Jasná levicová alternativa krizových plánů úkolem doby

 

Je čas předvánoční, čas adventní. Radostné očekávání svátků však tentokrát překrývají signály vracející se krize, tentokrát především v evropském hávu.

Krizi bude třeba čelit, a tak se zítra, v pátek 9. prosince, sejde evropský summit, který by se měl shodnout na urgentním zákroku. Také česká vláda bude muset brzy plnit domácí úkoly na toto téma. Že se krizový propad ekonomiky nevyhne ani České republice, už totiž nepochybuje dnes nikdo.

Zatímco se připravované plány EU na potlačení krize rozebírají na všemožných fórech, s krizovým plánem pro ČR, jehož součástí má být novela dosud neschváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2012, dělá naše vláda stále tajnosti.

Vymlouvá se na to, že nechce předčasně vyvolávat neklid. Jen sýček Kalousek zvedl varovně prst, aby zpacifikoval nespokojence. Mobilizovat politickou reprezentaci k společnému řešení ale nelze tím, že ji postavím před hotovou věc a odmítnu alternativní pohledy.

* * *

Je jasné, že nemůžeme pokračovat ve vyjetých kolejích. Rozpočtová ukázněnost ovšem není o plošných a necitlivých škrtech, ale o zastavení korupčního plýtvání a větší solidaritě. Zejména solidarita není žádná rozmařilost, ale nutnost.

Obvinit obyvatelstvo, že se podílelo na krizi rozmařilou nákupní horečkou, jak nedávno učinil Vladimír Dlouhý, je ubohý argument. K alternativám konsolidace veřejných financí patří návrat k daňové progresi či odložení nedomyšlených a drahých reforem.

I když má ČR relativně větší manévrovací prostor pro mix hospodářské politiky a různé úpravy státního rozpočtu než jiné země EU, rozhodující ale bude, jakou cestou se vydá po pátečním summitu celá Evropa.

Optimistický scénář počítá pouze s ekonomickou stagnací, ten je ale méně pravděpodobný. Většina institucí předpokládá, že současné otřesy v EU a krize důvěry k eurozóně povedou v příštím roce k propadu ekonomiky na -1 až -2,5 %.

A to i v případě, že stabilizační opatření Bruselu budou účinná. Bohužel nelze vyloučit ani tzv. katastrofický scénář, který by přinesl návrat do hluboké mezinárodní recese jako v roce 2009, a to kolem -5 % HDP. Mrazení vyvolávají pak varovné scénáře pro případ systémového kolapsu eurozóny, který by znamenal propad HDP o 10 až 15 % (u ukazatelů výroby v odvětví průmyslu či stavebnictví by to mohlo být i o více než 20-30 %).

* * *

EU nyní zvažuje přísnější dluhovou brzdu a zřízení stálého Evropského záchranného mechanismu, který nahradí dosavadní euroval. Je to posílení tendence k pevnější fiskální integraci.

Otázkou je, jak se ke krizi postaví Evropská centrální banka, která je tlačena k uvolnění své měnové politiky a k financování evropské záchranné operace (skupování dluhopisů nemocných států a dodání likvidity bankovnímu sektoru).

Motorem hledání shody na záchranné operaci v EU je tandem Francie–Německo. Problémem bude, že dotažení těchto návrhů bude zřejmě vyžadovat revizi základního dokumentu EU, Lisabonské smlouvy, přestože se dnes objevují i opačná tvrzení.

Naléhavé je v této situaci ujasnit si, jaké návrhy má evropská levice. S iniciativou přicházejí zástupci francouzských komunistů a německé Die Linke. Pro.................

Dokončení článku naleznete na straně 5 buď v tištěné podobě na stáncích, nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Jiří DOLEJŠ, poslanec Parlamentu ČR

převzato z Haló novin