« uvedl ekonom ČMKOSJaroslav Ungerman. A jak o víkendu poznamenal na Vratimovském odborném semináři sociolog Jan Keller: »Místo slibované prosperity máme po převratu dluhopisy. Neoliberalismus se chová jako klasická mafie.«

A co říká výsledkům Kalouskova hospodaření stínový ministr financí KSČM, poslanec Jiří Dolejš? »Hlavní problém není v porovnání s ostatním státy ani tak objem dluhu, ale jeho struktura. To znamená, jak si půjčujeme a na co si půjčujeme. Pokud se dluh projídá, nepodporuje modernizaci, a tedy vyšší výkonnost ekonomiky, pak to problém je,« vysvětlil Dolejš.

Rovněž je problémem nastavení parametrů občanských dluhopisů. Jak k tomu došlo?»Ministr Janota chtěl výhodnější nastavení pro občany, drobné střadatele, aby případně přemístili své úspory ke státu. To se pochopitelně nelíbilo komerčním bankám a po lobbingu došlo k pilotní emisi dluhopisů takovým způsobem, že byly výhodné spíše pro lidi, kteří potřebovali otočit větší množství peněz a na nějakém tom procentu výnosu jim zas až tak nezáleželo. Přípravě další emise státních dluhopisů by proto měla být věnována větší pozornost i hlubší a pečlivější diskuse,« dodal Dolejš. Tak uvidíme, jak zareaguje Kalouskovo ministerstvo. (mr)

11. 10. 2011(mr)

převzato z Haló novin