Finty vlády kolem penzijní reformy

 Stále více se přesvědčuji, že připravovaná penzijní reforma je loupež za bílého dne, nebo jak říkají odbory, Alibaba se svými 40 loupežníky by se měli kde učit. Stručně uvádím své hlavní pochyby:

1.    Vůbec mi není jasné, proč vláda tak strašně spěchá se zavedením sjednocení DPH. Oficiálně tvrdí, že vybraná částka bude určená pro penzijní reformu, ale podrobnosti doposud neuvádí. Podle mne jsou jen dvě možnosti - buď předpokládají, že náklady penzijní reformy budou o hodně vyšší, než doposud tvrdila, anebo ministr financí zase špatně propočítal rozpočet a potřebuje elegantně zalepit předpokládanou díru v rozpočtu. Pokud by náklady penzijní reformy odpovídaly plánovanému přínosu ze zvýšení DPH v běžném roce, tak nač vybírat ještě více? A to chce ještě podle posledních prohlášení ministra financí, na reformu přispívat z příjmu státních podniků resp. výnosů privatizace!!

2.    Proč mají všichni lidé platit náklady reformy, z které mají mít v budoucnu prospěch pouze ta část společnosti, která se přihlásí do důchodového spoření v penzijních fondech? Přece i vláda předpokládá, že se do spoření přihlásí jen část společnosti s vyššími příjmy, takž ta druhá, chudší část společnosti ji má přispívat na důchody? Věru vypovídající logika!

3.    Navíc bude tato část společnosti z nižšími příjmy prostřednictvím sjednocení DPH přispívat podnikatelům na snížené platby do sociálního pojištění, které vláda navrhuje v souvislosti s penzijní reformou. Údajným důvodem má být snížení nákladů pracovní síly a tím údajné zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Přitom zdravý selský rozum i dlouholetá zkušenost říká, že podnikatelé potřebují především poptávku po svém zboží. Pokud není poptávka, tak podnikatel nevyrábí a tedy žádné sociální platby neodvádí.

4.    Velký problém vidím v nemožnosti vystoupení z penzijního připojištění. Mělo by se zvážit, je-li to vůbec právně možné, se k něčemu zavázat do konce života. Ptám se, co se stane, když člověk ztratí zaměstnání, bude mít nižší plat, větší výdaje (např. z důvodu živelní pohromy, nemoci, vyšších daní apod.) a nebude moci odvádět platby do pojištění po přechodnou dobu nebo i trvale. Hrozí mu exekuce? A co z dosavadními platbami do penzijního fondu - propadnou fondu??

5.    Podle prohlášení vlády se do penzijního spoření přihlásí zejména lidé s vyššími příjmy, ale není mi zřejmé, proč by to měli provést. Nač by měli platit fondům za vedení účtů např. za to, že budou s jejich penězi podnikat, když si sami mohou svobodně rozhodnout, podle své momentální finanční situace resp. situace na trhu, zda budou své přebytečné finance investovat do státních dluhopisů, akcii, komodit, nemovitostí nebo vlastních investic.

6.    Vláda chce náklady ze sjednocení DPH kompenzovat důchodcům a rodinám s dětmi, což je určitě správné. Ale co mladí lidé, kteří nastupují do práce s malým platem a musí si hledat bydlení, vybavovat byt, teď by ještě měli šetřit na penzijní připojištění, možná platit školné - jak si pak mohou, pokud jsou zodpovědní založit rodinu?

7.    Vládní návrh počítá s tím, že by mladí lidé mohli 1% z platby sociálního pojištění směřovat na zvýšení důchodů svých rodičů. Prozatím nejsou sice známy podrobnosti o tomto opatření, ale již teď je jasný jeho asociální aspekt - vytvoří mezigenerační rozpor, kdy rodiče přímo nebo jen nechtě budou vytvářet nátlak na děti, aby se do připojištění přihlásili. Jak na to může slušná vláda vůbec přijít!

8.    Většině rozumných lidí je zřejmé, že penzijní reforma je nutná, ale spoření do fondů tou rozumnou reformou není. Nikdo nemůže garantovat, že za 40 let bude mít naspořená částka (pokud bude vůbec existovat) vůbec nějakou reálnou hodnotu. Tuto reálnou hodnotu může zajistit pouze produktivní síla společnosti - patřičně vzdělání lidé v aktivním věku, vybavení příslušnou technikou ve zdravém životním prostředí.

 

Jak si takovou reformu představuji:

            Dobrovolně dávat do zvláštního penzijního fondu spravovaného státem přiměřenou částku, ke které by stát přispěl podobnou částkou ze svých prostředků. Z těchto fondů by stát investoval do dlouhodobých záměrů, které by měly přinést reálné efekty v době odchodů plátců připojištění do důchodu. Např. do propopulační politiky, vzdělání, vědy, dlouhodobých investic do infrastruktury, energetiky, ekologie apod.. Jednou z možností je taky rychlejší splacení státního dluhu a tím snížení plateb úroků, uspořená částka by se pak použila na vyšší penze plátců.  Z výnosů z těchto investic by stát platil vyšší penze, těm kdo do něj přispívali. Fondy by řídila správní rada demokraticky zvolená ze zástupců plátců. Ta by určovala, kde investovat. Zde by pak nevadilo, že stát by přispíval jen lidem, kteří by platili toto připojištění, poněvadž efekt u těchto investic by měli i ostatní lidé. Tyto investice by navíc přispívali k vyšší zaměstnanosti.

Jan Jančura, důchodce