J. Dolejš: Trh práce – optimismus a realita

V dubnu přijala vláda dokument Konvergenční program 2015. Makroekonomický scénář v něm srší na základě jarní prognózy optimismem. Zatímco ekonomický růst v EU má v roce 2016 v průměru dosahovat 1,9 procenta HDP, tak u nás je očekáváno zrychlení až na 2,7 procenta. Tento náš předstih vláda zdůvodňuje hlavně údajně prorůstovým rozpočetem a také přílivem zahraničních investic. Tento svůj optimismus promítá i do svých představ o situaci na českém trhu práce.

V dubnu přijala vláda dokument Konvergenční program 2015. Makroekonomický scénář v něm srší na základě jarní prognózy optimismem. Zatímco ekonomický růst v EU má v roce 2016 v průměru dosahovat 1,9 procenta HDP, tak u nás je očekáváno zrychlení až na 2,7 procenta. Tento náš předstih vláda zdůvodňuje hlavně údajně prorůstovým rozpočetem a také přílivem zahraničních investic. Tento svůj optimismus promítá i do svých představ o situaci na českém trhu práce. 

Pravdou je, že statistiky potvrzují, jak se už druhým rokem v EU začal mírně zvedat počet zaměstnaných. Nicméně i v současném oživení přetrvává nemalá nezaměstnanost (průměr EU je 9,8 procenta) s významnými rozdíly mezi členskými státy. Stále je přes 23,8 milionu nezaměstnaných, z toho dvanáct milionů déle než rok, a nezaměstnaný je každý pátý mladý. Přes dílčí zlepšení je to kritické především ve státech, jako je Řecko (26,0 %) a Španělsko (23,2 %). Nejnižší nezaměstnanost byla v Německu (4,8 %) a Rakousku (5,3 %). 

V České republice má podle čerstvého vládního scénáře zaměstnanost také mírně stoupat. Obecná míra nezaměstnanosti v metodice výběrového šetření (VŠPS) má ze současných 5,8 procenta klesat v příštím roce na 5,5 procenta, a postupně dokonce až k 5,3 procenta v roce 2018. Tedy zdálo by se velmi příznivý trend. 

Stále nebezpečná je struktura nezaměstnanosti. I v ČR jsou velké regionální rozdíly. Zatímco Praha-východ vykazuje nezaměstnanost 3,8 procenta a Mladá Boleslav 4,1, tak Bruntál 12,9 procenta a Most 12,7. Dodám také, že jsou tu významné metodické rozdíly - nezaměstnanost registrovaná na úřadech práce dnes dosahuje 7,2 procenta, tj. 525 tisíc osob (oproti metodice VŠPS zahrnuje i neaktivní evidované nezaměstnané) a že nemalý počet reálně nezaměstnaných není zachycen ani úřady práce. Pravice prosazuje jako opatření ke zvýšení zaměstnanosti zvyšování pružnosti trhu práce a snižování nákladů práce. Ale je třeba si uvědomit, že nabídku výrobků a služeb rozhýbá i dostatečná poptávka, která souvisí se spotřebou, a tedy i s odměnou za práci. V EU představuje podle dat zveřejněných ILO podíl mezd na HDP 41,7 procenta, v ČR je to pouhých 32,1. Sociální transfery pak nejsou s to kompenzovat tento nedostatek příjmů pro spotřebu. 

Paradoxně i ČNB ve svém boji s deflací prohlašuje, že růst mezd by mohl být v ČR větší. Odbory požadovaly pro kolektivní vyjednávání pětiprocentní růst, ale soukromé firmy na to neslyší. Úsilí odborářů z mladoboleslavské Škodovky je spíše výjimkou. Současné zlepšení zaměstnanosti vzniká statisticky spíše u práce s nižší kvalifikací, ale i s menší perspektivou. To není zrovna stimul k trvalejšímu růstu mezd a nezměnilo to ani poslední zvýšení minimální mzdy. A tak je dnes průměrná mzda v soukromé sféře nižší než ve veřejném sektoru. 

Vládní makroekonomický scénář má svá objektivní i subjektivní rizika. Především geopolitické problémy mohou zhoršit situaci na zahraničních trzích a ani současné nízké ceny ropy nemusí vydržet dlouho. Mezi subjektivní potíže lze řadit špatné čerpání evropských zdrojů a odklad řady investičních projektů. Prorůstová opatření vlády se tedy mohou ukázat jako nedostatečná. Ostatně tuhle obavu tlumočila KSČM už při projednávání letošního rozpočtu. Tato výhrada patří i k začínajícím pracím nad návrhem nového státního rozpočtu.